46

Konopí a poporodní deprese

Rodiče z následujících příběhů tvrdí, že proti typickým pocitům smutku a frustrace pomáhá konopí lépe než jakékoli léky na předpis, někteří odborníci však varují, že v dlouhodobém horizontu to může mít negativní následky. Seznamte se s argumenty obou stran a posuďte sami.

Konopí a poporodní deprese
Poporodní deprese je ve společnosti vnímána negativně – stejně jako matky, které kouří konopí.

Celia Beharová ví naprosto přesně, kdy poprvé dokázala své utrpení pojmenovat. Na podzim roku 2006, tři týdny po narození dcery ležela v posteli, nekontrolovatelně vzlykala a omlouvala se svému miminku. Byla nešťastná z toho, že k dceři nic necítí. Byla nešťastná, protože nechtěla být ani s ní, ani nikde jinde. Byla nešťastná, protože nemohla odtrnout oči od lahvičky analgetik na nočním stolku a nedokázala zahnat nutkavou potřebu spolykat celý její obsah. Třiatřicetiletá zdravotnice z Ithaky ve státě New York nechápala, co se s ní děje. Vzpomněla si na talkshow Oprah Winfreyové a její rozhovor s herečkou Brooke Shieldsovou z předešlého roku. Shieldsová popisovala stejné hysterické záchvaty, obrovský vztek a sebepohrdání, stejnou otupělost a odtažitost. „Nezanedbávejte příznaky poporodní deprese,“ naléhala herečka na ženy ve studiu i u obrazovek. „Ptejte se, jaké léky jsou k dispozici.“ Přesně to tedy Celia udělala – zavolala svému gynekologovi, který jí okamžitě předepsal Prozac.  

Tak už to v mateřství chodí

„Prozac byl jako náplast,“ popisuje. „Nedokázala jsem vypnout a odpočívat, ale aspoň jsem už nebyla uplakaný uzlíček nervů. Přesvědčila jsem sama sebe, že všechen ten splín, strach, úzkost a naštvanost jsou normální. Takhle to prostě v mateřství chodí.“ Kromě účinků žádoucích měl Prozac naneštěstí také řadu nežádoucích – nespavost, migrény, nevolnost, sucho v ústech, třes. Po několika měsících začaly deprese ustupovat a Celia tedy mohla lék vysadit. Stále však trpěla úzkostmi a nemohla spát. Lékař jí nedoporučil užívat antidepresiva, dokud bude kojit, takže Celia bojovala s psychickými problémy vlastními silami více než rok. V roce 2007 lékař vyloučil, že by jejich příčinou mohla být hormonální nerovnováha po porodu a předepsal jí zásobu psychofarmak – Xanax, Valium, Ativan a Ambien. 

Matkám jsou předpisovány léky, jejichž prospěšnost a zdravotní nezávadnost je ještě více pochybná než u konopí. 

V roce 2011, po narození druhé dcery, byla přesvědčená o tom, že ji nemůže nic překvapit. Tentokrát ale netrpěla plačtivostí, zoufalstvím ani odtažitostí. Převažujícím pocitem byla úzkost. Už při vstupu do místnosti si představovala všechny nehody, které by se mohly stát, a večer chodila spát, až když byl každý sebemenší úkol splněn na 100 procent. Podle svých vlastních slov životem „jen prolétala“. Chtěla být dokonalá matka a křečovitě lpěla na denním rozvrhu vyplněném jen prací a péčí o dvě malé děti. Dokud kojila, namlouvala si, že je to v pořádku. Nespavost, vztek, smutek a nutkavé myšlenky byly evidentně s každým dalším dítětem silnější. Tak už to prostě v mateřství chodí. 

Mamky pijí víno?

Až spolužák ze střední školy ji přivedl na myšlenku, že by se mohlo jednat o jiný druh poporodních depresí. Navrhl jí nový způsob léčby a byl přesvědčen o tom, že by mohl být úspěšnější než původní medikace. Měl mít méně vedlejších účinků. Mnoha jeho přátelům pomohl s léčbou úzkosti. Spolužákova otázka tedy zněla: Byla bys ochotná zkusit konopí? Celia Beharová byla v šoku. „Mamky přece nekouří trávu,“ odvětila. „Mamky pijí víno.“ Podle sporného, leč všeobecně přijímaného odhadu trpí poporodní depresí asi patnáct procent matek, přičemž u matek nezletilých nebo v tíživé životní situaci může být tento podíl až dvojnásobně vyšší. Ženy, které potratily, porodily mrtvé dítě nebo trpěly vážnou poporodní psychózou, nejsou v této statistice zahrnuty. Ještě více alarmující je skutečnost, že všechny výzkumy poporodních depresí pracují pouze se ženami, které se svěří lékařům se svými obtížemi, a pouze zhruba patnácti procentům z nich se nakonec dostane odborné pomoci. 

Celii trvalo týdny, než svůj negativní postoj k „droze“ zvané marihuana přehodnotila. O spolužákově nápadu se mimoděk zmínila kamarádce z Kalifornie a pár dní nato našla ve schránce nenápadný balíček. Pečlivě zabalené v bublinkové folii a ukryté v plechovce kávy byly ručně balené jointy. Asi týden se na ně Celia jen dívala a přemýšlela. Pak sebrala odvahu, a když děti usnuly, vyplížila se na terasu a několikrát si potáhla. Poprvé po pěti dlouhých letech se té noci dobře vyspala. Začala tajně kouřit každý večer a svůj pravidelný rituál skrývala před rodinou, přáteli, kolegy a dokonce i před manželem, jenž se v minulosti potýkal s drogovou závislostí (a se kterým se v roce 2015 rozvedla). Zbavila se nespavosti i úzkostí a konečně dokázala být svým dětem matkou, kterou být chtěla. 

„Popsala bych svůj tehdejší život jako černobílý,“ vzpomíná Celia. „Když jsem ale začala užívat konopí, jako by se do něj znovu vrátily všechny barvy. Už jen to, že jsem se dobře vyspala, mělo obrovsky pozitivní dopad na mé úzkostné stavy. Všechno se změnilo. Nebyla jsem nijak omámená, cítila jsem se prostě jen vyrovnaná.“

Konopná matka na pranýři

V roce 2014 se Celia Beharová přestěhovala za manželem do Los Angeles a dál se věnovala svým webovým stránkám a online komunitě Lil’ Mamas. I v Kalifornii, kde má užívání konopí dlouholetou tradici, se styděla o svém léku hovořit. Vždyť si s jeho pomocí neléčila epilepsii ani chronické bolesti nebo vedlejší účinky chemoterapie – a kromě toho měla pocit, že diskuze na téma poporodních depresí není většinou matek vnímána kladně. O dva roky později se do věci vložila obhájkyně léčebného konopí a zakladatelka organizace CannaKids Tracy Ryanová a přesvědčila Celii, že její příběh by mohl pomoci mnoha dalším ženám, které se nacházejí v podobné situaci.

Na začátku roku 2016 se proto Celia rozhodla celý svůj příběh zveřejnit na internetu – a mohutná odezva na sebe nenechala dlouho čekat. V komentářích ji odsoudily stovky lidí, nadávali jí do feťaček a simulantek. Jeden čtenář ji poznal v obchodě a obvinil ji z podpory užívání drog a ubližování vlastním dětem. Na druhou stranu její schránku zaplavily tisíce děkovných e-mailů od matek i otců z celého světa, ve kterých jí děkovali za otevřenost a odvahu postavit se stigmatům spojeným s konopím i poporodními depresemi. 

„Poporodní deprese jsou ve společnosti vnímány negativně – stejně jako matky, které kouří konopí,“ popisuje Celia. „Ani nevím, co je horší. Většina nenávistných e-mailů kritizovala oboje. Zdá se mi fascinující, že zatímco kritici se vyjadřovali veřejně a otevřeně mě osočovali v komentářích, veškeré pozitivní ohlasy se odehrávaly v zákulisí. Nikdo se nechtěl podělit o vlastní zkušenosti, lidé se báli odsouzení a pohrdání. Ačkoli se mi podařilo pootevřít Pandořinu skříňku, vidím před sebou ještě spousty práce.“

Bezpečně zkouření rodiče

Jenn Lauderová z Oregonu užívá konopí k léčbě depresí a úzkosti už šestnáct let. V průběhu těhotenství samotného se kouření vyhýbala, vzhledem ke svým předchozím psychickým problémům jí ale bylo jasné, že je riziko vzniku poporodních depresí v jejím případě vysoké. Žila v Marylandu, kde bylo konopí na předpis až do roku 2014 nelegální, přesto ho začala po dohodě s dulou krátce po porodu užívat ve velmi malých dávkách. Jenn si uvědomovala, že první měsíce s novorozencem budou velmi náročné a mohly by zhoršit její záchvaty úzkosti a výkyvy nálad. Po předchozích zkušenostech věděla, že konvenční farmaceutika nejsou řešením, neboť ji příliš utlumovala a bránila by jí v péči o novorozence. Konopí ve spojení s jógou a meditací jí kdysi pomohlo vymanit se z nekonečné smyčky psychických problémů. 

Konvenční farmaceutika nejsou řešením, neboť příliš utlumují a brání patřičné péči o novorozence.

Jenn Lauderová je o pozitivních účincích konopí přesvědčená natolik, že opustila kariéru ve školství a začala se věnovat online publikování a marketingu pro konopný průmysl. V roce 2016 založila společně se svým manželem Chadem internetové stránky Splimm.com zaměřené na vybudování komunity rodičů, kteří chtějí bezpečně užívat konopí, aniž by při tom ohrožovali vývoj svých dětí. 

Na rozdíl od Celie Beharové užívala Lauderová konopí i v době, kdy kojila. Na internetu ani v odborné literatuře nenašla žádné důkazy o tom, že by to mělo dítěti škodit. „Mám doma šťastného, zdravého a inteligentního devítiletého neposedu,“ směje se Jenn. „Dokud neuvidím závěry poctivých a ověřených studií, je pro mě jediným relevantním důkazem moje vlastní zkušenost – a ta je pozitivní.“ 


Rizika bez důkazů

Většina lékařů a psychiatrů je striktně proti užívání konopí v těhotenství i v období kojení. Na webových stránkách respektované organizace InfantRisk, která se zabývá výzkumem faktorů rizikových pro zdraví kojenců a batolat, nalezneme varování, že užívání konopí během kojení může představovat významné riziko pro tělesný i duševní vývoj dětí. Americká asociace gynekologů a porodníků vydala v roce 2015 prohlášení, ve kterém se uvádí: „O zdravotních dopadech užívání konopí na kojence neexistuje dostatečné množství informací. S ohledem na absenci dat se konopí těhotným ženám a kojícím matkám nedoporučuje.“ Pacientkám jsou na druhé straně během laktace předepisovány nejrůznější preparáty včetně antidepresiv, analgetik nebo léků podporujících tvorbu mléka, přičemž údaje o tom, jaký mají tyto látky dopad na zdraví dětí, se neustále mění. 

„Nikdo se nepozastavuje nad tím, že kojícím matkám je proti bolesti předepisován Oxycontin, přezdívaný ‚heroin z lékárny‘,“ upozorňuje Samantha Montanarová, která dostala recept na toto nebezpečné analgetikum bezprostředně po porodu císařským řezem. Vyděsily ji ale účinky léku na novorozeného syna a s jeho užíváním okamžitě přestala. Montanarová se živí jako grafička a sama sebe popisuje jako od přírody vysmátého člověka. Oproti Celii Beharové nebo Jenn Lauderové nikdy depresemi netrpěla. Po porodu v roce 2008 však špatně zvládala synkův neustálý pláč a dolehl na ni smutek, frustrace a pocit naprosté izolace. „Doktoři mi řekli, že jestli se cítím mizerně, mám si dát sklenku vína a jít se projít. Samozřejmě jsem to zkusila, na můj psychický stav to ale nemělo absolutně žádný vliv.“ Konopí pro ni bylo záchrannou brzdou, která pomáhala mírnit smutek a stabilizovat emoční výkyvy. 

Rozpory mezi odborníky

Stovky podobně šokovaných a vyděšených žen navštívily ordinaci doktorky Junelly Chinové. Lékařka se specializací na choroby kostí, biochemii a akupunkturu předepisuje konopí ženám ochromeným poporodními depresemi už patnáct let. Na otázku, zda je taková léčba pro tuto skupinu pacientek vhodná, odpovídá jednoznačně souhlasně. Konopí podle ní účinkuje proti celé řadě obtíží, které matky prožívají – smutek, úzkost, nespavost nebo nechutenství. Nehrozí u něj úmrtí z předávkování a pacientky si mohou samy poměrně přesně určovat potřebné dávky. Riziko vzniku závislosti je u THC menší než u kofeinu. Poporodní deprese či laktační psychóza nepatří mezi běžně uznávané indikace pro léčbu konopím, takže doktorka Chinová nejčastěji těhotným nebo čerstvým matkám „diagnostikuje“ chronické bolesti, což je indikace, která je uznána jako legitimní snad ve všech státech, které legalizovaly konopí k léčebnému použití (včetně České republiky – pozn. red.). 

Obavy mnoha lékařů vyvstávající z nedostatku lékařského výzkumu a možných negativních dopadů užívání konopí doktorku Chinovou překvapují: „V odborné literatuře je celosvětově k dispozici více než 20 000 citací týkajících se konopí. Prohledala jsem všechny dostupné zdroje skrznaskrz, protože jako lékařka musím být velmi opatrná a zodpovědná, pokud jde o doporučování jakékoli léčebné procedury, a nenašla jsem ani jeden důkaz o škodlivosti této byliny. Naproti tomu ztráta citové vazby matky k novorozenci, jeden z přímých důsledků poporodní deprese, je nebezpečná zcela prokazatelně. Samozřejmě by bylo ideální provést odbornou, kontrolovanou studii – a jen kvůli dlouhodobě nelegálnímu statusu konopí se tak dosud nestalo. Naprostá většina informací, které máme, pochází od samotných uživatelů, tato data bychom ale rozhodně neměli přehlížet.“

Poporodní deprese je ve společnosti vnímána negativně – stejně jako matky, které kouří konopí.

Doktorka Samantha Meltzer-Brodyová, ředitelka programu perinatální psychiatrie na Severokalifornské univerzitě, je naopak trendem užívání konopí nastávajícími a kojícími matkami znepokojena. Podle jejího názoru dnes nejvíce ze všeho potřebujeme vědecky podložená data o obrovském počtu žen trpících poporodní depresí. „Ženy se domnívají, že je konopí bezpečné, protože je přírodní. Já si ale myslím, že to není pravda,“ tvrdí Meltzer-Brodyová. „Bohužel nebyla tomuto tématu doposud věnována dostatečná pozornost, takže informací se nedostává ani odborníkům. Ty, které máme, jsou ale znepokojivé. Pokud někdo trpí úzkostí, existuje řada možností, jak tento problém řešit, přičemž ne všechny zahrnují užívání farmaceutických prostředků a většina z nich je podložena mnohem rozsáhlejšími výzkumy a statistikami. Představa, že konopí je lepší nebo bezpečnější alternativou, je pouhým mýtem.“

Konec mlčení o stigmatu

Jenn Lauderová se obává o osud žen, pro které jsou zmiňované „možnosti“ nedostupné nebo nefunkční. Jako obhájkyně konopí dostává e-maily od matek, jimž lékaři nedokázali pomoci. Třeba proto, že jejich zdravotní pojišťovny tuto formu léčby nehradí. Některé pacientky považují testy používané gynekology a pediatry za nedostatečné, protože ignorují určité symptomy a navíc jsou v období po porodu prováděny pouze jednorázově. Poporodní deprese se přitom mohou dostavit kdykoli v průběhu jednoho roku po narození dítěte. Mnoho žen má navíc špatné zkušenosti s konvenčními léčivy, nenašly ten správný preparát nebo ho nedokázaly správně dávkovat. „Tyto ženy mají pocit, že nikoho nezajímá, co doopravdy potřebují,“ vysvětluje Jenn. „Nikdo jim nevěří, čím procházejí. Lékaři jim řeknou, ať se prostě oklepou, brzy bude líp. Nebo jim předepíšou přípravky, jejichž prospěšnost a zdravotní nezávadnost je mnohem pochybnější než u konopí. Jedná se o velký problém, jehož hlavní příčinou je skutečnost, že jde o stigma, o němž se mlčí.“

Během své praxe si doktorka Junella Chinová všimla, co mají pacientky s poporodními depresemi společného. Přicházejí k ní se slzami v očích nebo s výrazem naprosté netečnosti a lhostejnosti. Děti mají v náručích otcové nebo prarodiče, protože matky k nim nic necítí. Pacientky často trpí nechutenstvím, takže nemají dostatek mléka. „Doktor mi předepsal Zoloft, zabere to prý za dva měsíce,“ slyší často. Takový přístup je podle Chinové děsivý. Dva měsíce? Novorozenec přece nemůže čekat tak dlouho! Většinou jim předepíše kapky s nízkým obsahem THC a vyšším obsahem CBD a domluví si s nimi další schůzku o týden později. „Dveře se otevřou a vchází jiný člověk, většinou s miminkem v náručí. A já vím, že to zabralo,“ popisuje lékařka. 

Ženám, které nemají štěstí na někoho, jako je doktorka Chinová, nabízí Celia Beharová svůj příběh. Vypráví ho matkám ze států, kde konopí není legální ani na lékařský přepis. Vypráví ho matkám, které ho užívají tajně a bojí se perzekuce ze strany úřadů. Její organizace Lil’ Mamas se stala první internetovou stránkou o rodičovství, jež otevřeně podporuje spolupráci s lokálními konopnými pěstiteli a producenty a povzbuzuje ženy, aby vyžadovaly bezpečné, legální a lehce dostupné konopné přípravky. „Nikdo neumí lépe zorganizovat chaos než my mámy,“ usmívá se Celia. „Za každou velkou změnou hledejte nějakou mámu.“ 

Zdroj: www.goodhousekeeping.com

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Konopí a poporodní deprese

8.6.2018
10 rad, jak oznámit okolí, že hulíte trávu

Konopí a poporodní deprese

6.3.2018
Konopí jako rituál

Konopí a poporodní deprese

22.12.2017
Konopí a sport

Konopí a poporodní deprese

4.8.2016
Užívání konopí v těhotenství neškodí, pozor ale na tabák


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu