11

Špinavá realita jaderného průmyslu

Je dobře známo, že jaderné elektrárny dosahují obrovského výkonu díky jadernému palivu, vyráběnému z uranové rudy. Již méně se ví, že těžba a zpracování uranu jsou od svého počátku činnostmi, při nichž se bralo jen málo ohledu na člověka nebo přírodu. I v relativně klidné České republice má těžba uranu fatální následky. Poškození životního prostředí dosáhlo takových rozměrů, že se s ním budeme vyrovnávat ještě několik příštích generací. Proč už není Česká republika uranovou velmocí?

Špinavá realita jaderného průmyslu

Území České republiky je na uranové rudy velmi bohaté. Na konci druhé světové války byla oblast Jáchymova jediným známým nalezištěm uranu na území kontrolovaném Sovětským svazem. To umožňovalo zahájit vývoj sovětských jaderných zbraní do doby, než byla objevena bohatší naleziště - na druhé straně Krušných hor, ve východoněmeckém Sasku. Po Jáchymovsku byly hlavními oblastmi těžby na českém území Příbramsko, Ralsko, Okrouhlá Radouň a Rožná.

Celkem bylo od roku 1946 v Československu vytěženo přes 100 000 tun uranu. Z toho však 98 500 tun putovalo (díky naší tehdejší náležitosti mezi země RVHP) přímo do Sovětského svazu.

Dnes se ve světě nejvýznamnější ložiska uranu nacházejí především v řídce osídlených územích Kanady, USA, Nigérie a Austrálie.

V EU je naše země poslední, kde se uran těží, avšak ve srovnání s minulostí v minimálním objemu. Devadesátá léta přinesla útlum uranového průmyslu v ČR a do dnešní doby byl na dotěžení ponechán pouze hlubinný důl Rožná u Žďáru nad Sázavou. Na základě vládního usnesení z roku 1992 se vládní prioritou stalo zahlazování dlouhodobých následků.

Z hlediska negativních dopadů na životní prostředí se u nás dobývání uranu řadí na 3. místo, hned za lomové dobývání hnědého uhlí a hlubinnou těžbu černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Podle odhadů se v naší zemi nachází 200 lokalit a celková plocha území poškozených těžbou uranových rud je přibližně 0,5 milionu ha, z toho významněji je poškozeno přes 0,3 milionu ha. Jejich sanace přijde stát ročně na více než 3 miliardy korun.

Jak se těží

Při obvyklé koncentraci 0,1 % uranu v rudě tvoří odpad 99.9 % zpracovávaného materiálu. Proto musí být ruda zpracována na extrakt, kterému se říká žlutý koláč (yellow cake). Ten je finálním obchodovatelným produktem.

Před chemickým zpracováním se musí uranová ruda nejdříve rozdrobit na jemný písek. To se děje v několika fázích v drtičích a mlýnech. Potom je rozpouštěna v alkalickém prostředí pomocí agresivních chemikálií. Tento proces produkuje odpady převážně v podobě kalů, které nadále obsahují vše, co původně obsahovala ruda. Mají také 85 % radioaktivitu původní horniny kvůli zbytkovému uranu, který nelze zcela odstranit. Navíc obsahují i těžké kovy a další životnímu prostředí nebezpečné jedy, jako třeba arzén. Nemluvě o chemických činidlech, jež se během úpravy uranu používají. Kaly se musejí ukládat ve zvláštních odkalištích, v České republice jich je 31 o celkové rozloze 820 ha.

K největším problémům doprovázejícím těžbu uranu patří narušování režimu podzemních vod a jejich kontaminace. Důlní vody z těžby se musí před vypouštěním do povrchových toků čistit od radionuklidů na povolené limity, což je technicky složité a finančně nákladné. Významným problémem hlubinné těžby uranu jsou haldy hlušiny, obsahující zbytkové množství uranu. Na Příbramsku je takto uloženo odhadem přes 1 600 000 m3 hlušiny. Vzhledem k vysoké kvalitě uranové rudy v této lokalitě byla k chemickému zpracování posílána jen vytříděná uranová ruda, zbytek končil na haldách v okolí Příbrami. Nezpevněný povrch těchto umělých kopců je dodnes zdrojem emisí radioaktivního prachu a radonu. V případě intenzivnějších dešťů dochází k vodní erozi a radioaktivní bahno je zanášeno do okolí, kde způsobuje znečištění a kontaminaci nejen půdy, ale i povrchových a podzemních vod a následně i kontaminaci potravního řetězce.

Nebezpečné dopady

Svým rozsahem je ve světě ojedinělou oblastí likvidace následků chemické těžby uranu Stráž pod Ralskem. Při tzv. hydrochemické těžbě uranu v letech 1967–1996 zde došlo k největším kontaminacím podzemních pitných vod v české historii. V Ralsku se nad podzemní vrstvou bohatou na uran nachází vrstva středoevropských zdrojů velmi kvalitní vody, tzv. oblast Severočeské křídy, o objemu 3 miliardy m3.

V České republice se experimentovalo s pravděpodobně nejdrastičtější metodou těžby uranu, která je ve světě známá jako in-situ leaching neboli podzemní kyselinové loužení. Uranová ruda přitom není dopravována z hloubi na povrch, ale kyselina sírová je pomocí tisíců vrtů pumpována přímo do země. Kyselý uranový výluh je poté čerpán na povrch, kde je z něj uran chemicky separován a louhovací medium se zpětně vhání pod zem. Na ploše pouhých 628 hektarů zde bylo navrtáno přes 9 000 technologických vrtů do hloubky až 220 m. I přes postupující sanaci se množství kyseliny v podzemí rovná objemu Slapské přehrady a plochu kontaminace tvoří 24 km2.

Po zvážení uvedených informací je patrné, že běžný provoz jaderné elektrárny, která je často prosazována jako naprosto čistý zdroj elektřiny, se neobejde bez velice negativních dopadů na životní prostředí. Pokud se podíváme na samý počátek jaderného palivového cyklu – na těžbu a zpracování uranové rudy, uvidíme v plné nahotě jeho špinavou realitu.

Voda nad uran

Poslední státní energetická koncepce z dílny exministra Kocourka navrhuje obnovit těžbu uranu na našem území, například i v rekreační oblasti Podještědí. I přes místní problematické geologické podloží, kvůli kterému se o těžbě v této oblasti neuvažovalo ani v dobách komunistického Československa, tak stále hrozí nebezpečí kontaminace unikátních pramenišť vody. V době ovládané silou peněz a vidinou obrovských zisků se tak o těžbu uranu nezajímá jen ministerstvo průmyslu, ale i zahraniční investoři. Na protest proti obnově těžby uranu u nás vzniklo v roce 2008 občanské sdružení Naše Podještědí, které si klade za cíl vzdělávat veřejnost o této problematice a odvrátit těžbu uranu především v hustě obydlené oblasti Podještědí. Mottem jejich kampaně je „VODA nad URAN“.

www.nasepodjestedi.cz

www.calla.cz/uran


Dále by vás mohlo zajímat…
Špinavá realita jaderného průmyslu

5.12.2014
Recenze na knihu Moudrost hub

Špinavá realita jaderného průmyslu

10.9.2019
Průvodce proplachováním

Špinavá realita jaderného průmyslu

15.4.2019
IACM 52: Kanabidiol úspěšný v boji s melanomem i glioblastomem

Špinavá realita jaderného průmyslu

21.11.2013
IACM Zpravodaj - Věda: Konopí může zmírňovat abstinenční příznaky při substituční metadonové léčbě závislosti na opiátech


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu