02

Lou Reed – drogový intelektuál

Kapelu The Velvet Underground a jejího zpěváka Lou Reeda zná na světě asi každý pravověrný hudební fanoušek. O Lou Reedovi se dá zase říct, že zná asi každou drogu na světě…

Lou Reed – drogový intelektuál

Do nástupu vlny hip hopu a gangsta rapu si nikdo nedovolil zpívat o drogách tolik a s takovou syrovou otevřeností až brutalitou, jako právě Lou Reed. Ostatně jeho největší hit Perfect Day je mnohdy mylně interpretován jako lyrické milostné vyznání zamilovaného muže ženě. Ve skutečnosti se jedná o pochlebování účinkům heroinu, který právě Reedovi zoufale chybí.

Že z Lou Reeda nikdy nevyroste učebnicový křesťan, bylo vlastně jasné ještě před jeho narozením. Lou Reed se totiž narodil pod jménem Lewis Allen Reed do rodiny newyorského židovského účetního. Stalo se tak uprostřed válečné vřavy druhé světové války – 2. března 1942. V dospívání má pak na budoucí rockovou hvězdu vliv spíše než umírněné klima velkoměstské středostavovské židovské rodiny probublávající neklid a vzpoura a New York končících padesátých a nastupujících šedesátých let. Nutno říci, že Reedovi rodiče nemají pro synovu rebelii zrovna mnoho pochopení. A rozhodně mu svůj nesouhlas nedávají najevo nějakými nesmělými verbálními náznaky.

Terapií proti rebelii a homosexualitě

Kvůli jeho domnělé nezkrotnosti, vzpurnosti a homosexuálnímu chování (přespával v punkových garážích s dalšími nespokojenými vrstevníky) ho rodiče nechali léčit na psychiatrii, kde byl mimo jiné podroben elektrošokům. „Strčí ti takové něco do krku, aby sis nespolkl jazyk, a nasadí ti elektrody na hlavu. Tohle se doporučovalo v Rockland County na zahánění homosexuálních pocitů. Efekt je ten, že ztratíš paměť a stane se z tebe jen tak nanic vegetující bytost. Nemůžeš si přečíst knížku, protože se dostaneš na stránku sedmnáct a musíš se hned zase vrátit na stránku jedna,“ popsal brutální zážitky z psychiatrické léčebny Reed později v jednom z otevřených rozhovorů. Výsledek psychiatrické léčby se přesto stejně nedostavil. Reed se naopak utvrdil ve své póze nonkonformního živlu, jehož největším snem je šokovat za každou cenu. Zároveň ale prokazuje velké intelektuální vlohy hned v několika uměleckých oblastech. Je vášnivým čtenářem krásné literatury a tvrdí, že cílem jeho hudební tvorby je provést syntézu citlivosti románu s divostí rock´n´rollu. Nutno přiznat že onu literární citlivost se snažil do hudby dostat prostřednictvím hodně bizarních příběhů a témat. Jeho texty jsou inspirovány sadomasochismem, transsexualitou nebo prostitucí. Nechybí samozřejmě ani drogové storky, ke kterým newyorské prostředí nabízí bohaté inspirační řečiště. Jenže zatímco nespoutaní přátelé jsou z Reedových hudebních počinů nadšení, vydavatelské firmy nevykazují ani zlomek podobně kladného přijetí. Hudebníkovo zoufalství z nepochopení u nahrávacích firem je dokonce tak velké, že jednu dobu zkouší komponovat klasické milostné písně. Jenže opět bez valného úspěchu u potenciálních vydavatelů. Nikdo z nich tehdy jistě netušil, že odmítá budoucího člena hudební síně slávy. Jenže právě kombinace deziluze z praktik hudebního byznysu se setkáním s podobně demotivovaným, ale ještě více naštvaným, hudebníkem Johnem Calem stojí na počátku legendy jménem The Velvet Underground.

Legenda Velvet Underground

Nová skupina kašle na všechny ty nabubřelé pány v limuzínách, co rozhodují o tom, jakou hudbu bude Amerika poslouchat. Vsází všechno na netradiční hudební zvuk – Reed vymyslel nové způsoby ladění, zamiloval si zvuk vazbící kytary a vizionářsky strojově zkresloval klasický rockový zvuk – a také témata, která sami prožívají v newyorském podsvětí. Napsat hit o tom, jaké pocity prožívá zoufalý feťák čekající na svého dealera heroinu (píseň I´m Waiting for the Man), až do nástupu Reeda opravdu nikdo nezkusil. Zvláště heroin, na kterém si Lou velmi rychle vytvořil závislost, je generátorem mnoha zhudebněných pocitů a názorů. Posléze se silný opiát uhnízďuje i v názvu jedné z nejslavnějších Reedových písní.

Ve svém asi nejslavnější hitu Perfect Day zpívá démonický Reed o tom, jak díky ní je jeho den v podstatě dokonalý a jaké krásy díky ní prožívá. Jen málokdo tuší, že onou bytostí, co způsobuje perfektní den, není žádná žena, ale silná dávka drogy. Mnozí drogoví experti pak dokonce používají překlad několika veršů textu k této písni jako jeden z nejlepších popisů toho, co lidi nutí brát drogy. „Pomáháš mi zapomenout na sebe. Zdálo se mi, že jsem někým jiným. Někým lepším,“ zpívá Reed o největší lásce svého života – o heroinu.

Přes všechnu bolest, přes všechnu pravdu a představivost, kterou posluchači nacházejí v písničkách The Velvet Underground, kapela na začátku 70. let 20. století nevydrží pnutí dvou mega-eg pánů Reeda a Calea a rozpadá se. Reed je natolik zmatený a rozrušený, že se rozhodne ukončit hudební kariéru a nastupuje jako posila do účetní firmy svého otce. Jenže záhy se projeví staré rodinné neshody a mladý hudebník odchází nejen od rodiny, ale i ze své vlasti.

Perfect day s heroinem

V roce 1971 se Reed stěhuje do jediného města na světě, kde se v té době fetovalo ještě více než v New Yorku. A sice do Londýna. Tam Reed vydává své první sólové album – mimochodem velmi dobré – a potkává se s Davidem Bowiem. Tenhle rockový mimozemšťan a hermafrodit se ujímá role Reedova producenta a má velký podíl na Reedově revolučním albu Transformer, kde se objevuje už několikrát zmiňovaný song Perfect Day. Z toho je také jasné, že jediné, čemu se tihle umělci věnují ještě vášnivěji než hudbě, je vpravování opiátu do svého cévního systému. To Reed ostatně zvládá celá sedmdesátá léta na extraligové úrovni. „V osmdesátých letech jsem zjistil, že jsem v sedmdesátých letech nahrál několik desek, které si vůbec nepamatuju. Pouštěli mi to a já se ptal, kdo tyhle sračky natočil,“ přiznává Reed později. Z té doby také pochází údajně nejhorší hudební deska všech dob. Jejím autorem je právě Reed a jmenuje se Metal Machine Music. Těžko ji ale označovat za hudební album, jelikož se vlastně jedná jen o kytarové smyčky a vazby, to celé doplněné magnetofonovým šumem. „Tenkrát jsem byl přesvědčený, že to bude fungovat. Musel jsem být opravdu hodně mimo,“ sebekriticky ohodnotil Metal Machine Music sám Reed. Kdyby v té době britské sázkové kanceláře chtěly vypsat kurz na to, jestli se největší milovník heroinu na světě, jak se o Reedovi v té době také mluvilo, dožije konce roku, musely by zřejmě vypsat kurz nižší než jedna. Reed v té době zvládá denně i neuvěřitelných čtrnáct gramů heroinu, protože jeho tělo už si na toto narkotikum natolik navyklo, že bez něj není schopné vůbec fungovat. „Kdybych v té době podle doktorů ze dne na den přestal brát herák, tak by prý mé tělo nevydrželo a umřel bych. Já vlastně ani přestat nemohl,“ tvrdí ve svých vzpomínkách Reed. Za to, že vůbec mohl někdy na sedmdesátá léta vzpomínat, může Reed děkovat ženě. V jeho případě své ženě bývalé. Se Sylvií Moralesovou se rozvedl na konci let šedesátých. Na konci let sedmdesátých se ale znovu potkávají, a už poučená kráska pomáhá hudebníkovi dokončit desetiletku, která je po stránce umělecké hodnocena jako nejslabší, po stránce uživatele narkotik naopak jako zlatá léta. V roce 1980 si Lou Sylvii znovu bere a začíná opět skládat silné milostné texty a melodie. Díky postupné drogové abstinenci se Reed dostává do své životní hudební formy. V roce 1984 nahrává jedno z nejlepších živých alb hudební historie – Live in Italy. Paradoxní je, že nejsilnější skladbou téhle živé desky je Heroin, který Reed přednesl takovým způsobem, že z něj mrazí i absolutnímu hudebnímu analfabetovi.

Asketismus se nekoná

Nutno ale říct, že absolutním asketou se bývalý zpěvák Velvetů nikdy nestal. Ostatně o tom se přesvědčilo i Československo. Když sem totiž Reed krátce po revoluci dorazil, protože byl oblíbencem prezidenta Havla, rozhodně se jeho návštěva nedala označit za abstinenční. Ale zřejmě se Reedovi podařilo najít tu správnou míru, protože od té doby do Česka jezdí za Havlem v podstatě pravidelně a stále mu to zpívá. Naopak ve velkých rozpacích skončil pokus o návrat The Velvet Underground. Po dvaceti letech se dávají zase dohromady, jenže velkolepé turné si odbylo jen svou evropskou část. Americká část turné se kvůli evergreenu jménem neshody pánů Calea a Reeda nikdy neodehrála. Tvůrčí síla Reeda ale neochabuje a v roce 2003 nahrává například album The Raven, které hudební kritici označují za jeho nejlepší počin za poslední čtvrtstoletí. Jak se zdá, největší milenec heroinu se úspěšně transformoval v jednoho z největších žijících umělců na světě.

Lou Reed se narodil jako Lewis Allen Reed 2. března 1942 v New Yorku. Jeho otec byl židovským účetním, maminka byla v domácnosti. Proslavil se jako zakládající člen skupiny The Velvet Undergroud, později slavil úspěchy také jako sólový interpret. Mezi jeho největší hity patří písně Perfect Day, Heroin nebo Walk on the Wild Side. Dohromady natočil téměř třicet hudebních alb a prodal miliony desek. Ve své tvorbě je inspirován hlavně prostředím New Yorku, kde strávil v podstatě celý život. Zvláště jej pak ovlivnili příběhy lidí z podsvětí a z okraje společnosti. Vedle toho se také proslavil jako hudební vizionář, který hodně experimentoval se zvuky elektrické kytary a dalších klasických rockových nástrojů. Mezi jeho hudební spolupracovníky patřili např. David Bowie či John Cale, se druhým jmenovaným působil ve skupině The Velvet Undergroud.


Dále by vás mohlo zajímat…
Lou Reed – drogový intelektuál

13.2.2019
Zvýhodněné balíčky k předplatnému Legalizace

Lou Reed – drogový intelektuál

6.10.2013
Odkazujeme na konopné nápoje I.

Lou Reed – drogový intelektuál

10.1.2013
Vychází nové číslo magazínu Legalizace se semínkem od CBD Seeds!

Lou Reed – drogový intelektuál

30.7.2017
Konopí pomáhá mírnit symptomy boreliózy


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu