Aktuální článek
Houkání na poplach

Houkání na poplach

  • Tento konopný příběh začíná v šuplíku plném mrtvých ptáků. Ze sbírek Kalifornské akademie věd vybírá kurátor Jack Dumbacher puštíka proužkovaného a hladí jeho nadýchané peří. Malá sova vypadá zdravě, játra má však kontaminovaná jedem na krysy, který brání srážení krve.

 Vrcholoví predátoři jako právě sovy se živí intoxikovanými hlodavci a stávají se tak nechtěnou obětí boje se škůdci. A kde se ten jed v přírodě bere? Jeho zdrojem jsou pravděpodobně nelegální konopné plantáže v divočině severní Kalifornie. „Je to strašné,“ říká Dumbacher. „Na vyčištění zamořených oblastí vynakládáme miliony dolarů z kapes daňových poplatníků.“

Konopí se na pultech výdejen a v kapsách pouličních dealerů neobjevuje samo od sebe. Někdo ho musí vypěstovat a zpracovat, což se v severní Kalifornii často děje nelegálně, v odlehlých chráněných oblastech, a životní prostředí bývá po zásahu samozvaných zahrádkářů zamořeno pesticidy a dalšími chemikáliemi. Po sklizni za sebou takoví podnikavci zanechávají doslova měsíční krajinu. Jistě, spousta pěstitelů provozuje legální byznys a dodává zákazníkům rostliny v biokvalitě, nicméně s konopím se někdy můžou pojit i pěkná svinstva. 

Černým trhem proti přírodě

Legalizace rekreačního užívání konopí v Kalifornii postavila dodavatele před zásadní dilema: buď budou pěstovat udržitelným, k přírodě šetrným způsobem, nebo jim legální trh zůstane uzavřen. A než bude ukončena federální prohibice v celé Americe, spousta místních pěstitelů nebude mít důvod opustit šedou zónu, protože mohou nadále vesele posílat své výpěstky do států, kde je konopí stále ilegální. To je ovšem hodně špatná zpráva zejména pro kalifornskou přírodu. Když si kdekoli v Americe koupíte konopí, máte asi 75procentní šanci, že vyrostlo v kalifornské půdě. Jen v legendárním okrese Humboldt působí na 15 000 pěstitelů, přičemž jen 2 300 z nich požádalo o licenci k produkci a prodeji konopí a pouhých 91 ji obdrželo.

Kouření kontaminovaného konopí může vést k rozvoji infekcí, které mohou být pro oslabený organismus smrtelné.

Vědci odhadují, že patnáct až dvacet procent soukromých pěstitelů používá jed na hlodavce, aby zabránili krysám v poškozování zavlažovacího systému i rostlin samotných. Ještě větší problém ale představují „podnikatelé“, kteří se vydávají do odlehlých oblastí kalifornské divočiny a zakládají tam nelegální plantáže – ti aplikují toxické látky v každé fázi pěstebního procesu. 

Příroda krvácí

„Tento jed funguje tak, že brání strážení krve,“ vysvětluje Dumbacher. „Pokud se tedy otrávené zvíře zraní, může vykrvácet i z poměrně banální rány, protože krev se mu prostě nesráží.“ Co je špatné pro krysy, nebude prospěšné ani pro puštíky. Není zatím zcela zřejmé, jaký dlouhodobý dopad má konzumace otrávených hlodavců na predátory, vědci se ale domnívají, že je tyto látky oslabují. Zbytky jedů zatím nacházeli v játrech uhynulých sov žijících v příměstských oblastech, kde je deratizace nevyhnutelná. Nově se ale kontaminace objevuje i u zvířat žijících v divoké přírodě.

„Když jsme analyzovali shromážděná data, zjistili jsme, že některé uhynulé sovy pocházejí z oblastí daleko od civilizace, kam ani nevedou žádné cesty,“ vysvětluje Dumbacher. Když se podívali na satelitní fotografie těchto území, jednoznačně rozpoznali nelegální plantáže a došlo jim, že jedy používané k pěstování se pomalu dostávají do vyšších pater potravinového řetězce.

Důsledky horeček

Není to přitom poprvé, co v Kalifornii dochází k devastaci přírody s vidinou rychlého zisku. „Nechceme přece ve 21. století udělat stejnou chybu jako v dobách zlaté horečky,“ varuje Mourad Gabriel, výkonný ředitel Centra pro integrovaný ekologický výzkum a vedoucí výzkumného týmu, jehož členem je i Jack Dumbacher. Nelegální těžba zlata a s ní spojená důlní činnost nenávratně poškodily krajinu a následky se ani po 150 letech nepodařilo odstranit. Problémy severní Kalifornie by se přitom v brzké době mohly týkat každého, kdo si kupuje konopí v kterémkoli státě, kde není legální. „Data jasně ukazují, že rostlinný materiál je kontaminovaný. Nemluvíme přitom o jednom nebo dvou, ale o záplavě pesticidů, které by neměly být používány na žádné výrobky určené ke konzumaci,“ popisuje Gabriel. „V kalifornském konopí je nacházíme v množstvích, jež mohou představovat přímé ohrožení lidského zdraví.“ 

Zachránci z laboratoře

Naproti staré továrně na sušenky v kalifornském Oaklandu má sídlo laboratoř CW Analytical, která se zabývá se testováním konopí na přítomnost celé řady nežádoucích látek jak přírodního, tak syntetického původu. Technici v laboratorních pláštích připravují vzorky a v malé místnosti hned u vchodu jedná recepční se zákazníky. Zařízení řídí alabamský rodák jménem Robert Martin, který se už deset let vystavuje riziku perzekuce ze strany federálních úřadů – jen proto, že se stará o to, aby bylo konopí na pultech kalifornských prodejen čisté a bezpečné. Po legalizaci rekreačního užívání mu úřady předložily dlouhý seznam nových kontaminantů, na jejichž přítomnost je nutno konopí testovat.


„Snažíme se postupovat legitimně, nejsme žádní gauneři ani hipísáci,“ vysvětluje Martin. „Naším cílem je ukázat veřejnosti odvrácenou tvář konopného průmyslu.“

Tato i další laboratoře (Asociace komerčních konopných laboratoří pod Martinovým vedením jich sdružuje celkem dvanáct) oddělují takříkajíc zrno od plev. Martinův tým se zaměřuje na dvě zásadní oblasti: mikrobiologickou kontaminaci a zbytky chemikálií. „Mikrobiologická kontaminace může pocházet například z bakterií nebo hub a závisí na tom, jakým způsobem bylo s konopím nakládáno,“ popisuje. Špatný způsob sušení a zpracování může vést například k šíření plísně rodu Aspergillus. „Pokud jde o chemikálie, jedná se zejména o zbytky pesticidů, herbicidů a dalších látek,“ dodává. 

Přímočará analýza

Přípravná fáze mikrobiální analýzy je velmi jednoduchá a přímočará. Technici vloží vzorek do rozpouštědla, rozdělí do Petriho misek a umístí do inkubátoru. „Přibližně dvanáct až třináct procent vzorků obsahuje velké množství aerobních bakterií, dalších třináct až čtrnáct procent je pak kontaminováno houbami, kvasinkami a plísněmi,“ shrnuje výsledky práce svého týmu manažerka laboratoře Emily Savageová. Testování na residua chemikálií je složitější. Konopí je při něm analyzováno pomocí hmotnostního spektrometru, který od sebe oddělí jednotlivé složky vzorku. Tímto způsobem se dají odhalit běžné chemikálie, jako je myclobutanil používaný k hubení plísní. Od 1. července letošního roku budou mít prodejci a certifikovaní pěstitelé povinnost testovat své výrobky na přítomnost těžkých kovů, bakterií typu Escherichia coli a chemikálií, například běžně používaných insekticidů. To je důležité pro běžné uživatele, ale především pro pacienty. Vědci varovali, že kouření nebo vaporizace kontaminovaného konopí může u některých nemocných vést k rozvoji infekcí, které mohou být pro oslabený organismus smrtelné.

Daň za standardy

„Právě proto je třeba konopí legalizovat a regulovat – jen tak můžeme vytvořit standardy, které budou jednak závazné pro všechny, a jednak i vymahatelné,“ tvrdí Andrew DeAngelo, ředitel největší kalifornské prodejny konopí Harborside Health Center v Oaklandu. Po ukončení testování musí laboratoře, jako je třeba CW, předat výsledky státním orgánům, které následně rozhodují o tom, zda bude konopí uvedeno na trh nebo bude zničeno. Pokud je vše v pořádku, může být nabízeno ve výdejnách. DeAngelo taková opatření vítá: „Veřejnost se může spolehnout na to, že v žádném bodě dodavatelského řetězce nedošlo ke znehodnocení rostlin a ty jsou tedy zdravotně nezávadné.“ Bezpečnost má ale svou cenu. Aby stát dokázal dohled nad konopím financovat, byl jeho prodej zatížen daní ve výši až 50 procent. A to je podle DeAngela moc. Vysoká cena legálního konopí by mohla vyhnat část zákazníků zpět na černý trh, kde výpěstky nemusí splňovat žádná kritéria ani vyhovět bezpečnostním standardům. „Kdyby daně nebyly tak vysoké, chodilo by k nám nakupovat mnohem víc lidí,“ konstatuje lakonicky.

Černý trh nás přitom vrací zpět na začátek tohoto příběhu: nelegální pěstování ohrožuje uživatele konopí i přírodu kolem nás. A jediné možné řešení? Úplné ukončení prohibice. Minimálně sovám by určitě prospělo.

Zdroj: wired.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!