50

Manky 16.: Mercedes

Jmenuju se Manky. Vždycky jsem chtěl bejt něčím jako „mužem ve stínu“. Bohužel se mi to nedaří. Každou chvíli se do něčeho přiseru. Každou chvíli jsem nasvícenej jak vánoční stromek. Každou chvíli řeším něco, o co jsem nestál. Ale co. Jak říká můj kámoš Džudo – srát na to.

Manky 16.: Mercedes

Šel jsem na Květnici. V létě je tam fajn. Velká zahrádka a stín a slušný pivo a obsluha, která se snaží. Měl jsem s sebou knížku. Chtěl jsem si sednout, dát si pivo, zapálit si cigáro a nic kolem nevnímat. Je to takovej můj oblíbenej relax. Šel jsem od Synkáče. Vystoupal nahoru k Bansethům. Venku stáli týpci s pivem v jedné a cigaretou v druhé ruce. Vevnitř se kouřit nesmělo. Proto tam taky nikdo neseděl. Prošel jsem kolem dětského hřiště. Oploceného. S jednou brankou a asi deseti cedulema, že psi tu maj stopku. Uvnitř na pískovišti si hrálo několik zaprášených děcek. Jejich matky seděly na lavičce a koukaly do mobilů. Vystoupal jsem parkem. Dole je fontána. Malá. Neokázalá. Nusle nejsou bohatá čtvrť. Jeden můj známej tvrdí, že Nusle byly bohatý, dokud ještě nestála Praha. Pak že se to posralo.

Došel jsem ke Květnici. Na úzké jednosměrné ulici, která ji obtáčí, stálo několik aut. Jedno z nich bylo tágo. To auto jsem viděl prvně. Ale znal jsem majitele. Byl opřený o kapotu. Jmenoval se Feri. Když mě spatřil, rozzářil se jako sluníčko.

„Ty vole Manky, rád tě vidím.“

Feri se odlepil od auta. Jakoby mimoděk ho poplácal. Červenej mercedes někdy ze začátku devadesátých let. Hvězda vepředu a hvězda vzadu. Chróm kolem blatníků. Vytažená anténa. Na zrcátku v kabině pověšenej krucifix.

Zašlej lak bez poskvrnky. Potah volantu ladil s čalouněním. Co jsem viděl, vevnitř uklizeno. Vytřeno. Zameteno.

Feri k tomu autu patřil. Jak kdyby byli dvojčata. Malej a zakulacenej a červenolící a naleštěnej. Řetězy kolem krku a prsteny a náušnice v levým uchu.

Feri vypadal, jak kdyby vypad od kolotočů. Vypucovanej starej mercedes s ním držel krok.

Feri se spokojeně šklebil, ale snažil se, aby to nebylo poznat. Věděl jsem, co se ode mě čeká.

„Hele, Feri, tohle je tvoje?“

„Jasně, Manky.“

„Těžkej progres, Feri.“

Feri se zazubil, ale pak mávl rukou.

„Seš mimo, Manky. Tohle je jen na voko. Dyť já jsem chudobka. Chudá fara. Nic jinýho.“

„Chudá fara s mercedesem?“

„Ty vole Manky, nekoukej na to, že je navoněnej. Za dva roky to bude veterán. Budu s ním moct jezdit tak akorát na srazy.“

„Mi přijde, že vypadá dobře.“

Feri se nafoukl.

„Jasně že vypadá dobře, Manky. Nejsem žádnej vágus. O káru se starám. Zvlášť když mě má živit.“

„S tímhle jdou kšefty dobře, ne?“

„Žádná sláva, Manky. Jasně, kdo má ánung o úrovni, vleze spíš do mercedesu než do nějakýho zasranýho euroauta. Ale takovejch moc není.“

Pokýval jsem hlavou.

„Kolik tě to stálo? Jestli to není tajemství.“

Feri se poškrabal na nose.

„Jinýho bych s tímhle poslal do prdele, Manky, ale tobě to řeknu. Bylo to za hubičku. Ten maník, co to prodával, byl lehce v prdeli.“

„Jo?“

„Jasně. Nevyšel mu nějakej kšeft. Ani jsem radši nechtěl vědět, jakej. V každým případě na tom byl tak, že by nevykešoval ani kindrvejce. Udělal mi cenu. Chápeš?“

Chápal jsem. Feri ho sedřel na kůži.

„Ale no tak, Manky. Je tvrdá doba. Co si neurveš, nemáš.“

„Takže spokojenost.“

„Přesně, Manky. Spokojenost. Ti řeknu jedno. Mercedes je značka. Všechno ostatní je Hyundai.“

„Hyundai?“

„Jasně, Manky. Jako jsou různý značky, ale když se na to koukneš pořádně, je to všechno Hyundai. Auta o hovně. Samej podělanej asistent. Mi přijde, že si v automobilkách musej myslet, že si ty jejich zmetky kupujou akorát nesvéprávní dementi.“

Usmál jsem se.

„Jasně, Feri. Tak si to užij. Jdu na jedno.“

„Měj se, Manky. Za chvíli vyrazím do ulic. Třeba ulovím někoho, kdo má ponětí o tom, jak vypadá opravdický auto.“

Otočil jsem se. Udělal krok.

„Hele Manky, ještě něco.“

Zastavil jsem se. Feri mě obešel.

„Podívej, Manky. Ty znáš spoustu lidí. Něco bych potřeboval.“

Tázavě jsem se na Feriho podíval.

„Potřeboval bych v mercedesu udělat topení.“

„Teď v létě? Ti to netopí? Buď rád. By ses upek.“

„Nemel nesmysly, Manky. Léto je teď. Ale nic netrvá věčně. Zimu tu máme za chvilku. Dvakrát se vyspíš a děda Mráz se ti bude somrovat do bejváku.“

„Dobře. Co teda chceš?“

„Mercedes topí. O tom žádná. Ale jen když běží motor. Já bych chtěl nezávislý topení. Aby to hřálo, i když motor stojí. Chápeš?“

Chápal jsem. Akorát jsem netušil, proč s tím jde zrovna za mnou.

„Dyť ti to říkám, Manky. Znáš spoustu lidí. Zkus se poptat, jestli by to někdo nezmák. Bych to vybártroval.“

„Vybártroval?“

„Jo. Model mi udělá topení, já ho někam hodím. Spokojený oba.“

V duchu jsem si povzdechl.

„Dobře, Feri, poptám se.“

Feri se rozzářil.

„Máš to u mě, Manky. Kdybys někam potřeboval odvízt, udělám ti fajnovou cenu.“

Přikývl jsem. Prošel jsem vrátky, vystoupal sedm schodů a byl jsem na zahrádce.

Květnice byla poloprázdná. Sedl jsem si ke stolu. Objednal si pivo. Zapálil cigaretu. Otevřel knihu. Začal číst.

Feriho i s mercedesem jsem spokojeně pustil z hlavy. 

Pil jsem jedno pivo za druhým. Pomalu. Nikam jsem nespěchal. Obracel jsem stránky. Občas si zapálil cigaretu. Květnice se pomalu plnila. Nikdo mě nerušil. Nikdo si nechtěl povídat. Bylo mi dobře. Dokud se neobjevil Cimbura.

„Manky, sice jsem tě nehledal, ale stejně jsem rád, že tě vidím.“

Zvedl jsem oči. Naproti mně seděl Cimbura. Usmíval se a drbal za uchem a já si povzdechl. Idyla skončila.

...........................................................................................................................

Celý článek najdete v magazínu Legalizace č. 50, které je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Manky 16.: Mercedes

10.12.2018
Manky (14): Nuselský Grafitti

Manky 16.: Mercedes

14.8.2018
Manky (13.): Ztracený kočárek

Manky 16.: Mercedes

18.1.2019
Manky (15): PÉRÁK

Manky 16.: Mercedes

12.7.2016
Manky (1.): Debil


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu