47

Frida Kahlo: Malířka bolesti

Tato feministická kultovní postava má pro výtvarné umění podobný význam jako Virginia Woolfová pro literaturu. Byla v podstatě první malířkou, která v tvorbě opustila mužský princip. Stejně jako v případě Woolfové bylo její dílo dlouho vnímáno jednostranně: kritici viděli jen převládající bolest a potlačovanou radost ze života. Frida Kahlo byla velká malířka s velkými skandály a silným politickým smýšlením, které u prudérních maloměšťáků budilo postrach, a její obrazy dodnes říkají víc než slova. Jsou magické. Žena na nich se nikdy neusmívá, má hluboký a uhrančivý pohled. Bolestný a vědoucí. Ztělesněný smutek a zároveň symbol neutuchající vášně a touhy prožít život naplno.

Frida Kahlo: Malířka bolesti
V roce 1984 byly obrazy Fridy Kahlo prohlášeny mexickým kulturním dědictvím.

Tatínkova holčička z popelnice

Stín, který se nad ní rozprostíral už od prvních chvil života, nezmizí až do konce jejích pozemských dní. Frida se narodila jako třetí ze čtyř dcer manželského páru Matildy a Wilhelma (Guillerma) Kahlo. Otec byl Němec s maďarskými předky a jako devatenáctiletý přijel v roce 1890 do Mexika za dobrodružstvím. S vypůjčeným fotoaparátem začal zaznamenávat pamětihodnosti a krásy této historicky i lidsky přepestré země. Během krátkého času si získal značnou proslulost a mnoha fotografickými a dobře placenými zakázkami ho pověřila i mexická vláda. Usadil se tam tedy natrvalo, a když mu předčasně zemřela první žena, oženil se tento vzdělaný ateista údajně židovského původu s nápadně krásnou, ale bigotní mexickou katoličkou. Byla to dcera fotografa, který mu na začátku pomáhal s kariérou. Obě dcery z prvního manželství dal na přání své nové ženy Matildy na výchovu do kláštera. 

Po porodu Fridy, která přišla na svět 6. července 1907, onemocněla Matilda horečkou omladnic, bakteriální nákazou, jež v té době bývala téměř vždy smrtelná (zemřela na ni i první žena Fridina otce). Matilda naštěstí přežila, ale dlouhou dobu nebyla schopná Fridu nakrmit ani se o ni jinak postarat. Miminko tedy dostala na starost kojná, která do domácnosti docházela několikrát denně. Frida později den svého narození přetvořila do obrazu, na němž chůva, Indiánka s černou umrlčí maskou před obličejem, drží v náručí dětské tělíčko s apatickou tváří dospělé Fridy. Jednou, když přijela na náštěvu nevlastní sestra, ze žárlivosti Fridě řekla něco, co ji podle vlastních slov proměnilo z veselé holčičky v zakřiknuté dítě: „Ty nejsi vůbec dcera svých rodičů. Tebe vytáhli z popelnice!“ A Frida tomu uvěřila.

Jako šestiletá onemocněla dětskou obrnou. Pajdavko, volaly na ni pak děti ze sousedství. Dlouhé měsíce byla upoutána na lůžko, kde se jí nejvíce věnoval právě otec. Pro něj byla nejen nejnadanější ze všech šesti dcer, ale cítil se s ní spřízněný právě její nemocí; od doby, kdy jako chlapec spadl z koně, trpěl epileptickými záchvaty, jež se pokoušel přemoci silou vůle a velkým pracovním nasazením Jeho energii, sebeobětování a víře mohla Frida děkovat za to, že se svojí obrnou postiženou nohou tak cvičila, že později postižení nebylo téměř poznat. Frida plavala, jezdila na kole a hrála fotbal: překračovala všechny konvence té doby, kdy takové aktivity neprovozovala ani zdravá děvčata. Cena za to byla však vysoká. Osamělost. A Frida tak touží po kamarádce. Každý den utíká imaginárním otvorem v okenní tabulce za malou holčičkou. Vymýšlí si rozhovory a hry. Tohle přátelství s jinou Fridou v sobě trvá roky a ona ho později ztvární v obraze pojmenovaném Dvě FridyFridin sen je stát se lékařkou. I to se jí otec snaží splnit. Patnáct let po mexické revoluci a v době prvních feministek navštěvuje Frida jako jedna z mála dívek přípravku, jejíž absolvování ji opravňuje k dalšímu studiu. 

Ochromení

V letech na škole se zdá, jako by se stíny nad Fridou rozplynuly. Je sebevědomá, divoká, vášnivá a nespoutaná. Dokonce se i jako dívka dostane do nejvyhlášenější školní party Cachuchas, jejíž členové jako poznávací znamení nosí barety. Jedna z učitelek si s chlapecky vyhlížející dívkou začne románek. Frida se pak bude ženskou láskou zaobírat po celý život. Tento její první vztah se ženou ale skončí pro Fridu tehdy nepochopitelným skandálem. Osudná nehoda se stane, když je Fridě osmnáct let. Na ulici se srazí tramvaj s autobusem. Kovové madlo autobusu jí projede podbřiškem a vyjde ven z těla těsně vedle pochvy. „Ta kovová tyč mě proklála jako kopí býka,“ napíše později. Frida má natřikrát zlomenou páteř ve spodní části, zlomenou klíční kost, dvě žebra a pohmožděnou pánev a vnitřní orgány. K tomu vykloubené levé rameno a také natřikrát zlomenou stydkou kost. Na noze postižené obrnou má navíc jedenáct zlomenin. 

Rodina je v šoku. Otec se zhroutí a matka nepromluví několik měsíců ani slovo. A tak u Fridina nemocničního lůžka po celé dny sedává její nevlastní sestra. Sestra, kterou otec vydědil, protože se vdala bez jeho svolení. Když už je Fridě lépe, rozesmívají obě dívky svými žerty celý nemocniční sál. Ani Cachuchas nenechají svoji kamarádku ve štychu a často ji navštěvují.  Zranění páteře jsou bohužel diagnostikována až později a tak nejsou zpočátku nijak léčena. Později se lékaři pokusí zmírnit silné bolesti ocelovým a sádrovým korzetem. Tímto úrazem začíná Fridino „celoživotní umírání“. A s ním i její nesmrtelné dílo.

Někdy to stojí i litr brandy denně, každý rok pak tisíce injekcí morfinu – ale je za tím především obrovská vůle a chuť žít navzdory všem depresím a protivenstvím.

Nejprve však berou zasvé smělé plány na seberealizaci Fridy jako ženy ve veskrze mužské společnosti. Na Fridino vzdělávání už nezbývají peníze, dům rodičů je zatížený hypotékou a léčba těžce zraněné dívky stojí rodiče veškeré jmění. Nehoda uvrhne Fridu opět do údolí outsiderů, odkud se s otcovou pomocí snažila uniknout. Upoutaná na lůžko v sádrovém korzetu sní Frida o spolužáku Alejandru Ariasovi, obdivovaném a milovaném vůdci studentského hnutí. Začíná malovat. Dříve se smála otcovým naivním žánrovým obrázkům. Ve škole obdivovali její kresby a piktogramy a ve fotolaboratoři se už dříve naučila pečlivé retušérské práci. K lůžku si nechá přimontovat malířský stojan a nad postel s nebesy jí nechá matka zavěsit velké zrcadlo. Takhle namaluje svůj první autoportrét, pro Alejandra. Nenamaluje ovšem zmrzačenou ženu, ale aristokraticky elegantní krásku s botticeliovskými rysy. Maluje malé formáty, protože může tvořit pouze vsedě anebo vleže. Nejraději maluje olejovými barvami na plech či lepenku. A Alejandru Ariasovi, který je právě na studijním pobytu v Berlíně a po celý život zůstane jejím blízkým přítelem, píše dopisy plné sebeironie a sarkasmu: „Už mi to všechno leze krkem, mám nemocí jako stařena, nevím, jak se dožiju třicítky. To mě asi budeš muset obalit do vaty a nosit mě jako babičku... Umírám tady nudou.“ 

Neschopná příliš velkého pohybu vzpomíná Frida na své dětské touhy, na revoluci, na národního hrdinu Pancha Villu. Je jí blízké rozmáhající se komunistické hnutí, vzpomíná na revoltu svých studentských let. a aby o sobě mohla říkat, že je „dítě revoluce“, přehodí svůj rok narození na rok 1910, kdy mexická revoluce proběhla, omladí se tedy o tři roky. 

........................................................................................................................

Celý článek najdete v letním čísle magazínu, které je právě na novinových stáncích. Čekají vás také články o léčbě roztroušené sklerózy konopím, příběh malířky Fridy Khalo a morfinu, článek Michaela Winkelmana o šamanismu a emoční dynamice závislosti a mnohé další. Aktuální číslo se semínkem od 00 Seedbank v příloze je k dostání také v  e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Frida Kahlo: Malířka bolesti

13.5.2017
Poezie: NĚKTERÝ VĚCI SE OPAKUJOU

Frida Kahlo: Malířka bolesti

25.1.2017
Ozzy Osbourne: nezničitelný kníže temnot

Frida Kahlo: Malířka bolesti

4.7.2018
Petr Zeman: Staré domy nebourejme, recyklujme!

Frida Kahlo: Malířka bolesti

6.3.2017
Přátelé konopí: Robert Louis Stevenson


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu