Aktuální článek
Jak komunikovat s orgány č. 31: Tváří v tvář policii

Jak komunikovat s orgány č. 31: Tváří v tvář policii

  • Dnešní díl našeho seriálu je vydáván s jistým rizikem. Výjimečně hrozícím nikoli ze strany orgánů činných v trestním řízení, ale spíše pravidelných čtenářů našeho seriálu. Protože obdobné problematice jsme se už společně věnovali, a to hned v jeho prvních dílech. Ale opakování je matkou moudrosti, legislativa i rozhodovací praxe se vyvíjí a ne každý čtenář je i pamětníkem. Takže vzhůru na trochu toho oživování užitečných znalostí.

 Co dělat, vyzve-li vás policie k součinnosti?

Nás pochopitelně nejvíce zajímá, jak lze reagovat na příkazy policistů související s držením či užíváním konopných dobrot. Tedy například na dotazy stran vámi kouřené substance, výzvu k jejímu odevzdání, uložení blokové pokuty a tak podobně.
Nejprve je třeba vzpomenout na starou, avšak cennou zásadu „nemo tenetur se ipsum accusare“. Přeloženo do obecně srozumitelné formy jazyka českého: nikdo není povinen doznat se k deliktnímu jednání. Hrozí-li vám obvinění z trestného činu nebo přestupku (tedy ještě předtím, než jste z něčeho obvinění!), můžete odmítnout vypovídat, mluvit pravdu, jako obviněný můžete dokonce lhát či si namíchat vlastní kombinaci toho všeho dle osobní preference. Samozřejmě je třeba mít na zřeteli i související cennou poučku pronesenou ústy klasika tuzemské literatury s mnoha vlastními autentickými zkušenostmi stran policejních postupů: „Každé zapírání ztěžuje přiznání, a naopak.“ Jednou nastolená cesta zvolené procesní obhajoby se tedy velmi těžce opouští. A nikdy nesmíte obvinit z trestného činu druhého. Tím byste si zajistili jen další polízanici.

Překvapivě často mají písemné příkazy k domovní prohlídce formální vady, například chybně uvedenou adresu, parcelní číslo pozemku či označení bytu.

Obecně přitom platí, že každý člověk je povinen uposlechnout pokynu či výzvy policisty, a to s výjimkou případů, kdy zákon nebo i podzákonný předpis (například vyhláška) stanoví jinak (viz § 114 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů). To se týká třeba obecné povinnosti poskytnout první pomoc, kterou má doslova každý, jinak se dopustí trestného činu dle § 150 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. A takovou pomoc musíte poskytnou i v případě, kdy vám to libovolný policista zakáže. Policista je ale oprávněn vás mimo jiné vyzvat například k odevzdání zakázaných látek, včetně toxikomanicky využitelného konopí, a vy jste povinni mu v takovém případě vyhovět. Pokud tak neučiníte, hrozí vám odebrání těchto látek a udělení pořádkové pokuty až do výše 50 tisíc korun. Provést osobní prohlídku osoby sice může být z důvodů jejích formálních legislativních náležitostí pro policistu relativně složité, jestliže vás ale přistihne s jointem v ruce, obejde se to vcelku bez formalit.

A zcela aktuálně: po letošním Cannafestu obdržel autor tohoto článku několik dotazů souvisejících s kouřením jointů technického konopí (tj. s obsahem nižším než 0,3 % THC). Vážení čtenáři, bohužel to není činnost, které by bylo vhodné věnovat se na veřejnosti. O trestný čin se pochopitelně nejedná, ale nejde ani o „získávání, skladování a zpracování [konopí] k účelům průmyslovým, technickým a zahradnickým“. Pro ostatní účely se přitom i u konopí s obsahem pod 0,3 % THC vyžaduje podle přísného výkladu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, povolení k zacházení, a v případě jeho absence je odpovídající jednání přestupkem – viz § 4, § 5 odst. 5 a § 36 odst. 1 písm. a) zákona o návykových látkách. Pokud ale máte chuť, sílu a prostředky vést s policejním orgánem spor, označte vámi kouřený joint za technické konopí, odmítněte zaplatit pokutu na místě a policejnímu orgánu nezbude než věc předat správnímu orgánu příslušnému k vedení správního řízení o takovém přestupku. Vy sice riskujete vyšší pokutu, ale na druhou stranu se můžete zasloužit o další postup legalizace tím, že zabojujete o prosazení právního názoru, že se o přestupek přes výše uvedenou formální interpretaci zákona č. 167/1998 Sb., nejedná. 


Kolaterální škody

Aniž by chtěl autor článku své věrné čtenáře strašit, může samozřejmě dojít i k tomu, že si policie bude vynucovat vstup do vašeho bytu, vozidla nebo jiných prostor. Bez souhlasu obyvatele může policista vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže zároveň (i) věc nesnese odkladu a (ii) je to nezbytné pro ochranu života a zdraví osob nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. V takovémto případě pak policista vůbec nepotřebuje váš souhlas ani jiné zvláštní oprávnění, na druhou stranu si k takovému vstupu musí zjednat přítomnost nezávislé osoby. V praxi jsou takovými osobami nejčastěji sousedé důchodového věku či nezaměstnaní, popřípadě příslušníci obecní policie. Ti jsou vždy po ruce, navíc se policistům neprotiví a bývají k jejich postupům vcelku nepozorní. Osvědčení legálního průběhu domovní prohlídky z jejich strany tak bývá čistě formální. Obdobná pravidla platí při vstupu na pozemek a do jiných prostor s výjimkou „živnostenské provozovny“, přičemž však obydlí (byt, rodinný dům a tak dále) je vždy chráněno nejdůkladněji.

Nebojte se nadiktovat do protokolu, že jeho obsah považujete za nepřesný, a nepřesné části označit.

Samozřejmě žádné pravidlo není prosto výjimek a každá výjimka má opět svých vlastních výjimek až do zblbnutí. Takže i bez přítomnosti třetí osoby mohou za určitých podmínek policisté do vašeho bytu vstupovat, například budou-li vás policisté pronásledovat až k vašemu obydlí a vy jim s úlevným oddechnutím zabouchnete dveře před nosem. Relativně nejmizernější je vaše situace tehdy, pokud se policie k vašim dveřím dostaví s písemným příkazem k domovní prohlídce. Ale ani tehdy není třeba kapitulovat předčasně. Překvapivě často mají takové dokumenty formální vady, například chybně uvedené adresy, parcelní čísla pozemků, označení bytu a podobně. A takovéto vady činí povolení neplatným. Pokud vám policisté buší na dveře, ptejte se, zda mají povolení k domovní prohlídce. Pokud ano, podrobně je prostudujte. Je-li v pořádku, vpusťte je a nedělejte si to horší. Pokud v pořádku není, s omluvou to policistům sdělte. Většinou situaci vyhodnotí správně a záměr provést prohlídku stornují. Protiprávně pořízený důkaz je totiž pro takové vyšetřování horším než důkaz nepořízený vůbec nebo opožděně.

Hloupá je situace, kdy je prohlídka povolená, ale příkaz vám má být doručen až dodatečně. Není to sice postup standardní, ale je dovolený. Nejlepším řešením je v takovém případě požádat přítomné policisty, aby vám umožnili mluvit po telefonu se soudcem, který domovní prohlídku nařídil. A prohlídky se zejména v takovémto případě nezapomeňte zúčastnit. Máte na to právo.

Spolupráce? Mirek, Bureš a ti další

Od prvního dílu našeho seriálu se v tomto směru k lepšímu nezměnilo nic. Stále platí, že při kontaktu s policií vždy taháte za kratší konec lana. Policisté znají svá i vaše práva, a pokud tomu tak není, budou opak tvrdit až do roztrhání těla. Sice v přeneseném slova smyslu, ale i tak půjde s nejvyšší měrou pravděpodobnosti o tělo vaše. Dostanete-li přitom pár facek, půjde o porušení vašich práv i porušení povinností daného policisty. Přestože mu dost možná bude někdy v budoucnu takové jednání prokázáno a posouzeno jako trestný čin, nebudete prvním ani posledním takovým případem za dobu existence našeho samostatného demokratického státu.

Otázka míry spolupráce tak i dnes závisí nejvíce ze všeho na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a rozhodnutí, jak postupovat, se podobá loterii. S odpovídajícími zkušenostmi může být váš odhad, na které karty sázet, lepší nebo horší, ale nikdy nebude ničím víc než z principu nejistou aproximací. V této souvislosti je též nutné zdůraznit, že spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je obecně polehčující okolností a totéž platí o samotném doznání. A pokud máte přesto v úmyslu klást odpor a postupům policie se bránit, vždy je vhodné tak činit zdvořile a pamatovat na dobré vychování. Pamatujte ale i na další zásady, které se při kontaktu s orgány činnými v trestním řízení vyplatí důsledně respektovat.

Vždy se ptejte, zda a z čeho jste podezříváni, jaký úkon s vámi policisté aktuálně provádějí.

 Nechte vždy policisty legitimovat se. Případy falešných policistů nejsou v poslední době příliš časté, ale stát se to může. Dále, i když se to snad jeví ze strany autora článku jako drobný střet zájmů: můžete-li si to dovolit, angažujte do svého případu odbornou právní pomoc. I zkušení právníci specializovaní na trestní právo potvrzují, že v trestním řízení vedeném proti jejich osobě by se nikdy nebránili sami. Stres vznikající následkem takové situace, osobní angažovanost a absence tolik potřebného odstupu vás znevýhodňuje i tehdy, znáte-li dokonale svá práva a související právní úpravu vůbec. Vždy pečlivě kontrolujte, co podepisujete. Podepsat cokoli, co jste neřekli, představuje netriviální riziko.

Pomáhá trvat na citacích nebo uvozovací větě, která jasně označí, že jde o parafrázi vašeho originálního vyjádření. Nebojte se nadiktovat do protokolu, že jeho obsah považujete za nepřesný, a nepřesné části označit. Může to působit účelově, ale ani tak vás nikdo nemůže ke zpřesnění nutit. Vždy vyžadujte opisy všech listin, jejichž spisu se účastníte nebo které mají potvrzovat, že jste něco učinili nebo neučinili. Pokud není omezena vaše svoboda, zkuste požádat o možnost pořídit si alespoň zvukový záznam jednání, bojíte-li se o férovost přítomných osob. Případně si jej pořiďte bez tázání. Máte na to právo a opřít se přitom můžete i o ustálený právní názor Ústavního soudu. Vždy se ptejte, zda a z čeho jste podezříváni, jaký úkon s vámi policisté aktuálně provádějí, vždy chtějte přesnou právní kvalifikaci. Zejména ve spojení se zmiňovaným diskrétně pořízeným zvukovým záznamem mohou být odpovědi policistů na takovéto dotazy doslova k nezaplacení. A pokud si něčím nejste jistí nebo si to dokonce nepamatujete, nebojte se to přiznat. Pokoušejte se nahlédnete do spisu vedeného ve vaší věci co nejdříve. A pozor, odmítnutím výpovědi zvyšujete riziko, že na vás bude uvalena vazba. Takové riziko samozřejmě závisí i na celé řadě dalších věci. Mimo jiné na tom, zda máte zajištěn dostatečně vysoký legální příjem (to jest zda nejste na trestnou činnost odkázáni jako na zdroj vašich příjmů).

A i po těch několika dalších uplynulých letech právní praxe radí autor článku: nikdy úmyslně nekverulovat. Pro většinu policistů, úředníků a soudců je to „jen práce“. Dokonce i mezi státními zástupci najdete řadu takových, kteří budou chápat složitost vaší situace a rádi vám v nějaké přiměřené míře vyjdou vstříc. Na druhou stranu, nikde nedělejte takovou chybu, abyste se na policisty upínali a vkládali do nich svou důvěru a naděje. I když vůči sobě navzájem budete dodržovat veškeré salónní standardy slušného chování ve stylu Gutha-Jarkovského, stojíte na opačných stranách barikády.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!