53

MDMA: Jako by mě objímali všichni, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek

Jonathan Lubecky sloužil jako americký voják necelé dva roky v Iráku. Jedné podzimní noci roku 2006 vybouchla kousek od něj bomba. Byl zrovna na záchodě a přežil prý pouze díky tomu, že si v rozespalosti na záchod sedl, místo aby stál.

MDMA: Jako by mě objímali všichni, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek

Z války si kromě nevyléčitelného poranění mozku přivezl – stejně jako asi pětina veteránů – i posttraumatickou stresovou poruchu. Osm let po návratu z války myslel každý den na sebevraždu. Jako první mu pomohlo konopí, ale jeho účinky nebyly dlouhodobé a dostal se kvůli tomu i za mříže. Na jaře 2015 podstoupil MDMA-asistovanou psychoterapii.

„Cítil jsem se, jako bych objímal všechny, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek, která mi olizují obličej,“ popisuje Lubecky za smíchu pražského publika pocit, jaký mu MDMA přivodilo. Jak ale na své přednášce organizované Českou psychedelickou společností upozornil, není to pouze o euforické lehkosti mysli a těla na MDMA. MDMA-asistovaná psychoterapie je několik týdnů trvající a pečlivě připravovaný proces – který mu zachránil život. O příležitosti podstoupit tuto terapii v rámci klinické studie hovoří opakovaně jako o „hotovém požehnání“. „Netvrdím, že MDMA potřebuje každý pacient. Ale každý pacient by měl mít možnost tuhle léčbu v případě zájmu podstoupit. Neměla by to být příležitost jenom pro pár šťastlivců,“ vysvětluje Lubecky.

Díky stavu na MDMA jsem konečně dokázal mluvit o věcech, o kterých jsem se nikdy s nikým nebavil.

Dnes se na šíření osvěty o MDMA-asistované psychoterapii podílí jakožto zaměstnanec Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS). Právě pod záštitou této asociace teď v Americe probíhá již třetí klinická studie MDMA-asistované terapie. V prvních dvou studiích MDMA pomohlo asi čtyřem pětinám pacientů. Pokud bude mít podobně přesvědčivé výsledky i studie třetí, od roku 2022 bude terapie ve Státech legální. První klinická studie by se měla brzy rozeběhnout i v České republice. 

Jak vypadá běžný den člověka s posttraumatickou stresovou poruchou?

Mnohdy jsem vůbec neopouštěl domov. A když už jsem vyšel ven, vyhýbal jsem se davům, vyhledával jsem místa, kde jsem se cítil bezpečně. Což byl zpravidla bar. Hodně jsem pil. Snažil jsem se i pracovat, ale dříve nebo později mě z práce vždycky vyhodili. Pracoval jsem v logistice a poranění mozku snížilo mé matematické schopnosti. To mě samozřejmě taky frustrovalo.

Hádám, že alkohol váš stav ještě zhoršil.

To ano. Ale k ničemu jinému jsem neměl přístup. Dostat se k trávě bylo těžší, jednou jsem kvůli konopí strávil tři dny za mřížemi. Víte, mně nešlo o nic jiného než přežít další den. Každou noc před usnutím jsem doufal, že se druhý den neprobudím. Každou noc. Po dobu osmi let. Milionkrát jsem stál na mostě a přemýšlel, zda skočit, milionkrát jsem stál v zatáčce a přemýšlel, jestli mám někomu skočit pod kola. Mnohdy mě od toho odradila pouze myšlenka na mého psa. Kdo by ho krmil, kdo by se o něj staral? 

Jaké jste měl vztahy s lidmi?

Nepřátelil jsem se s nikým z minulosti, až teď se mi daří obnovovat některá stará přátelství. Měl jsem pár milostných vztahů, které netrvaly dlouho. Navazovat intimní vztahy bylo vůbec nejtěžší. 

Vyhledat odbornou pomoc jste se rozhodl až po druhém neúspěšném pokusu o sebevraždu. Proč tak pozdě?

Vnímal jsem to jako stigma. A když jsem při pohovoru na místní pobočce ministerstva pro válečné veterány konečně přiznal, že mám problém, začali tvrdit, že si vymýšlím, že se mi jenom nechce do práce. Musel jsem tam přivést svého doktora a ukázat jim veškerou lékařskou dokumentaci, abych dokázal, že si nevymýšlím. 

Zlepšuje se přístup ministerstva pro válečné veterány?

Zlepšuje. I díky tomu, že se k posttraumatické stresové poruše přiznalo několik vysoce postavených lidí z armády včetně generálů. Někteří dokonce začali kouřit konopí. 

Účinná terapie existuje. A na rozdíl od konvenčních terapií není traumatizující.

Jakým dalším problémům veteráni čelí?

Je jich spousta. Nezaměstnanost, bezdomovectví, závislosti, vysoká sebevražednost… a to všechno souvisí s duševním zdravím. Největším problémem zůstává, že pořád není snadné zažádat si na úřadech o funkční odbornou pomoc. Musíme duševní choroby přestat vnímat jako choroby, musíme o nich začít přemýšlet jako o vyléčitelných duševních zraněních. Účinná terapie totiž existuje. A na rozdíl od konvenčních terapií není traumatizující. Často si teď kladu otázku: Proč jsem musel žít s posttraumatickou stresovou poruchou celých osm let? A proč s ní musí tolik lidí žít doposud? 

Co pro vás bylo na konvenčních psychoterapiích nejvíce traumatizující?

Nejhorší byla expoziční terapie. Během té vás vystavují kohoutkům pušek a dalším věcem, o nichž tvrdí, že vás traumatizují, a to tak dlouho, dokud necítíte vůbec nic. Dokud nemáte vůbec žádné emoce. Po takové terapii už ani netoužíte být šťastní. Prostě necítíte vůbec nic. To samé způsobují prášky, akorát vás znecitliví. A takových vedlejších účinků mají mnohem víc. 

Jako první vám výrazněji pomohlo až kouření konopí. Jak na vás působilo?

Kouřil jsem, když jsem měl panický záchvat a potřeboval se zklidnit. Nebo než jsem šel do postele, bong mi pomáhal usnout a vůbec potlačit chuť se zabít. Ale nejsem vědec, nerozumím tomu, jak to funguje.

................................................................................................................

Celý článek najdete v magazínu Legalizace č. 53. Závislost na trávě, ale také konopím proti migréně či konopí v léčbě vážně nemocných dětí, to jsou další témata, o kterých se dočtete v tomto čísle. Podíváme se také na jiné drogy, konkrétně MDMA při léčbě traumatu. Na přetřes přišla i odvrácená strana užívání těchto látek aneb psychedelika a psychóza. Aktuální číslo je k dostání také v e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.


Dále by vás mohlo zajímat…
MDMA: Jako by mě objímali všichni, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek

28.5.2019
Marianne Faithfullová: Princezna na háčku

MDMA: Jako by mě objímali všichni, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek

1.4.2017
Marc Emery: Peníze jsou síla a moc

MDMA: Jako by mě objímali všichni, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek

22.9.2016
Extáze pomáhá při traumatech, lysohlávky umožní skoncovat s kouřením. Do Prahy míří odborníci na psychedelika.

MDMA: Jako by mě objímali všichni, kdo mě milují, ve vaně plné štěňátek

28.8.2014
Extáze – tak trochu jiná droga


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu