09

Petr Muk – V drogách smutek nerozpustil

Neobyčejný hudební talent, který ho rychle vytáhl ze zaplivaných putyk periférie státu až na vrchol hitparád. Tisíce vřeštících fanynek, které by kvůli němu udělaly cokoliv. Velké zápasy s alkoholem a drogami, to celé ještě podtržené dramatickými psychickými problémy, které měly zaplašit hrsti prášků na uklidnění, na spaní, na lepší náladu.

Petr Muk – V drogách smutek nerozpustil

Několik strmých ústupů ze slávy, po kterých ale vždy přišel návrat, který bral všem dech. Neustálé souboje s ručičkou na váze. A na závěr dosud ne plně vyjasněná smrt v těch nejlepších letech, po které dodnes zůstalo spousty otazníků. Tohle není jen příběh krále rock´n ´rollu Elvise Presleyho. To je také story krále českých romantiků Petra Muka.

Narodil se v Českém Krumlově: městě, jehož krásu musí pro příští generace strážit UNESCO. Záhy bylo jasné, že pořádnou ochranu bude potřebovat i malý Petr Muk. Už od dětství totiž prokazoval tak zářivý talent, že by v něm snadno mohl sám uhořet – a pořádně u toho popálit své okolí. Vždyť hlasový rozsah měl skoro mimo stupnice, barva jeho hlasu byla tak podmanivá a originální, že stačilo pár tónů a jejich autora byste poznali až do smrti. Jenže k tomu také od splínů krvácející srdce, které ovšem místo v trezoru nosil na dlani. A velmi družnou povahu, která nedokázala odolat téměř žádnému večírku ani nebezpečnému pokušení.

Dětství přitom prožil Muk jako z pohádky. S kamarády řádil v pohádkovém kraji kolem Lipna a rodného Krumlova. Rozervaná povaha s citlivou duší začala poprvé úřadovat až během studií na střední průmyslovce. Osmdesátým letům vládl v Československu punk a ušetřen nezůstal ani náš hrdina. S dandyovským čírem ve vytahaném svetru zakládá první punkové bandy a užívá si své rodící schopnosti absolutně uhranout publikum. Tkanina divoké první poloviny osmdesátých let je pak dotvořena mnoha divokými pitkami, příležitostnou konzumací marihuany, ale také kocovinami, které končí těžkým světabolem.

V roce 1985 pak dvacetiletý Muk, tehdy mostní dělník, mění historii tuzemské populární hudby. Spolu se svými českobudějovickými kumpány zakládá skupinu Oceán. Svými lyrickými texty a zasněnou hudbou sice tehdejší establishment kapela nedráždí, ale životní styl jejích členů se učebnicovému chování mladého komunisty rozhodně neblíží. Jihočeská zběsilá rock´n´rollová jízda ale psychicky senzitivního Muka ničí. Pokouší se přibrzdit manželstvím a založením rodiny.

Když už se zdá, že Mukovi učaroval stereotyp rodinného života, přichází revoluce a s ní netušené možnosti. Oceán se záhy ukazuje jako jedna z nejsvébytnějších kapel, které v předrevolučním podhoubí odporu dokázaly vyrůst. Najednou není jejich zvukem fascinováno pár individuí v českobudějovické knajpě, rázem jim klečí u nohou celé mladé Československo. Desky se prodávají po stovkách tisíc, koncerty jsou vyprodané a často není přes jekot fanynek slyšet ani Muka, který frázuje text písně do nepříliš kvalitní audio soustavy.

Velký přísun popularity, peněz a nabídek, které prostě nejdou odmítnout, by pořádně zakymácel i s mnohem otrlejším týpkem, než je na počátku devadesátek Petr Muk. První zkušenost s pervitinem, ale také náhlá láska k judaismu a první cesty do vysněné Anglie, kde dominuje hlavně společné turné s Erasure. Tam kromě hudebních legend potkává i kokain, extázi a první halucinogeny. „Petr si odněkud přivezl i LSD. Neměl tehdy moc zkušeností, kolik si toho má dát. Vyzkoušel LSD ve svém českobudějovickém bytě. Bohužel to trochu přehnal a začal mít silné halucinace. Skončilo to požárem jeho bytu, ale Petrovi se naštěstí nic vážnějšího nestalo, protože se mu včas dostalo pomoci,“ popsal jedno z prvních Mukových vážnějších drogových extempore jeden z jeho přátel.

Příběh ale skvěle ilustruje Mukovu povahu. Touha po silném zážitku u něj vždy byla větší než pocit zodpovědnosti. A právě tenhle rys jeho klenuté povahy ho ještě mnohokrát přivede do problémů. Z hlediska drogové historie buduje zpěvák tou dobou už skupiny Shalom sólovou kariéru. Ve společnost několika muzikálových companies se rychle poznává s „bělobou“. Právě tento termín prý Muk používal podle Policie ČR při svých telefonátech s dealery, u kterých si objednával kokain. Ale to trochu předbíháme.

Muk v druhé polovině devadesátých let exceluje především jako muzikálový zpěvák, který i kvůli nabraným kilogramům už dávno nepřipomíná toho uhrančivého mladíka s jarmulkou na hlavě, hledajícího Ráchel nebo Pyramidu snů. Velkým koníčkem je především alkohol. „Když jdu k Tygrovi na pivo, tak nikdy neodejdu s méně než osmi kouskama. A ty obvykle ještě přiživím nějakými panáky,“ přiznává tehdy samotný zpěvák.

Nápoje obsahující etanol sice večer rozveselují rmutnou mysl muzikálové star, ovšem ráno tvrdě posilují umělcovy silné endogenní deprese. Muk má stále pověst usměvavého, bezproblémového pařmena, který neobtěžuje okolí vlastními smutky, o jeho velkých bojích s vnitřními démony tak ví jen málokdo. A dlouho si je odmítá přiznat i on sám. Jeden ze způsobů, jak si užít večer, aniž by si člověk zároveň nezdemoloval zítřek, nachází právě v kokainu. Po něm se cítí veselý, společenský a druhý den je schopný fungovat skoro na plný výkon. Rychle navazuje velmi blízké vztahy s elitními pražskými dealery. A právě lehkovážnost, s jakou se otevřeně přátelí s pochybnými existencemi, ho nakonec dovede až před soud.

Tam Muka předvolali u únoru 2004 jako svědka v procesu s Michaelem Wicherkem, který byl obviněn z přechovávání a distribuce drog. Zpěvákovi obzvláště zatopila bývalá přítelkyně obviněného Tereza Oravcová. Ta totiž vypověděla: „Pan Muk k nám do bytu několikrát přišel a asi dvakrát si něco bral. Myslím, že to byl kokain. Dokonce jsem ho viděla, jak šňupe. V našem bytě byly drogy normálně dostupné. Kokain ležel na talířku na stole.“ Muk pak byl předveden jako svědek a nezvolil úplně šťastnou taktiku. „Obviněného znám, ale u něj v bytě jsem nikdy nebyl. Známe se asi dva roky. Potkávali jsme se různě po restauracích a povídali jsme si hlavně o mezilidských vztazích. Je to velmi sečtělý a inspirativní člověk,“ začal zpěvák svou výpověď a svými tvrzeními rozesmál hned několik přítomných. Jenže Muk ve svém nepřesvědčivém svědectví zašel ještě dál. „Potkávali jsme se také u mě doma. Nemám video ani televizi. Protože neumím dokonale anglicky, potřeboval jsem jeho překlady amerických filmů. Drogy jsme určitě nebrali,“ zdůvodnil Muk soudu vzájemné návštěvy.

Vrchol celého svědectví pak přišel v momentě, kdy se zpěvák vyjádřil k policejním odposlechům, ve kterých mimo jiné v rozjařené náladě říká, že mu vypadla „kapsle a běloba“. „Média probírala můj vztah k alkoholu. Nechtěl jsem si tehdy dávat nic na baru. Vzal jsem si balení, které připomíná šampon,“ osvětlil Muk, co ve skutečnosti myslel termíny kapsle a běloba. Když pak média jeho účinkování u soudu popsala veřejnosti, vstoupily zpěvákovy hlášky mezi ty legendární. Dlouhé měsíce se pak v Praze kokainu neřeklo jinak než běloba a všichni toužili pít fernet z láhve od šampónu, tak jak to běžně dělá ten slavný zpěvák, který o drogách u soudu neřekl ani muk.

Ovšem ani takováto ponižující zkušenost zpěváka nedonutila k tomu, aby si dal od drog pokoj. Neskutečné historky se vyprávějí o dění na jeho druhé svatbě v dubnu 2006, kdy si Muk bere o deset let mladší Evu Hejčíkovou. „Petr tehdy pobíhal mezi vybranými hosty a kokain jim sypal přímo do dlaní, ze kterých ho pak šňupali. Říkal, že takhle se to dělá v Bolívii,“ vzpomínal posléze jeden z hostů jeho svatby.

Jenže místy až dekadentní zábava na svatební párty jakoby předznamenávala brzký příchod tragédií. Už v květnu téhož roku totiž končí Muk na psychiatrii. Ve skutečnosti nikoliv kvůli kolapsu z přepracování, ale vinou čtyřech platíček léků, které do sebe nasoukal v touze ukončit své trápení jménem život. Jeho manželka ho ale našla dříve, než došlo k nejhoršímu.“ Na psychiatrii to přišlo znova, přivázal jsem k mříži okna pásek od županu, abych se oběsil, ale rupnul,“ přiznal v únoru 2007 Blesku Muk. Jeho psychiku sžírá stejná nemoc jako Karla Svobodu. Deprese těžké tak, že už se zdá, že svůj život nedokážete snášet ani o vteřinu déle a jediným vysvobozením je pro vás úspěšná sebevražda.

Skoro se zdá, že pro Muka neexistuje na tomto světě řešení. Jenže pod dohledem zkušených lékařů se zpěvákův stav začíná pomalu zlepšovat. Vrací se i chuť do práce a Petr začíná intenzivně pracovat na nové desce. Jedinou chybou je, že bere na lehkou váhu upozornění, že by neměl své léky kombinovat s alkoholem. A právě to se ukáže jako chyba osudová. Po několika neúspěšných pokusech o sebevraždu nakonec Petra Muka zabije lehkomyslnost. Po alkoholovém tahu dorazí domů, kde před spaním spolkne několik pilulek předepsaných medikamentů a pak se unaveně svalí na kanape v obýváku. Léky ho natolik utlumí, že když se mu v noci udělá špatně, není schopen se otočit a vyzvracet. Zvratky ho tak zadusí. Je 24. května 2010.   

Petr Muk (4. února 1965, Český Krumlov – 24. května 2010, Praha) byl českýzpěvák a hudebník. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. Od svých patnácti let hrál a zpíval s různými punkovými a undergroundovýmiskupinami. V letech 19851993 byl vůdčí osobností skupiny Oceán, v letech 19921996 seskupení Shalom. Později se proslavil jako sólový zpěvák, velký úspěch sklízel i v muzikálech. Zemřel 24. května2010. Jako příčina úmrtí bylo stanoveno udušení zvratky. V krvi byl nalezen alkohol a léky na jeho duševní chorobu (BAP). Pohřben byl na hřbitově v Českém Krumlově.


Dále by vás mohlo zajímat…
Petr Muk – V drogách smutek nerozpustil

20.3.2015
Spotřeba alkoholu by po legalizaci coffeeshopů mohla klesnout až o čtvrtinu

Petr Muk – V drogách smutek nerozpustil

20.4.2019
Flashback 52: Líná včela

Petr Muk – V drogách smutek nerozpustil

5.7.2012
Právě vychází nové číslo Magazínu Legalizace!

Petr Muk – V drogách smutek nerozpustil

31.12.2017
Komix:Synchroma VI


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu