Magu: Bohyně konopí, která léčila starověkou Asii

„Konopí“ a „nezákonné“ jsou v mnoha zemích synonymem. Zatímco konopí se v posledních letech pomalu, ale neustále prorůstá na tu „správnou“ stranu práva, stav rauše, který rostlina po užití navodí, je stále často chápán jako něco negativního. „Kriminální“ stránka konopí jako takového je přesto spíše novou záležitostí – v mnoha různých kulturách v historii bylo součástí lékařských a duchovních praktik. Jedno z významných náboženství, které si cenilo konopí, byl taoismus ve starověké Číně. Číňané měli pro tuto bylinku dokonce i patronku, její jméno je Magu.

Magu: Bohyně konopí, která léčila starověkou Asii

Ve východní Asii se konopí považovalo za ekvivalent božské ambrózie řeckých bohů, dlouho se mu také říkalo elixír života. Spojení Magu s konopím vycházelo zejména z toho, že ho tato bohyně používala k léčení a uzdravování.

Příběh Magu

V čínské, japonské a korejské mytologii je Magu ztvárněna jako krásná mladá žena, které není víc než 18 nebo 19 let. Její mládí a krása symbolizují zdraví a uzdravení vesmíru, který má chránit. Je ochráncem životní síly v celé východní Asii, a to nejenom ve světě smrtelníků, ale i v koloběhu přírody. Běžně se jí připisuje schopnost skoncovat se zimou pro dobro flóry a fauny. V Koreji je její role dokonce ještě pozdvižena z bohyně na bohyni stvořitelku, stejně jako je tomu v japonském šintoismu u bohyně Amaterasu, a paleta jejích schopností je obohacena o stvoření světa a lidstva. 

Mytologická postava bohyně, jejíž schopnosti léčit a uzdravovat jsou přímo spojeny s konopím, není nijak neobvyklá, jak by se nám na Západě mohlo zdát.

V jedné z nejplastičtějších verzí jejího příběhu se vypráví, že Magu žila chudým životem ve válkami poznamenaném 5. a 6. století a pracovala jako švadlena. O její matce tam není zmínky, ale o jejím otci víme, že byl chovatelem koní a oba s Magu museli tvrdě pracovat, aby se uživili. Jednoho dne dostane Magu od jednoho zákazníka broskev, ale místo, aby se o ni podělila s otcem, daruje ji ještě chudší stařeně, která žije na ulici. Magu pak ženě uvaří kaši z vlastních zásob.

Bohužel Magu se nepodaří podat ženě kaši dost rychle, zabrání jí v tom její otec, který se mezitím vrátí domů a zamkne ji v pokoji. Když se jí konečně podaří utéct, zjistí, že stařena zmizela – a jediné, co po ní zůstalo, je pecka z broskve. Magu pecku zasadí a stará se o strom, ze kterého postupně vyroste košatá broskvoň, která později plodí ovoce, které pomáhá nasytit lidi v nouzi. Netrvalo dlouho a o broskvích se začalo říkat, že uzdravují a Magu se stala nesmrtelnou jako bohyně disponující elixírem života. 

Léčba duše i těla

Ačkoli toto je jen jeden z mnoha příběhů vztahující se k existenci Magu, odhaluje nejdůležitější aspekt jejího vyznávání – péče o nemocné a chudé a zušlechťování přírody. Čínští spisovatelé ztvárnili v příběhu výše elixír mládí jako broskve, které se pak objevují jako atributy Magu v raném čínském umění, ale i konopí bylo spjato s jejími léčitelskými schopnostmi – i když spíše na duchovní než fyzické úrovni. V seznamu taoistických praktik najdeme i konzumaci konopných semínek, které mělo chránit před posedlostí démonem a zlepšovat schopnost jasnovidectví, zatímco jejich spalování se objevuje zase v souvislosti s očistnými rituály. Během nich se často vyvolávala právě Magu, která se začala spojovat také s posvátnou horou taoistů Tai, kde se intenzivně pěstovalo konopí.

Mytologická postava bohyně, jejíž schopnosti léčit a uzdravovat jsou přímo spojeny s konopím, není nijak neobvyklá, jak by se nám na Západě mohlo zdát. Pravděpodobnost, že se konopí poprvé pěstovalo ve starověké Číně, je velmi vysoká, dokládají to jedny z nejstarších historických zmínek z tohoto regionu. V době klasického Řecka se o rané Číně také občas hovořilo jako o „Zemi moruše a konopí“. To pravděpodobně ovlivnilo i pojmenování Magu – nebo pojmenování rostliny, záleží na odpovědi na to, jestli byla dřív bohyně nebo konopí – její jméno se totiž často překládalo jako konopí. Jménu Magu má i další významy, jako třeba dívka a teta, ale ty se vztahují spíše k jejímu mládí a schopnosti ochraňovat.

Výčet důkazů – ať už historických nebo literárních – toho, že se konopí užívalo už ve starověké Asii, určitě ještě není konečný. Co je ale jasné už nyní, je, že konopí hrálo důležitou roli v historii celé východní Asie. Dokonce se objevuje v malbě na starověké tchajwanské keramice nebo na šintoistických holích japonských kněží v raném období. To, že se objevuje i na těchto místech, jen dokazuje, že jí byl v asijských kulturách připisován od nepaměti velký význam. V době, kdy každý znal sílu a moc bylinek a kdy se věřilo, že bohové chodí mezi smrtelníky, jde obraz neuvěřitelné síly konopí s obrazem bohyně uzdravení ruku v ruce. Jenom velmi významné bohyni či kněžce by byla svěřena péče o takto všemocnou bylinku.

Zdroj: www.ancient-origins.net


Dále by vás mohlo zajímat…
Magu: Bohyně konopí, která léčila starověkou Asii

5.11.2016
Sedm léčebných účinků konopí, o kterých možná nevíte

Magu: Bohyně konopí, která léčila starověkou Asii

6.3.2018
Konopí jako rituál

Magu: Bohyně konopí, která léčila starověkou Asii

2.4.2013
Sóma: ztracené světlo starých Indů

Magu: Bohyně konopí, která léčila starověkou Asii

24.2.2019
Přehled rychlého konopného vývoje v Asii


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu