Aktuální článek
Rada pro líné zahradníky: mulčujte

Rada pro líné zahradníky: mulčujte

  • Zahrádkaření může být pro někoho zábava, pro jiného obživa. Od pěstování, nejčastěji něčeho dobrého a jedlého, se zhusta odvíjí snahy jednotlivců i komunit o zvýšení vlastní soběstačnosti. Práce s půdou a rostlinami může být také způsobem, jak se navracet přírodě a jejím dechberoucím projevům. Mulčování je technikou, která nám v tom úžasně pomáhá.

Náš vztah k přírodě by se už několik desetiletí dal označit za drancování. Snahu vytrhávat přírodě kusy země přitom můžeme zhusta sledovat i na zahradách a zahrádkách. Aplikace chemických postřiků, jedů, hluboké rytí, pečlivé a časté zastřihovaní trávníku, sázení hybridů a nepůvodních druhů, vyhánění krtků… to vše je neutuchající boj proti přírodě.

Vedle konvenčních zahrádkářů roste a sílí skupina lidí, kteří to chtějí dělat jinak. Asi nejvíce je o nich slyšet v souvislosti s česko-rakouským projektem Přírodní zahrady bez hranic. Koncept přírodních zahrad vychází z principu spolupráce s přírodou. Snaží se podpořit přirozené přírodní procesy a využít je k dosažení cíle – zdravé, plodné a pěkné zahrady. Díky tomuto projektu a díky snaze dnes už desítek zastánců přírodního zahradničení se můžeme s přírodními zahradami setkávat u soukromých domů, stejně jako v celých obcích (bylinkovou obcí se v létě stal třeba Mutišov u Slavonic) nebo na školních pozemcích.

Na vrátkách svého zahradního domku mají certifikát Přírodní zahrady bez hranic i Tomáš Svoboda a Zuzka Pipková z Třeště. S Tomášem, profesionálním tvůrcem jedlých, přírodních, bezúdržbových, trvale udržitelných a především přírodních zahrad jsem si povídal o jeho oblíbené aktivitě, „mulchingu“.

Co bys řekl o mulči?

Mulč, neboli nastýlka, patří mezi naše nejlepší pomocníky v zahradě. Jeho schopnosti by si měl osvojit každý líný zahradník, který s přírodou chce spolupracovat, nikoli s ní neustále bojovat. Mulč pomáhá zúrodňovat půdu, brání růstu plevele, zabraňuje vysychání a odplavování živin z půdy čili erozi, podporuje půdní život (přes zimu prodlužuje jeho aktivitu), ochraňuje rostliny před mrazem, umožňuje zimní sklizeň jedlých kořenů a hlíz…

Kde všude se dá mulč použít?

Mulč se dá použít všude, kde se hodí jeho schopnosti. Zejména se mulč používá kolem keřů, stromů, popínavých rostlin, na zeleninových a trvalkových záhoncích. Mulč můžeme využít pro přípravu a zakládání záhonků bez rytí. A jak už jsem uvedl, v zimě mulčem chráníme před mrazem choulostivější rostliny a prodlužujeme si zimní sklizeň podzemních částí rostlin. Podle místa použití volíme také druh mulče, a to v závislosti na jeho obsahu živin.

Co všechno vlastně může sloužit jako mulč?

K mulčování se dá použít veškerý organický materiál: sláma, dřevní štěpka, seno, tráva, listí, vyzrálý koňský (nebo i jiný) hnůj, zbytky zeleniny z kuchyně, nebarvené kartony, přírodní tkaniny, jako jsou jutové pytle, oblečení a podobně. Pro bylinky, které rostou v chudších půdách, volíme raději materiál anorganický, třeba kačírek nebo jiný štěrk. Na trhu se objevují i ekotextilie, které se během tří až pěti let rozloží.

Co nejraději jako mulč používáš a proč?

Nejraději používám mulč, který je při ruce nebo z lokálních zdrojů. Oblíbeným materiálem je pro mě sláma, která je dostupná skoro všude a jejíž producenti ji povětšinou považují za odpad.

Proč bychom měli mulčovat?

Mulčováním se naučíme většímu porozumění přírodě a jejím uzavřeným cyklům, kde neexistuje pojem odpad.

MULČ
neboli nastýlka je organický, někdy i anorganický materiál umisťovaný kolem pěstovaných rostlin pro udržení žádoucí vlhkosti, potlačení plevelů, podporu života v půdě či ochranu před mrazem. Jako mulč se s úspěchem používá i konopné pazdeří, které vyniká skvělou savostí, lehkostí a antiseptickými vlastnostmi. Příhodným mulčem může ale být i vytržený plevel.

Více informací o přírodních zahradách:
www.prirodnizahrada.eu

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!