01

Aktuální legislativa – zázrak se nekoná

Počátek letošního roku na domácí drogové scéně přinesl velká očekávání. V platnost vešel nový trestní zákoník, jímž se posuzuje trestní odpovědnost za nedovolené nakládání s omamnými a psychotropními látkami zcela nově. Na účinnosti rovněž nabylo vládní nařízení, které stanovilo, jaké množství drog je legislativně považováno za „větší než malé“. Po osmi měsících bychom u značně diskutované problematiky očekávali znatelný posun k lepšímu. Zdání však klame.

Aktuální legislativa – zázrak se nekoná

Prvním lednem se Česká republika přiblížila standardům většiny zemí Evropské unie. Legislativními změnami byly drogy rozděleny podle společenské a zdravotní nebezpečnosti. Tímto krokem si Česko získalo spoustu domácích i zahraničních fanoušků, zároveň se zvedla i vlna nevole.

Snížil se postih za držení nebo pěstování konopí, mírnější přístup se promítl i do nakládání s konopím, a to v malém množství. Držení konopí v malém množství se dostalo na úroveň přestupku, ale tímto výčet změn směrem k lepšímu končí.

Deziluzi z nového trestního zákoníku podtrhují slova ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha. Ten v televizi Nova uvedl následující: „Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem byl definován nějakou tabulkou, kterou definuje vláda vládním nařízením, a tam jsou přesně jasně daná množství, která oddělují přestupek od trestného činu, ale v žádném případě to neznamená, že došlo k zásadní změně přístupu České republiky k drogám, tak jak to bylo dezinterpretováno médii velmi často na přelomu roku“.

Česko není Holandsko

Z Frydrychových slov je jasně patrné, že situace v otázce držení drog zůstala v mnoha ohledech téměř nedotčena. Leckdy se naopak ještě přitvrdilo. Ódy, které doprovázely reinkarnaci trestního zákoníku, tak byly předčasné. V České republice nadále zůstává protiprávní pěstovat konopí s vyšším obsahem THC než 0,3% , stejně tak je protiprávní a vždy postižitelné s konopím jakkoliv nakládat. Národní protidrogová centrála vyslala jasný signál, že nakládání s drogami je vždy nelegální, a to včetně drog rostlinných.

„Pokud někdo používá slova jako legalizace nebo liberalizace, tak to prostě není pravda,“ tvrdí v souvislosti s přijetím nového zákoníku Frydrych. Česká republika je totiž vázána mezinárodními smlouvami, podle kterých je držení konopných a ostatních drog protiprávní. „Vy nemůžete mít u sebe žádné množství nelegální látky, nemůžete, protože od množství 0,0 se dopouštíte protiprávního jednání,“ přibližuje skutečnost Frydrych.

Stěžejním záměrem a proklamovaným cílem nové úpravy bylo od prvopočátku snížení rizika existence vysoce organizovaných trhů, aktivně podporujících poptávku po drogách. Cíl se dle tvůrců novely měl dále promítnout v lepší ochraně veřejného zdraví a veřejného pořádku, a to především s ohledem na nejmladší generace. V souvislosti se schválením nového trestního zákoníku a jasně vytyčenými cíli se následně začalo hovořit o přijetí moderní evropské protidrogové legislativy.

Přehnané pokuty kvůli ničemu

Realita je ovšem odlišná a ztrpčuje život především bezproblémovým uživatelům konopí. Tedy těm, kteří si například touží jen v klidu konopí zakouřit. Ti od nového zákoníku čekali více. Více tolerance a pochopení. Pružnost, jakou bychom očekávali od moderní legislativy, zákonu chybí. Situace je nyní nastavena takovým způsobem, že přechovává-li někdo drogu pro vlastní potřebu, a to v množství menším než malém, vystavuje se riziku, že bude potrestán pokutou až ve výši 15 tisíc korun. V případě, že drogu má pro vlastní spotřebu, ovšem v množství větším než malém, dopustil se již trestného činu.

Není náhodou, že se v Česku zvýšil počet přestupků, které jsou řešeny v souvislosti s držením či nakládáním s konopím. Přesné statistiky dosud neexistují. Je však možné odhadovat množství přestupků na více než jeden tisíc. Kupříkladu v sousedním Rakousku se jedná o 15 tisíc přestupků ročně.

Stanovení většího než malého množství tak bylo spíše než krokem dopředu jasnou podporou potřeby trestat všechny, byť s jasně stanovenými mantinely. Trestu, za dnes stanovených podmínek, není ušetřen žádný uživatel. Nový trestní zákoník definuje přestupkovou hranici do 15 gramů konopí, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny. Šéf protidrogové centrály stanovené malé množství komentoval slovy: „Je to takový nešťastný pojem, který svádí minimálně k úsměvu.“

Nešťastná je rovněž skutečnost, že samotné pěstování konopí je nyní klasifikováno do pěti rostlin jako přestupek a nad 5 rostlin jako trestný čin. Provinilým se v současnosti stává člověk již od zasazení rostliny, zatímco dřívější klasifikace postihu byla mírnější. Původní trestní zákoník považoval za trestný čin až výrobu drogy, v případě konopí jeho sušení.

Za současně stanovených podmínek dochází k paradoxním situacím. Modelovým příkladem může být skutečnost, kdy clověk pod hrozbou přestupku pěstuje pět rostlin konopí, a bez dalšího přičinění mu při sklizni úrody, která jistě bude převyšovat malé množství 15 gramů, hrozí za přechovávání trest odnětí svobody. A dokonce i v okamžiku sušení květů, z nichž získáme 15g suchého materiálu, se člověk v souladu se současným zákonem dopouští trestného činu, a to výroby omamné látky. Ovšem zde je pak nutné prokazovat, k jakém účelu bude látka použita.

Přes existenci nešťastných pojmů, z podstaty nečekaného zpřísnění, s nímž je spojena de facto antiliberálnost zákona, je možné v některých směrech rozpoznat posun. Osud uživatele drog není již odvislý od rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně a závazného pokynu policejního prezidenta. Stanovení většího než malého množství ukončilo nejednotnost rozhodovací praxe soudů. Ta se odvíjela od interních pokynů pouze pro potřeby státních zástupců a policie, přičemž tyto pokyny a doporučení nebyly závazné pro soudy. V současnosti tak můžeme hovořit o zpřesnění celého rozhodování, ovšem za jakou cenu?

Jednotná úprava nebezpečné péče o zdraví

Pochybnosti se pojí i s faktem, že trestný čin je v aktuálním zákoníku definován nově. Je nyní postaven na základě odvození legitimity přímo ze zákona a nikoliv z potenciální společenské nebezpečnosti.

A je třeba zdůraznit ještě jeden podstatný nedostatek nového trestního zákoníku. V souvislosti s již zmíněnými omezeními, vyvstává další prekérní situace. Nynější drogová legislativa nadále diskriminuje a upírá každému občanovi naší země jeho práva a svobody na vlastní zdraví deklarované Ústavou ČR. Je notoricky známou věcí, že konopí patří mezi léčebné byliny. Současná konopná legislativa neumožňuje lidem beztrestně pěstovat tuto rostlinu, která má potenciál zlepšit jejich zdraví, a to s minimálními náklady. Navíc staří a nemocní lidé užívající konopí nejsou společnosti nijak nebezpeční a neměli by být vystavováni policejní perzekuci. Tento fakt je pak jasným indikátorem přežité a nespravedlivé konopné politiky, jež je v současnosti prosazována.

Rozumná legislativa by byla taková, kdyby vláda souhlasila s legalizací pěstování a držení konopí pro léčebné účely, pro osobní potřebu a hlavně  pro vědu a výzkum, aby se věci posunuly někam dál.

 Mafie a silná tráva

Současná prohibiční politika českého státu prozatím pouze podporuje rozkvět černého trhu. Vláda se stále distancuje od přijetí efektivní metody kontroly původu a kvality konopí. Chybí větší odpovědnost za zatím nelegální, omamné konopí. S přispěním legislativní úpravy by však stát mohl získat z konopí nejen legální a efektivní lék, ale také by si přilepšil prostřednictvím daně, jež by se na tuto novou komoditu mohla vázat.

Obranou proti prohibici je rozvoj domácího, takzvaného indoorového pěstování, jehož produktem je konopí se  silnějším účinkem. Tento fakt  mění podmínky trhu a přispívá ke snižování cen prodávaného konopí, a mafiím tak částečně klesají zisky. Je zřejmé, že legalizací by podstatně klesla cena konopí, a tím by došlo také k zásadním změnám na černém trhu. Ti jedinci, kteří si konopí pro svou potřebu nepěstují a jsou nuceni navštívit dealera, jsou navíc vystavováni situacím, kdy jsou jim na černém trhu nabízeny jiné, potenciálně více rizikové látky a způsoby užívání.

Jak se dostat z tohoto bludného kruhu zůstává otevřenou otázkou. Připadá v úvahu model dekriminalizace držení a pěstování konopí pro osobní potřebu, tedy politika netrestání. Tu si osvojuje stále více západoevropských zemí jako Španělsko či Portugalsko.  Dotyčná a mnohdy svým způsobem lákavá látka zůstává nadále zakázanou, ale trestně-právní systém občany za její užívání, držení či pěstování pro vlastní potřebu nestíhá ani netrestá. Odpovědnost za následky užívání konopí je pak v rukou samotných uživatelů.

Diskuze se na dané téma v našich končinách možná rozjede v roce 2012, kdy Centrum adiktologie představí plánovanou studii. Ta se bude týkat dopadů letošních legislativních změn na český nelegální trh s konopím. A s největší pravděpodobností budou posvěceny pravdy, o kterých se ví již  nyní. Že zákazem konopí stát pomáhá více drogové mafii než občanům vlastní země.

Zdroje:

ZÁKON č. 40/2009 Sb., TRESTNÍ ZÁKONÍK

Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku mimo jiné

stanoví, jaké je množství větší než malé u OPL, přípravků je obsahujících a jedů

PŘIPOJENÁ GALERIE

  • [•MEDIA]

Dále by vás mohlo zajímat…
Aktuální legislativa – zázrak se nekoná

9.3.2014
Drtička, dýmka nebo balíček Smoking - vyberte si dárek k předplatnému

Aktuální legislativa – zázrak se nekoná

20.10.2013
Odkazujeme na konopné nápoje II.

Aktuální legislativa – zázrak se nekoná

30.9.2018
Drogová válka proti afghánským zemědělcům

Aktuální legislativa – zázrak se nekoná

30.7.2013
IACM Zpravodaj


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu