Aktuální článek
Proč je účinnost konopí tak subjektivní?

Proč je účinnost konopí tak subjektivní?

  • Loni v prosinci se mi podařilo udělat rozhovor s doktorem Benjaminem Caplanem, zakladatelem nadace CED a praktickým lékařem v Bostonu, jenž mimo jiné pořádá pro pacienty semináře zaměřené na alternativní medicínu a užívání konopí k léčbě.

Ve své praxi se Dr. Caplan zaměřuje na alternativní způsoby léčby bolesti včetně terapeutické meditace a celostní medicíny a pomáhá pacientům trpícím krátkodobými i chronickými zdravotními obtížemi. V Centru pro mapování mozku při Kalifornské univerzitě v Los Angeles publikoval výsledky výzkumu zobrazování neuronové aktivity a na pediatrických konferencích pravidelně přednáší o růstu a vývoji dětí a mladistvých.

Pane doktore, proč je vhodná dávka konopí k dosažení optimálního léčebného výsledku tak subjektivní a proměnlivá?

Hledání správného poměru jakéhokoli léku je velmi komplexní proces. Větší a těžší pacient může potřebovat vyšší dávku, zatímco starší osobě se slabším metabolismem bude stačit méně. Organismus fyzicky aktivního člověka obecně zpracovává látky jinak než tělo jedince s pasivním životním stylem. Na účinky léčby mohou mít vliv i další faktory, například přísun tekutin, a pokud někdo užívá více preparátů, zpomaluje odbourávání jednoho zpracování těch dalších. Správný lékař by měl všechny tyto okolnosti zvážit, než předepíše jakýkoli lék. Zkušenosti nasbírané za roky výzkumu konvenčních preparátů nás naučily, jak přizpůsobit léčbu jednotlivým pacientům a dosáhnout kýženého výsledku. Ačkoli se snažíme zohlednit charakteristiky každého jedince, musíme vždy dávkování léků upravovat podle dosažených výsledků i subjektivního hodnocení léčeného. Různorodost a nekonzistence pak samozřejmě doprovází i konopná léčiva. U nich se však experimentování metodou pokus-omyl odehrává kvůli prohibici zcela v režii samotných pacientů, ačkoli k tomu nemají žádnou potřebnou kvalifikaci.

Přirozenou reakcí lidského těla na konopí je úbytek kanabinoidních receptorů.

Dalším komplexním faktorem při léčbě konopím je samotná rostlina. Skládá se ze stovek různých chemických sloučenin, jejichž množství a poměry jsou velice proměnlivé, a její konečná podoba je ovlivněna i podmínkami, za kterých roste. Konopí je prostě jednou z nejsložitějších rostlin na zemi. Dvě rostliny s naprosto totožnou genetickou výbavou mohou mít velmi rozdílné léčebné účinky, nejsou-li pěstovány za striktně dodržovaných podmínek. Je to komplexní rébus, ve kterém se snažíme spojit extrémně složitého hostitele, tedy člověka, s extrémně složitou rostlinou. 

Jednou z nejčastějších obav dospělých uživatelů konopí, ať už těch rekreačních nebo pacientů, je strach z toho, že to přeženou a přivodí si záchvat úzkosti nebo paniky. Co byste jim poradil?

Pocity úzkosti, paniky a paranoie jsou při užívání konopí nejčastěji důsledkem nešťastné kombinace příliš vysokého množství THC, nepříjemného prostředí a absence dalších „ochranných“ látek v konkrétní odrůdě konopí nebo v přípravku z něj vyrobeném, jako například kanabidiolu (CBD). 

Vědí lidé užívající konopí, že účinky mají celostní povahu, tedy že se odehrávají na tělesné, duševní i duchovní úrovni? A že je důležité medikovat v dobře známém a pro pacienta příjemném prostředí?

Ano, prostředí může dramaticky ovlivnit účinnost konopných léčiv a celkovou kvalitu a intenzitu prožitku. Víme, že k většině záchvatů úzkosti, paniky a paranoie dochází u nezkušených uživatelů. Pacienti začátečníci postupně zjišťují, jak dosáhnout kýženého výsledku v podobě tlumení bolesti, zlepšení kvality spánku nebo podpory chuti k jídlu. S přibývajícími zkušenostmi se naučí navodit tu správnou atmosféru a vytvořit vhodné podmínky, za kterých dosáhnou maximálního možného terapeutického účinku a současně minimalizují riziko výskytu nežádoucích stavů a pocitů. Nejjednodušší řešení pro nováčky je začít s produkty s vyšším obsahem CBD a nižší koncentrací psychoaktivního THC. Osobně bych doporučil vyzkoušet napoprvé poměr 4 : 1 nebo 6 : 1 ve prospěch CBD.

V případě produktů s vysokým obsahem THC je naprosto nezbytné vytvořit klidné, bezpečné a pohodlné prostředí, kde je riziko úzkosti nebo paniky co možná nejmenší. Konopí obvykle navozuje pocity uvolnění a klidu a je zřejmé, že emoční a duševní stav pacienta bývá odrazem vnějšího prostředí a okolností. Tento aspekt účinnosti léčby je velice důležitý, bohužel ale zároveň často podceňovaný nebo přímo přehlížený. 


Jaký vliv na účinnost konopí a také na citlivost jednotlivců na jeho hlavní aktivní složky, tedy kanabinoidy i terpeny, má hustota výskytu receptorů CB1 a CB2 v endokanabinoidním systému?

Hustota výskytu receptorů v endokanabinoidním systému a její vliv na prožitky je stále neprozkoumanou oblastí a my stojíme na úplném začátku cesty k jejímu úplnému pochopení. Dnes již víme, že receptory CB1 a CB2 jsou jen malými dílky složité skládanky. V lidském těle je celá řada dalších receptorů, na které se vážou kanabinoidní molekuly, ať už přímo nebo nepřímo. Aby toho nebylo málo, endokanabinoidní systém obsahuje kaskádovou soustavu signalizačních molekul, přičemž účinek konopí se může odehrávat o pět až šest kroků níže než samotná receptorová vazba. To znamená, že namísto přímého spojení příčiny a následku, které bychom mohli přirovnat k zasažení míčem při vybíjené, pozorujeme spíše něco jako odrážení koulí při kulečníku. Jedna koule může ovlivnit směr a rychlost pohybu mnoha dalších a ty pak rovněž ovlivňují další koule, čímž dochází k řetězové reakci.

Dvě rostliny s naprosto totožnou genetickou výbavou mohou mít velmi rozdílné léčebné účinky.

Když zvyšujeme dávky, vybuduje si náš organismus vůči konopí toleranci. I zde můžeme použít kulečníkovou analogii – stejně jako koule postupně mizí v dírách, v důsledku konzumace konopí ubývají i kanabinoidní receptory. Na rozdíl od kulečníku se ale počet receptorů u každého člověka liší. Někdo jich má více, jiný méně. Je opravdu zajímavé, že endokanabinoidní systém, který se skládá z mnohem více receptorů než jen ze zmiňovaných CB1 a CB2, se neustále mění. Proto pozorujeme u pravidelných uživatelů potřebu zvyšovat dávky konopí, chtějí-li dosáhnout stejného výsledku. Přirozenou reakcí lidského těla na konopí je tedy úbytek kanabinoidních receptorů.

K tomuto jevu dochází u všech receptorových soustav a působení konopí není výjimkou. Čím více konopí pacient užívá, tím více je jeho organismus vůči jeho účinkům imunní. Co ale konopí odlišuje od jiných látek, je existence takzvané obrácené tolerance.

Obrácená tolerance? O ničem takovém jsem nikdy neslyšel…

Vzhledem k tomu, že kanabinoidy se přirozeně ukládají v tukových buňkách, mají tendenci se později postupně uvolňovat do krevního řečiště. K tomuto jevu dochází i v případě, že člověk konopí aktivně neužívá. Na rozdíl od tolerance v tradičním slova smyslu, kdy je k dosažení stejného efektu třeba více a více účinné látky, v tomto scénáři dochází k situaci, kdy stačí do tukových buněk ukládat méně nově příchozích kanabinoidů. 

Mechanismy vzájemného působení mezi fytokanabinoidy a endokanabinoidním systémem jsou očividně hluboce komplexní. Někteří lidé uvádějí, že při prvních několika zkušenostech s konopím nepociťovali žádné psychoaktivní účinky. Jak je to možné?

Jedním z největších dilemat moderní konopné medicíny a vědy vůbec je naprostý nedostatek vzájemného porozumění. Chybí národní i mezinárodní databáze, které by nám pomohly odlišit od sebe jednotlivé odrůdy nebo určit přesné metody dávkování, a celé odvětví se řítí k vytyčenému cíli jako dav maratonských běžců. Každý sám za sebe. Pokud se stovky lidí zeptáte, co vlastně znamená slovo „psychoaktivní“, dostane se vám sto různých odpovědí. Protože je konopí tak složité a každý uživatel je jiný, vstupuje do rovnice mnoho proměnných a je těžké mezi sebou porovnávat zkušenosti byť i pouhých dvou pacientů. Dejme tomu, že pacient nepociťuje žádné účinky – a za tím může být řada důvodů. Možná si dal příliš malou dávku konopného léčiva. Začátečníci totiž běžně konzumují z obavy o své zdraví méně, než je doporučená účinná dávka. Z jejich úhlu pohledu je to samozřejmě zcela oprávněné a rozumné rozhodnutí.

I když je ale dávka dostatečná, mohou psychoaktivním účinkům stát v cestě i další překážky, například celkové rozpoložení uživatele. Stejně jako dokáže nával adrenalinu během několika málo okamžiků potlačit účinky alkoholu, může určitá kombinace neurotransmiterů potlačit efekt kanabinoidů. Je také docela dobře možné, že daný pacient prostě není vhodným příjemcem konkrétního typu léku. Někteří lidé preferují kávu před čajem, protože jejich organismus dokáže lépe zpracovat kofein právě z tohoto zdroje. U jiných to ale může být naopak. Podobně je tomu s kanabinoidy, jako je THC, CBD, CBN a THCV – pro každého pacienta se hodí jiná kombinace, poměr a množství účinných látek.

Zdroj: strainprint.ca

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!