14

Ketamin: účinky a rizika

"Je to jako když vím, kde jsem, ale nevím, kde jsem." uživatel z Británie

Ketamin: účinky a rizika

Využití medicínské

Ketamin působí především jako antagonista NMDA receptorů. Užívá se ve formě hydrochloridu. Podobně jako PCP stimuluje oběhový a dechový systém, čímž se odlišuje od běžných anestetik, a je bezpečný i v rukou neškoleného anesteziologa či v improvizovaných podmínkách. Jeho širšímu užití vlastně brání jen nežádoucí vedlejší účinky. Ve veterinární medicíně, kde si s divnými stavy nikdo hlavu neláme, jde ale o jeden z nejužívanějších léků.

Ani z humánní medicíny však nikdy úplně nevymizel. Slouží jako doplňkové anestetikum či jako šetrné anestetikum pro děti, účinkuje proti bolesti, působí jako prevence poškození mozku po záchvatu mrtvice a osvědčil se i v rámci léčby závislosti na alkoholu či opiátech. V miniaturních dávkách může ketamin potlačit i těžkou depresi a pomoci může i v psychoterapii. Využívá se také v experimentální psychiatrii (i v ČR) pro navození modelových psychóz, což antagonisté NMDA dokáží lépe než jiné drogy.

Využití rekreační

Způsoby rekreačního využití jsou rozmanité – od píchnutí do žíly (50 až 100 mg) či do svalu (75 až 125 mg) přes šňupání (60–250 mg) až po užití v tabletách či roztoku (200 až 300 mg). Dokonce se objevilo i kouření s tabákem či konopím (chuť je však velmi nepříjemná). Účinky se dostaví již za 5 až 30 minut - v závislosti na způsobu užití - a vydrží něco přes hodinu, než začnou slábnout. Při orálním užití jsou však poněkud odlišné – vzniklé metabolity více tlumí bolest a psychoaktivní účinky jsou slabší, i když o něco delší. Experimentátoři, kteří to s ketaminem myslí vážně, dávají zpravidla přednost injekčnímu užití (zpravidla do svalu, nikoliv do žíly). Mezi rekreačními uživateli však tvoří menšinu a na trip se vydávají z bezpečí domova, nikoliv na tanečních akcích.

Účinky

Při nízkých dávkách působí ketamin lehce snové stavy srovnatelné s oxidem dusným (rajský plyn). Dostavují se mírné pocity vznášení mimo tělo, vize při zavřených očích, otupělost končetin a někdy nevolnost. Střední dávky vyvolávají plnohodnotný halucinogenní trip a oddělení od těla je vnímáno zřetelněji. Z tohoto stavu už je blízko do stavu zvaného K-Hole, kdy je již velmi obtížné až nemožné se pohybovat, uživatel ve svých představách opouští tělo (případně zapomene, že ho má) a cestuje do jiných světů či rozměrů, podobně jako při zážitcích blízké smrti, a okolní svět vnímá jen minimálně nebo vůbec. To může být děsivý i spirituální zážitek, v závislosti na osobnosti uživatele, setu (jeho momentálnímu duševnímu stavu) a settingu (prostředí). Právě disociativní účinky jsou to, co ketamin odlišuje od běžných halucinogenů. Jeden bývalý uživatel prohlásil, že dát si K je podobný pocit, jako když se ráno probudíte a nevíte, jestli ještě spíte a sníte, nebo jste již vzhůru.

Obraz inspirovaný zážitkem z ketaminového tripu.

Rizika

Předávkování ketaminem sice prakticky nehrozí – užití příliš velké dávky člověka vyřadí z provozu, jako by byl na operačním stole – ale jiné druhy nešťastných nehod ano. Vzhledem k disociativním účinkům a potlačení bolesti ještě mnohem více než u jiných halucinogenů platí, že dát si ho bez dohledu střízlivého kamaráda je hazard se životem. A tentokrát opravdu nejde o plané varování – na svou neopatrnost doplatil i zkušený psychonaut D. M. Turner.

Zcela samostatnou kapitolou jsou pak kombinace s jinými drogami, které dodnes nejsou uspokojivě probádány, přestože jde o běžný způsob rekreačního užití. Je však na místě před nimi varovat, protože ketamin může některé účinky jiných drog zvýraznit a učinit je nebezpečnějšími.

Vědci se dlouho snažili najít nějaké zdravotní komplikace, způsobené nestřídmým užíváním ketaminu. Nakonec se přišlo na to, že chronické zneužívání vede k obtížím s močovými cestami, jejichž nejviditelnějším projevem jsou potíže s udržením moči. Příležitostných uživatelů se to naštěstí netýká.

Dalším nebezpečím tohoto atypického halucinogenu je však schopnost vyvolat při soustavném zneužívání silnou psychickou závislost, čímž se liší od běžných halucinogenů ze skupiny tryptaminů (LSD, psilocybin) či fenetylaminů (meskalin, 2C-B). Riziko, že uživatel začne vnitřním prožitkům přisuzovat větší hodnotu než vnější skutečnosti, není zanedbatelné. Ne nadarmo má proto ketamin pověst jakéhosi heroinu mezi halucinogeny, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i zmíněný D. M. Turner či John C. Lilly.


Dále by vás mohlo zajímat…
Ketamin: účinky a rizika

7.5.2015
Zákonodárci v americkém Vermontu vyhrožují, že pokud nebude legalizováno konopí, znovu zavedou prohibici

Ketamin: účinky a rizika

11.4.2011
Nový web magazínu Legalizace

Ketamin: účinky a rizika

16.2.2015
Neodolatelný alkohol

Ketamin: účinky a rizika

23.1.2013
Podpoří nový prezident legalizaci konopí?


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu