48

LSD a já

Abychom pochopili LSD a jeho potenciál i rizika pro člověka a společnost, je potřeba nahlédnout za oblaka tabu, kterými jsme jej zastřeli, a pochopit okolnosti a mechanismy, na kterých jeho účinek závisí.

LSD a já
Pokud nemáte zpracované traumatické zážitky, mohou se při psychedelické zkušenosti vyplavit na povrch.

Když Hofmann v roce 1943 omylem objevil potenciál LSD, jednou z jeho reakcí bylo i rozšíření substance mezi evropské kolegy. Věřil, že zkušenost, kterou LSD poskytuje, by mohla být zásadní pro odborníky v oblasti duševního zdraví. A tak se jeho kolegové napříč Evropou pustili do autoexperimentů s „kyselinou lysergovou“. Nejinak tomu bylo i u nás. O čtyřicet let později, v roce 2009, se Petr Winkler rozhodl prozkoumat, jak na tehdejší vlastní zkušenost tito pionýři psychedelické terapie nahlížejí dnes. Na otázku, zdali pro ně měla zkušenost s LSD nějaký dlouhodobě pozitivní efekt, dvacet z dvaadvaceti respondentů odpovědělo kladně. Pakliže byl tento zážitek smysluplný pro odborníky v oblasti duševního zdraví i s odstupem čtyřiceti let, proč by nemohl mít potenciál i pro každého člověka, kterého zajímá jeho vlastní duševní zdraví? 

Pokud nemáte zpracované traumatické zážitky, mohou se při psychedelické zkušenosti vyplavit na povrch.

Introspekce, sebereflexe, osobní růst – to jsou zapomínané proměnné smířeného posunu vpřed životem. Pakliže neusilujeme o vývoj, hrozí, že zakrníme, a to ve všech oblastech života – od vzdělání až po sportovní výkony. Kromě činností a aktivit, které si sami zvolíme jako ty, jež jsou pro nás přínosné a ve kterých se dále rozvíjíme, nám život do cesty staví poznání ve formě nečekaných a nechtěných událostí, jako jsou různé pohromy, traumata, ztráty a podobně. Tito zásadní činitelé ovlivňující naši mentální pohodu se ovšem pojí s bolestí, a tak jsme je začali mít tendenci potlačovat. Není pak divu, že nás odsunuté „problémy“ dostihnou ve formě psychického onemocnění. Psychosomatika navíc ukazuje, že nejde jen o potíže na mentální úrovni, ale že se nemocná psychika často může projevit i fyzickým onemocněním.  Nestálo by za pokus kořen problému vykopat a jednou provždy spálit?  

Potlačení problému versus potlačení sebe 

Nacházíme se v zajímavé době. Žijeme na špici komfortu, technologických vymožeností a materiálního blaha, i když pomíjím fakt, že je to vše na úkor morálních hodnot a životního prostředí. Nejspíše jsme v současnosti nejdál, kde jsme kdy ve vývoji nejrůznějších civilizací byli. Jsme zkrátka na vrcholu. Jenže cestou jsme udělali i spoustu přešlapů. A stejně tak jako se traumatizující zkušenost dokáže zakořenit hluboko v nitru člověka, tak i zásadní společenské přešlapy spojené s kontrolou, represí a vlastně i depresí jako by se nám zaryly pod kůži. Současná situace v oblasti duševního zdraví je tak alarmující. „Každý čtvrtý člověk na planetě zažije během svého života nějaké psychické onemocnění. Jen s depresí v současnosti žije na 350 miliónů lidí,“ zdůraznil v úvodu Mezinárodní transpersonální konference PhDr. Petr Winkler, vedoucí oddělení sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví, kde vede rozsáhlý destigmatizační projekt související s reformou psychiatrické péče.

Mít dnes psychické problémy, člověk se raději zavře doma, aby ho náhodou nepříjemně nezaskočilo stigma v podobě nepochopení a výsměchu. V ještě horším případě se za nemocného stydí jeho blízké okolí, které nemá porozumění pro to, že něco je jinak, než je obvyklé a než by se mu líbilo.  

Já, ty, každý jinak 

Nikdy bychom neměli přestat oslavovat rozmanitost našeho druhu. Každý jsme jiný. Každý si ve vínku neseme jiné vlastnosti, nadání a schopnosti. Z jedné strany nás determinuje genetika, z jiné zase vlastní zážitky a zkušenosti. Postupujeme životem, kde naši osobnost ovlivňují a pomalu formují nejrůznější události, radosti i strasti, lekce a poučení, poznání a pochopení. Na základě svých predispozic, ať už genetických nebo právě těch prožitých, se nám pak postupem času vytváří a dotváří osobnost, charakter. Každý jsme jiný a díky za to! 

Evoluce je našemu druhu přirozeným jevem. Vyvíjíme se. Pomalu ale jistě. A stejně tak se vyvíjí i naše vědomí. Není to ale jen o tom, co do vínku dostaneme, rozvíjet se můžeme a měli bychom i během života. Snažit se být lepším člověkem pro sebe, pro společnost i pro celou planetu… Zdá se však, že ne každý má chuť, čas, odvahu či možnosti vydat se na cestu osobního rozvoje. Je to nakonec i dost nevypočitatelná pouť. 

Příprava na cestu 

Kyselina lysergová je podivuhodná substance. Její účinek zasahuje do všech sfér bytí – biologických, psychologických, sociálních i duchovních. Dokáže obsáhnout celý životní příběh. Na prožitku s LSD se může odrazit komplexní zdravotní stav, momentální kondice, duševní charakter a mentální vyladění. Na prožitku se mohou odrážet vědomé, podvědomé i nevědomé duševní procesy, očekávání, celkový vztah s rodinou, přáteli i přístup k sobě sama.

Je důležité dbát na adekvátní set a setting, tedy nastavení mysli a prostředí, kde látku užijeme. 

„To, jaký máte druh osobnosti – vaše strachy, touhy, pocity viny, skryté vášně – určuje, jak se zorientujete a jak naložíte s každou situací, do níž se dostanete, psychedelickou seanci nevyjímaje,“ píší Timothy Leary s Richardem Alpertem a Ralphem Metznerem v knize Psychedelická zkušenost. Timothy Leary (průkopník psychedelického výzkumu šedesátých let v USA) identifikoval jako zásadní proměnné atributy psychedelické zkušenosti set a setting.



Setem se myslí „nastavení mysli“, tedy všechno, co si s sebou nesete, jako je váš charakter, strachy, problémy nebo traumata, která pokud nemáte zpracovaná, tak se mohou během změněného stavu vědomí vyplavit. O to víc je pak důležité dbát na adekvátní setting (který se dá přeložit jako „prostředí“ nebo „nastavení“) – tedy místo a okolnosti, za kterých je látka užita. Je žádoucí mít přístup k vodě, cítit se bezpečně. Setting zahrnuje i lidi, se kterými je látka užita. Je rozdíl, nacházíte-li se ve společnosti přátel či známých, kterým plně důvěřujete, nebo jste-li někde na party či festivalu, kde byste si ani neodložili tašku, aby se vám náhodou neztratila. Do settingu patří i uvážení dalšího dne, kdy by měl být člověk v klidu, a ne se hnát za každodenními povinnostmi. Součástí příprav je i určení optimálního množství užité látky. Stejně jako ucítíme rozdíl v případě, že si dáme jednu sklenku piva nebo piv deset, odvíjí se přirozeně i psychedelická zkušenost od množství mikrogramů LSD, které člověk požije. 

Důležitým aspektem užití psychedelika je i stanovení záměru, kterým se myslí určení si toho, co od zkušenosti chceme. Jako bychom si navolili pořad v televizi podle toho, zda se chceme jen dobře bavit, anebo toužíme lépe poznat sami sebe či hledáme odpověď nebo řešení nějakého problému. Užitím LSD člověk kývne na možnost poznat sebe i svět z trochu jiné perspektivy. Z neurologického hlediska se v mozku mimo jiné spustí série procesů vedoucích k přerušení komunikace v částech, kde běžně probíhá a zároveň dochází k propojení jinak oddělených oblastí mozku. Obrazně řečeno LSD člověku dočasně přenastaví fungování mozku.

Jízda na kole nebo autem?

Z jiného úhlu pohledu můžeme užívání LSD (a psychedelika obecně) přirovnat k jízdě autem a uživatele pak k řidiči. Jízda autem je sice nebezpečná, ale není zakázaná, ačkoli na následky dopravních nehod zemře každý rok na silnících celého světa přes 1,3 milionů lidí. (Jen pro srovnání, na předávkování LSD ještě nikdy nikdo nezemřel.) Společnost si rizika, která automobilová doprava přináší, uvědomuje. Snaží se je minimalizovat pomocí bezpečnostních pásů, airbagů, přehledných dopravních značení, jednoznačných pravidel silničního provozu, nutnosti získat řidičské oprávnění, promyšlené osvěty a dalších opatření. Kvůli bezpečí na silnici tedy lidé přijali mnoho protektivních mechanismů. A teď si představte člověka, který jezdí každý den do práce čtyřicet kilometrů po dálnici. Každý den, několik let. Pořád ta stejná cesta. A pak jednoho dne dálnici uzavřou a on musí jet vesnicemi, které dosud nepoznal. Znenadání se mu otevřou nové obzory, uvidí nepoznanou krajinu, pole, lesy, louky. Má možnost zastavit, porozhlédnout se v klidu po okolí, promluvit si s lidmi, o jejichž existenci neměl ani tušení. To, jestli to udělá a využije příležitosti rozšířených obzorů, už je jen na něm. 

Vhodným aspektem užívání psychedelik je i stanovení si záměru.

Bylo mi sedmnáct, když mi poprvé někdo nabídl LSD. Od té doby jsem ho odmítla minimálně ještě desetkrát, než jsem v jednadvaceti řekla: „Tak jo,” a okusila „čtvrtku tripu“, tedy přibližně 30 mikrogramů. Je to relativně nízká dávka, ale ani tu není radno podceňovat. Trvalo mi roky, než jsem se odvážila jít dál.  

Introspekce a integrace

Z terapeutického hlediska můžeme vidět potenciál LSD v otevření cesty do podvědomí a nevědomí pacienta, kterému se vyplaví jeho nezpracované problémy. Čím vyšší dávka, tím hlouběji je možné nahlédnout. Nejdůležitější na celém procesu je přijaté informace adekvátně integrovat, tedy zpracovat. V případě, že si člověk neví se vzniklou situací sám rady, doporučuje se vyhledat transpersonálně orientovaného terapeuta. Změněný stav vědomí po užití LSD zesiluje, co je uvnitř každého z nás. V případě, že si člověk vyhradí čas, připraví se, uváží základní proměnné setu a settingu a stanoví si adekvátní záměr, dostává se mu možnosti se více poznat. Takovou zkušenost samozřejmě nabízí i jiné techniky – od dechových cvičení přes holotropní dýchání, meditaci, jógu až po psychoterapeutická sezení. Rozdílem je, že psychedelika vám to naservírují sice bez práce, avšak rovnou do tváře. Nemůžete od zážitku utéct, jste pod vlivem a musíte se s tím popasovat. 

Není to ale jen o introspekci. Uživatelé LSD hlásí trvalé změny v chápání světa. Zmiňují zvýšenou citlivost k sobě, k ostatním lidem i ke svému okolí. Dále také větší náklonnost a ohleduplnost k přírodě, změny v subjektivním hodnotovém měřítku, často přehodnocují dosavadní život a někteří zmiňují i zážitky spirituálního a mystického charakteru. Nezodpovědné užívání LSD však může způsobit i řadu potíží a nepříjemných následků v podobě úzkostí, deprese, přeludů, panických ataků a kdo ví čeho všeho, co se v člověku probudí. Nejčastěji se s takovými situacemi setkáváme u prvouživatelů na letních festivalech a hudebních akcích, kde jim látku nabídnou kamarádi, kteří s nimi mnohdy sdílí jen pozitivní zkušenosti. A kdo by se pak vlka v sobě bál?


Dále by vás mohlo zajímat…
LSD a já

5.9.2018
OSN oznámila vůbec první přezkoumání postavení konopí v mezinárodním právním řádu

LSD a já

3.7.2012
Opium - odvrácená tvář máku

LSD a já

12.6.2014
Nastal čas pro léčebné LSD?

LSD a já

10.11.2013
Orgasmus 2.0: droga internetové generace


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu