Žádný výzkum nezjistil, že konopí zhoršuje řidičskou způsobilost i za střízliva

Vzhledem k aktuální náladě ve společnosti se zmatky a dezinformace ohledně konopí šíří velice rychle. Výzkum je však proces, který nezbytně nějakou dobu trvá, a média to musí respektovat, chceme-li jako společnost dotáhnout do konce regulaci konopí, zbavit ho stigma a vyřešit zdravotní rizika s ním spojená.

Žádný výzkum nezjistil, že konopí zhoršuje řidičskou způsobilost i za střízliva
Rozdíly ve způsobu řízení by neměly být spojovány se zhoršenou způsobilostí k řízení.

Dezinterpretace studií

V poslední době ze zpravodajství slýcháme o výzkumu zabývajícím se souvislostí mezi konopím a řízením automobilu. Z většiny článků vyplývá, že dlouhodobé, brzké, ale v podstatě jakékoli užívání konopí může negativně ovlivnit schopnost řízení, a to nejen na několik dní, ale i na několik let. Nic takového však ve skutečnosti zjištěno nebylo. Pokud člověk čerpá informace z omezených zdrojů nebo přečte-li si pouze potenciálně zavádějící nadpis a hlavní body samotného výzkumu, nebo pokud zkrátka není zvyklý odborné texty dešifrovat, může faktické závěry takového odborného výzkumu snadno přehlédnout. A například pro pravidelné uživatele léčebného konopí, kteří mají o své konzumaci přehled a další den plánují odvézt děti na fotbalový trénink, může být tento rozšířený, avšak chybný výklad výsledků výzkumu poněkud znepokojující.

Počáteční výzkumy je potřeba brát se značnou rezervou, zejména pokud pracují s malými vzorky populace. 

Studie z Harvardu

Studii připravily výzkumnice z harvardského programu Marijuana Investigations for Neuroscientific Discovery (MIND) a jejím cílem bylo předběžně zjistit, zda se pravidelní uživatelé konopí, kteří s užíváním začali v dřívější fázi života, jeví jako horší řidiči než ti, kdo s tím začali později. Aby hypotézu otestovaly, pozvaly si výzkumnice 28 pravidelných uživatelů konopí a 16 zdravých neuživatelů, které zařadily do takzvané kontrolní skupiny. Uživatelé konopí museli být alespoň 12 hodin střízliví. Výzkumnice poté za pomoci testů na přítomnost drog ověřily, zda účastníci skutečně konopí užívají, resp. zda ho skutečně neužívají (v případě kontrolní skupiny). Množství užívaného konopí bylo u uživatelů v rozmezí 1–11 gramů týdně. Zkoumané osoby z okolí Bostonu ve věku od 18 do 30 let poté v řidičském simulátoru absolvovaly zkušební jízdu. Hodnoceny byly parametry jako držení se v jízdním pruhu, dodržování povolené rychlosti, počet nehod, sledování dopravních značek a jiné. Podle výsledků měli pravidelní uživatelé konopí nepatrně vyšší tendenci přehlédnout stopku, jet nad povolený rychlostní limit a srazit simulované chodce. Ostatní parametry byly v obou skupinách zhruba stejné a žádný z účastníků neprovedl nedovolené otáčení. Uživatelé konopí rovněž jízdu dokončovali rychleji.

Takto malý výzkum může nastínit potenciální souvislosti, ale ne příčinu. Výzkumů je třeba dělat více a musí být rozsáhlejší a hlavně kvalitnější. 

Součástí vcelku rozsáhlé analýzy poněkud omezeného množství shromážděných dat bylo rozdělení pravidelných uživatelů do dvou dalších skupin: na ty, kteří s konopím začali v šestnácti letech či dříve, a ty, kteří s ním začali později. Obecně řečeno si nejhůře v oblastech, kde byly vidět největší rozdíly, vedli ti, kdo s konopím začali nejdříve. Výzkumnice mimo jiné požádaly účastníky, aby samostatně vyplnili testy ohledně míry jejich impulzivity, tedy sklonu jednat náhle, bez rozmyšlení, a ty pak porovnaly s jejich dosavadními zkušenostmi s konopím. Čirou náhodou o sobě uživatelé konopí tvrdili, že mají problémy s udržením pozornosti a tendenci vyhýbat se plánování, čímž se lišili od neuživatelů. 

Skutečná zjištění

Podle odborníků na konopí a výzkum, kteří následně vstoupili do debaty, jde pouze o pilotní studii, která otevře dveře většímu výzkumu. Soudí tak možná částečně kvůli určitým rozhodnutím výzkumnic, která mohla výsledky ovlivnit. Musíme si totiž uvědomit, co měl výzkum za úkol zjistit a co skutečně zjistil. Paul Armentano, zástupce ředitele neziskové organizace NORML prosazující reformu konopných zákonů, se k tématu vyjádřil přes e-mail: „Abychom vše uvedli na pravou míru, tato práce ukazuje rozdíly v chování za volantem mezi neuživateli a pravidelnými uživateli konopí, kteří s užíváním začali ještě, než jim bylo 16 let. Avšak jak říká i jedna z autorek práce, rozdíly ve způsobu řízení by neměly být spojovány se zhoršenou způsobilostí k řízení.“  Armentano označil článek deníku The Boston Globe za přesnější než většina ostatních na dané téma: „Výzkumnice vedené doktorkami Mary Kathryn Dahlgrenovou a Staci Gruberovou upozornily, že jejich práce nepřináší důkazy o tom, že by pravidelní a dlouhodobí uživatelé konopí měli zhoršené schopnosti za volantem,“ píše novinář Dan Adams. „Objevily jsme pouze mírně sníženou výkonnost u uživatelů, kteří začali dříve, v porovnání se zdravými neuživateli, což nutně nemusí znamenat zhoršenou řidičskou způsobilost,“ sdělila Dahlgrenová deníku.

 Slabiny studie

Mnoho článků rovněž neuvádí, jak zmiňuje Armentano, že ona impulzivita může spíše souviset s běžnou charakterovou vlastností než s brzkými zkušenostmi s konopím. Jinými slovy: „Obecně platí, že impulzivnější osoby, které se tolik nebojí rizikových situací, mají větší pravděpodobnost se s konopím setkat již v útlém věku, stejně jako riskovat při řízení,“ tvrdí Armentano. Ke druhému zmíněnému mají dle statistik stejně větší tendenci spíše mladí než staří. Co se týče shromažďování dat, přichází na řadu několik dalších okolností, které možná výzkumnice ani média nevzala v potaz. Zástupkyně ředitele oddělení výzkumu a akademických záležitostí neziskové organizace Drug Policy Alliance Sheila Vakhariaová v telefonickém rozhovoru poukázala na to, že pokud vezmeme v potaz úroveň impulzivity účastníka, veškeré statistické rozdíly ve způsobu řízení mezi uživateli a neuživateli konopí zmizí. Je také poněkud nelogické (nebo alespoň zvláštní), že výzkumnice rozdělily účastníky do skupin rovnoměrně co se týče věku, IQ i množství konzumace alkoholu, ne však pohlaví. Kontrolní skupina sestávala z 6 mužů a 10 žen, zatímco skupina uživatelů konopí z 23 mužů a pouze 5 žen. Taková nerovnováha by mohla snadno ovlivnit výsledek výzkumu a závěry, ke kterým vede. 

Rozdíly ve způsobu řízení by neměly být spojovány se zhoršenou způsobilostí k řízení.

„Dosavadní výzkumy ukázaly, že ženy jsou účastníky méně dopravních nehod a že podávají méně žádostí o pojištění,“ podotkla v této souvislosti Vakhariaová. Ať už je tomu tak z jakéhokoli důvodu, tento fakt zde nezmiňujeme kvůli stereotypům ohledně pohlaví, ale zkrátka kvůli lepšímu pochopení problematiky. Ženy jsou také ve společnosti od útlého věku a po zbytek života vedeny k větší opatrnosti a konzervativnosti. Armentano doplňuje: „Je obecně známo, že muži, konkrétně mladšího věku, nesou vyšší riziko dopravní nehody.“ Za zmínku stojí také to, že množství užívaného konopí se u jednotlivých účastníků, jak ukázal test moči, značně lišilo. Poměr THC a kreatininu v moči uživatelů konopí byl v průměru 480,58 nanogramů na mililitr s možnou odchylkou až do 663,56 ng/ml. Co se týče osvěty ve vztahu k bezpečnosti provozu na silnicích, Vakhariaová podotýká: „Nevím, jak tohle zjištění může něčemu pomoci, kromě toho, že vyvolá další stigmatizaci konopí a vzbudí obavy z perzekuce.“

Více faktorů

Co se týče mezní odchylky, je také možné, že se výzkumnice rozhodly vůbec neaplikovat proceduru známou jako Bonferroniho korekce. Jde o metodu upravování přijatelné mezní odchylky v případě, že se u stejných dat provádí několik různých analýz (jako u tohoto výzkumu), důsledkem čehož by v průběhu času mohlo dojít k chybným závěrům. Vakhariaová tvrdí, že pokud by chtěla zkoumat dlouhodobý vliv pravidelného užívání konopí na řízení, jednalo by se o longitudinální výzkum, který osoby zkoumá během delšího časového úseku, na rozdíl od prevalenční studie. Zaměřila by se také na to, zda mají uživatelé konopí nějaké dlouhodobé zdravotní potíže spojené s užíváním. Byla by provedena „baterie testů“, díky níž by byla zjištěna základní úroveň koordinace, svalové napětí, užívání předepsaných léků a jiné faktory, které by mohly ovlivnit výsledky testovací jízdy. 

Výzkum, jako je tento, může vystrašit spoustu lidí, kteří mají ty nejlepší úmysly. 

Už nyní je však jasné, že vyvolávání paniky mezi regulačními orgány a veřejností ještě před tím, než budou známá všechna fakta, může do budoucna způsobovat vážné problémy. A zejména v tak rychle se rozšiřujících oblastech výzkumu, jakou je studium konopí, je velice důležité nezapomínat na to, že ne vždy budou všechny údaje stejné a ne vždy si budou odpovídat. „Žádné jiné výzkumy spojené se simulací řízení neukazují změny ve schopnostech řízení zkoumaných osob po několikahodinové abstinenci,“ píše Armentano. „To však neznamená, že ti, kdo obhajují předpisy ohledně užívání konopí u dospělých, jsou toho názoru, že mladí lidé užívají konopí nebo k němu mají snadný přístup. Právě naopak. Regulace dostupnosti konopí pro dospělé může být způsob, jak zavést opatření na konopném trhu, díky kterým bude moci společnost snáze omezit užívání u mladistvých a odradit je od něj.“

„NORML prosazuje již dlouho zásadu odradit od řízení automobilu kohokoli pod vlivem omamných látek,“ pokračuje. „Již dlouho podporuje myšlenku poskytování bezpečnostním složkám kvalitnější školení a lepší vybavení. Například technologii DRUID, díky které lze nekompetentní řidiče snáze odhalit a dostat je ze silnic.“ 

Scestné závěry

Obecně vzato, tvrdí Vakhariaová, je počáteční výzkumy potřeba brát se značnou rezervou, zejména pokud pracují s malými vzorky populace, pokud jsou informace ohledně účastníků omezené a jedná-li se o pouze částečný ponor do problematiky. Vakhariaová dále upozorňuje, že důsledkem takové zpravodajské práce, se kterou jsme se ve vztahu k našemu tématu setkali, si lidé užívající konopí mohou začít myslet, že se od ostatních zásadně liší, i když jsou střízliví. Vzhledem k datům z výzkumu a tisíciletým zkušenostem však nemáme důvod něčemu takovému věřit.  U uživatelů, kteří začali dříve, byla v porovnání se zdravými neuživateli zjištěna mírně snížená výkonnost, což však nemusí nutně znamenat zhoršenou řidičskou způsobilost.

„Je to hodně ošidná věc,“ dodává Vakhariaová. „Nikdo nechce, aby intoxikovaní lidé ohrožovali ostatní nebo sami sebe. A výzkum, jako je tento, může vystrašit spoustu lidí, kteří mají ty nejlepší úmysly, takže jim záleží na bezpečnosti na silnicích a publikovaným výzkumům přikládají velkou váhu. Takto malý výzkum může nastínit potenciální souvislosti, ale ne příčinu. Výzkumů je třeba dělat více a je třeba, aby byly rozsáhlejší – a hlavně aby byly kvalitnější.“ Co se dezinformací týče, za zmínku také stojí ještě jedna věc. Vzhledem k předešlým úspěchům spojeným s podobným postupem se výzkumnice rozhodly zkoumaným uživatelům konopí tvrdit, že test moči dokáže odhalit, zda alespoň dvanáct hodin abstinují, a díky tomu je přesvědčit, aby konopí skutečně před testem neužívali. To by samozřejmě nedokázaly určit ani daleko sofistikovanější testy, natož potom vybavení, které měly výzkumnice k dispozici. Už jen kvůli informovanosti jejich přátel, jejich rodin či jich samotných můžeme akorát doufat, že účastníci opravdu věděli, co dělají. 

Zdroj: www.forbes.com


Dále by vás mohlo zajímat…
Žádný výzkum nezjistil, že konopí zhoršuje řidičskou způsobilost i za střízliva

14.4.2019
Konopí a psychóza: Jak je to doopravdy

Žádný výzkum nezjistil, že konopí zhoršuje řidičskou způsobilost i za střízliva

20.9.2015
Konopí – synergie terpenů

Žádný výzkum nezjistil, že konopí zhoršuje řidičskou způsobilost i za střízliva

4.4.2018
Konopí za volantem

Žádný výzkum nezjistil, že konopí zhoršuje řidičskou způsobilost i za střízliva

23.11.2012
Konopí za volantem


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2020 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu