46

Kauza: Čtyři a půl roku natvrdo za pár kytek a lysohlávek

Poměrně velký mediální i společenský rozruch vyvolal 19. února letošního roku rozsudek Krajského soudu v Brně nad třiadvacetiletým mladíkem, jenž byl odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení. Krátce nato se na mě začali obracet dlouholetí kamarádi, kteří rok co rok pěstují na svých zahrádkách pár kytek, a nevěřícně se ptali, zda k případu nemám nějaké zákulisní informace – jestli třeba náhodou onen mladík u sebe ve skutečnosti neměl dvě kila pervitinu, který prodával dětem. Za pár kytek a hub se u nás přece nezavírá…

Kauza: Čtyři a půl roku natvrdo za pár kytek a lysohlávek

Musím přiznat, že tento rozsudek překvapil celou redakci. Podobné případy sledujeme prakticky denně, nicméně aby někdo dostal trest více než čtyř let odnětí svobody za „přechovávání sto větví konopí a tří set lysohlávek“, aniž by soud prokázal, že s nimi obžalovaný obchodoval, to jsem snad nikdy nezaregistroval. Ano, v novinách se běžně dočteme, že někomu hrozí trest iks měsíců či dokonce let vězení za pěstování a sklízení iks rostlin, avšak v drtivé většině případů, kdy se neprokáže distribuce či prodej dalším osobám, končí tato provinění pokutou a v horších případech podmínkou. A to i tehdy, kdy se obžalovanému válí doma i malé množství lysohlávek nasbíraných na louce za domem.

Jsme opravdu v Čechách?

Zdravý rozum se tomu vzpíral a zpočátku jsem si říkal, že jsem se asi přehlédl a že se nejspíše bude jednat o případ ze Slovenska nebo Polska, kde jsou podobné a ještě přísnější tresty zcela běžné. Ale ne, opravdu se jednalo o rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Bohužel kromě pár novinových článků jsme neměli k dispozici žádné konkrétnější informace ani o osobě obviněného, ani o přesném množství zabavených drog a průběhu vyšetřování, tudíž bylo těžké udělat si reálný obrázek. Přátelům dlouholetým pěstitelům jsem tak nebyl schopen vysvětlit, proč se soud rozhodl obviněnému mladíkovi zničit život. Skvělou práci ovšem odvedl pacientský spolek KOPAC, jenž sdružuje nemocné léčící se konopím, když si u soudu vyžádal na základě zákona o veřejném přístupu k informacím anonymizované znění rozsudku, které si díky tomu nyní můžeme rozebrat a pokusit se přijít na kloub tomu, proč soud rozhodl tak, jak rozhodl. 

Konstatování, že „množství vyrobené substance zvyšuje míru společenské škodlivosti“, lze jen těžko přijmout jako validní argument, když sám soud uznal, že obžalovaný měl konopí pro vlastní potřebu a léčbu.

Rozsudek a jeho odůvodnění 

Nahlédněme bez zbytečných odkladů do samotného rozsudku, který přečetl předseda soudního senátu Mgr. Martin Vrbík: „Obžalovaný  J. K. je vinen, že nejméně od roku 2015 pěstoval opakovaně v místě svého bydliště na zahradě rostliny konopí, a to v roce 2015 nejméně 2 rostliny, které poté usušil a zpracoval v tzv. marihuanu, a v roce 2016 nejméně 5 rostlin, které následně sušil a částečně zpracoval v místě svého bydliště v tzv. marihuanu, přičemž ke dni 26. 10. 2016 přechovával v místě bydliště celkem 677,6 gramů sušené rostlinné hmoty obsahující celkem 58,95 gramů účinné látky delta-9-THC, dále sušené nezpracované části rostlin konopí s hmotností toxikomanicky využitelných částí po usušení 12 310 gramů, obsahujících 1 808,34 gramů účinné látky delta-9-THC, a zelenohnědou hmotu o hmotnosti 17,5 gramů, obsahující 2,74 gramů účinné látky delta-9-THC, dále nasbíral a ke dni 26. 10. 2016 sušil v místě svého bydliště celkem 328 hub rodu lysohlávka o celkové hmotnosti 6,91 gramů, obsahujících celkem 52,86 miligramů účinné látky psilocin, přičemž uvedeného jednání se dopouštěl s vědomím, o jaké látky se jedná.“

Je tedy zjevné, že mladík opravdu nepřechovával konopí málo, nicméně argument státního zástupce Milana Richtera, podle nějž by „množství, které policisté našli, nezvládl zkonzumovat, ani kdyby marihuanu kouřil celý život,“ považujeme za zcela zavádějící. 

Abychom si vysvětlili, proč je zavádějící, musíme nejprve citovat z odůvodnění rozsudku: „Obžalovaný J. K. se doznal, že v roce 2015 vypěstoval ve svém bydlišti dvě rostliny konopí. (…) Pěstoval je proto, že trpí silným atopickým ekzémem. Zhruba v roce 2012 vyhledal odbornou pomoc ve znojemské nemocnici, ale masti, které mu předepsali, nefungovaly. Poté získal od kamaráda, jehož nechce jmenovat, mast s obsahem konopného výtažku. Protože na sobě zpozoroval léčebné účinky, rozhodl si konopí pro tento účel vypěstovat. Současně je příležitostným kuřákem marihuany, proto část úrody zpracoval do konopné masti, zbytek marihuany rekreačně o víkendech kouřil.“

Rozhodnutí soudu jistě obstojí z  hlediska právního, otázkou však zůstává, zda si ho soudci obhájí sami před sebou z hlediska morálního.

Je všeobecně známou skutečností, že výroba kvalitních konopných mastí, které jsou na léčbu „silného atopického ekzému“ potřeba, vyžaduje velké množství vstupního materiálu (usušených konopných květů). Vezmeme-li v potaz, že v České republice běžně pěstované outdoorové konopí obsahuje kolem pěti až deseti procent THC, nepředstavuje zabavený materiál tak obrovské množství, i když samozřejmě uznáváme, že přes třináct kilogramů sušiny je opravdu dost. Přesto představa státního zástupce, že obviněný by všechno to konopí měl „vykouřit“, je u silného ekzematika naprosto scestná.

Pro osobní potřebu

Naprosto zásadní pro vyznění celého případu jsou následující pasáže z odůvodnění rozsudku: „Marihuanu dále nedistribuoval, pěstoval ji pro vlastní potřebu, ze stejného důvodu sbíral i lysohlávky. (…) Oproti podané obžalobě nebylo prokázáno, že by obžalovaný konopí pěstoval pro jiné než soukromé účely. Tento závěr se dá vztáhnout i k nasbíraným lysohlávkám. (…) V daném případě však ani jeden z argumentů státního zástupce nenabízí pouze jediné možné vysvětlení v podobě záměru obžalovaného vyrobenou marihuanu dále distribuovat.“

Na základě toho se soud rozhodl „upravit skutkovou větu tak, že z ní částečně vypustil pasáže popisující úmysl obžalovaného zakázané látky dále distribuovat.“ Soud tedy jednoznačně seznal, že obžalovaný mladík konopí dále nedistribuoval a ani to neměl v plánu, ačkoli státní zástupce se to v žalobě snažil prokázat místy až fantasmagorickými konstrukcemi (například podle velikosti sáčků, v nichž konopí bylo skladováno, nebo podle toho, že nebylo zmražené…). Proč tedy soudci nakonec nepřistoupili k podmíněnému trestu odnětí svobody, který bychom vzhledem k okolnostem tohoto případu mohli, byť se skřípěním zubů, označit za „vcelku přiměřený“?

Soud jednoznačně seznal, že obžalovaný mladík konopí dále nedistribuoval a ani to neměl v plánu, ačkoli státní zástupce se to v žalobě snažil prokázat místy až fantasmagorickými konstrukcemi.

Spousta polehčujících okolností, ale…

V závěru odůvodnění soud uznává, že mladík byl celý život bezúhonný, sám se legálně živil, po celou dobu vyšetřování i procesu spolupracoval a mluvil pravdu a především se „trestného činu dopustil s cílem použít vyrobenou drogu pro vlastní potřebu za účelem léčby kožního onemocnění“. Přesto soud argumentuje, že obžalovanému nemohl uložit podmíněný trest, a to konkrétně z toho důvodu, že celkové množství „vyrobené účinné látky“ (THC) více než 2,5krát překračovalo limit činu spáchaného ve „velkém rozsahu“ (tento limit je jeden kilogram čistého THC, přičemž obžalovaný podle rozsudku „vyrobil“ v přepočtu 2,54663 kilogramu této látky). U lysohlávek se sice nejednalo o výrobu ve „velkém rozsahu“, nicméně byl zde nepatrně překročen limit „většího než malého množství“ – konkrétně šlo „dohromady o 0,05286 gramu psilocinu“, přičemž za menší množství než velké je považována hodnota do 0,05 gramu účinné látky. 

Soud dále rozsudek vysvětluje konstatováním, že „množství vyrobené substance zvyšuje míru společenské škodlivosti“, což lze jen těžko přijmout jako validní argument, když sám soud opakovaně uznal, že obžalovaný měl konopí pro vlastní potřebu a léčbu. Nakonec přidal i třešničku na dortu v podobě argumentu, že čtyři a půl roku nepodmíněně představují vlastně velice mírný trest, jelikož je pod nejnižší hranicí trestní sazby za „výrobu drog ve velkém rozsahu“. A další dobrou zprávou pro nebohého mladíka má být to, že mimo jiné díky tomu, že neměl „sklony k zahálčivému a parazitickému způsobu života“ (ano, to se doslova píše v rozsudku), nebude muset jít do vězení se zvýšenou ostrahou, ale jen s ostrahou…

 

Shrnutí

Na závěr bych věnoval pár slov celkovému vyznění rozsudku. Z odůvodnění je v několika pasážích patrné, že soudní senát v čele s předsedou Martinem Vrbíkem a přísedícími Jitkou Bartákovou a Jarmilou Cabanovou dokáže rozlišit mezi pěstováním a výrobou „marihuany“ ve velkém za účelem peněžitého zisku a pěstováním pro osobní potřebu a samoléčbu. I z toho důvodu přistoupil Krajský soud v Brně k odnětí svobody pod hranicí trestní sazby, nicméně nedokázal překročit svůj stín a být natolik prozíravý a progresivní, aby udělil pouze trest podmíněný, jenž by bohatě splnil svůj (i tak nesmyslný) účel. Rozhodnutí soudců tak zřejmě obstojí z  hlediska právního (postupovali přece podle zákona a ještě byli v podstatě velmi „mírní“), otázkou ovšem zůstává, zda si ho sami před sebou obhájí z hlediska morálního (museli opravdu tohoto mladíka poslat do vězení a na tak dlouhou dobu?). Ale na tuto otázku si musí každý člen soudního senátu odpovědět sám.

Jednoznačným antihrdinou celého příběhu je však státní zástupce Milan Richter, jehož vyumělkovaná snaha „vnutit“ soudu představu, že obžalovaný ekzematik měl v plánu na vypěstovaném konopí vydělávat velké peníze (viz výše zmiňované vyfabulované teorie o příliš velkých sáčcích či o nezmrazení úrody), je z lidského hlediska naprosto nechutná. 

Stručně řečeno – zatímco soud se snažil mladíka potrestat co nejméně (a skoro se mu to povedlo), státní zástupce se zcela bezdůvodně a neopodstatněně snažil z obžalovaného udělat narkomafiána nejtěžšího kalibru, který by měl za mřížemi strávit co nejvíce času. V honbě za pracovními zářezy se státní zástupce Richter neštítí ničit bezúhonným nemocným lidem životy. Hroší kůže zjevně ekzémy netrpí.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Kauza: Čtyři a půl roku natvrdo za pár kytek a lysohlávek

22.9.2014
Jak komunikovat s orgány činnými v trestním řízení: Boj proti drogám a celní správa

Kauza: Čtyři a půl roku natvrdo za pár kytek a lysohlávek

9.2.2015
Jak komunikovat s orgány činnými v trestním řízení č. 8: O množství malém a ještě menším

Kauza: Čtyři a půl roku natvrdo za pár kytek a lysohlávek

30.3.2015
Jak komunikovat s orgány činnými v trestním řízení č. 9: Děti, mladiství a konopí aneb není to sranda

Kauza: Čtyři a půl roku natvrdo za pár kytek a lysohlávek

4.8.2014
Jak komunikovat s orgány činnými v trestním řízení – Marihuana: sport, právo, nové příležitosti a výzvy


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu