46

B_RL_N

Město, jehož noční život je dnes jedním z nejvyhlášenějších v celé Evropě. Mekka techna, drog, mezinárodní kultury i německého undergroundu, gay klubů, streetartu a legálních squattů. Na druhou stranu také město, které si svou kulturu nesmlouvavě chrání před vpádem konzumu a rozmělněním v pomíjivou senzaci, které se brání masovému turismu, gentrifikaci a popkultuře. Zdejší náklonnost k nočnímu životu a všemu, co s sebou přináší, vyrůstá už z otevřeného hédonismu meziválečné výmarské republiky.

B_RL_N
Devadesátá léta a pád Berlínské zdi jako symbolu studené války s sebou přinesla zcela novou kulturní expanzi, která vrcholila před několika lety a v mnohém si dodnes nezadá se zlatým věkem výmarské republiky. Foto: Shutterstock

Filosofie hédonismu – tedy chápání slasti jako hlavní motivace lidského jednání, případně i jako nejvyšší dosažitelné dobro – je s berlínským nočním životem nerozlučně spjatá už téměř sto let. Mezi oběma světovými válkami zde vykvetly noční kluby, tančírny a kabarety, užíval se kokain, hašiš i morfium; točily se němé filmy a lidé v opulentních kostýmech otevřeně experimentovali se svojí sexualitou i genderem. Ačkoli příchod druhé světové války tyto radovánky i zdejší uměleckou avantgardu nesmlouvavě zarazil, drogy se v Berlíně užívaly dál, a po pádu Berlínské zdi se znovu svobodně nadechl i zdejší underground, jehož jedinečná taneční a klubová scéna vyrostla v troskách bývalých továren a opuštěných budov. Pojďme si nyní vypovědět příběh berlínského hédonismu od jeho počátků až k dnešku a projít se po stezkách nočního Berlína současnosti.

Kokainové město

Kulturní a intelektuální rozkvět meziválečné republiky byl tak výrazný, že vešel do dějin jako takzvaná výmarská renesance a Němci dodnes na dvacátá léta minulého století vzpomínají jako na zlatý věk. V Berlíně žily a tvořily osobnosti jako Albert Einstein (jenž během působení v Berlíně získal Nobelovu cenu za fyziku), prozaik Vladimir Nabokov, herečka a zpěvačka Marlene Dietrichová nebo dramatik a divadelní režisér Bertolt Brecht. Své obrazy tu vystavovali Marc Chagall i dadaista, kreslíř a pozdější kritik výmarské dekadence George Grosz; spisovatel Franz Kafka zase v Berlíně na začátku dvacátých let bydlel se svojí milenkou Dorou Diamantovou. Zdejší kulturní a intelektuální vzepětí však provázely i široké společenské problémy. Podepsáním Versailleské smlouvy byla ukončena první světová válka a Německo bylo potrestáno ztrátou kolonií, platbou válečných reparací a tak dále. To zapříčinilo inflaci a politickou a sociální nestabilitu, v jejímž důsledku měli lidé zvýšenou potřebu se bavit a zapomenout na všední starosti, ale také se v nich probouzely radikální tendence, jež nakonec vyústily až ve zvolení Adolfa Hitlera říšským kancléřem. Berlín tak byl nejen evropskou kulturní metropolí, ale i městem, v němž bujel zločin, chudoba a prostituce a – alespoň podle dobového tisku – byl doslova zasypaný kokainem. Kultura hédonismu a otevřené dekadence mu vynesla přirovnání k biblickému Babylonu a mnozí novináři, umělci i politici před tímto životním stylem bili na poplach (nebo se vyžívali v jeho stereotypním a přehnaném zobrazování).

Největšími producenty kokainu, morfinu a heroinu byly ve 20. letech německé továrny s léčivy. 

Režisér Fritz Lang (autor legendárního němého sci-fi Metropolis) ve filmech M a Závěť Dr. Mabuse vykreslil Berlín jako moderní metropoli plnou zpěvu a tance, která je semeništěm hříchu a zločinu. Asi nejvýraznějším šiřitelem tohoto stereotypu je kniha z roku 1926 Kinder der Nacht. Bilder aus dem Verbrecherleben (Děti noci. Obrazy z života v podsvětí), kterou napsal novinář Leo Heller spolu s tehdejším berlínským policejním inspektorem Ernstem Engelbrechtem. V kapitole „Postavy nočního velkoměsta“například uvádějí: „Prodavač párků neprodává jen párky – svým zákazníkům nabízí šanci i na jiná, zakázaná potěšení. Bokem obchoduje s kokainem, jedovatým bílým práškem…“ V kapitole „Dny opia“varují před dalšími drogami – hlavně opiem, které prý na svých lodích přivezli čínští námořníci a jež začalo vytlačovat ostatní drogy jako morfium, éter a kokain; španělské a jihoamerické lodní posádky zase autoři obvinili z distribuce marihuany a heroinu. Ve skutečnosti ovšem byly největšími producenty kokainu, morfinu a heroinu německé továrny s léčivy, například dodnes prosperující Bayer. Hlavní a nejužívanější drogou meziválečné doby ovšem nebyl kokain, ale morfin, jemuž podléhali kvůli bolestem fyzickým i duševním veteráni z první světové války. Jednalo se o tabu, jemuž tehdejší společnost odmítala čelit a svoje morální výtky proto obracela k městské kultuře kabaretů; morfin i kokain se přitom dál oficiálně předepisoval i na tak kuriózní problémy, jako jsou manželské neshody nebo obyčejná únava, a spolu s heroinem se navíc ještě během roku 1924 daly tyto látky jednoduše koupit v lékárnách. Berlín byl kvůli tomu ve dvacátých letech nazýván „hlavním městem kokainu“ a móda jeho užívání se skrze kabaretní tanečnice, prostitutky a pašeráky rozšířila i do tehdejšího Československa.

 

Celý článek si můžete přečíst v magazínu Legalizace č. 46, které najdete v e-shopu Legalmarket.cz. Číslo se dále zabývá problematikou užívání konopí v těhotenství a při následném rodičovství obecně, o případných rizicích, ale i o jeho prospěšnosti. Dočtete se také něco o MDMA či české psychedelické scéně. Chtěli jste vědět jak dlouho zůstává THC v těle? Nebo co kouří indičtí svatí muži? Stačí otevřít magazín Legalizace a nalistovat správnou stranu.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
B_RL_N

14.1.2016
DMT: Záblesky šílenství, nebo klíč k jiným světům?

B_RL_N

16.12.2015
Co způsobuje sucho v ústech po užití konopí?

B_RL_N

27.1.2018
10 věcí, které stojí zato vyzkoušet pod vlivem

B_RL_N

21.4.2017
Cary Grant: Na obloze s démanty


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu