45

Anketa: Vstupní droga

Podle jednoho již hodně ohraného mýtu je konopí „vstupní branou“ do světa tvrdých drog. Odvěké huličovo podezření, že na této teorii něco nesedí, mezitím potvrdily vědecké studie, které naopak poukazují na záludnou roli široce dostupného alkoholu. Jak jsou na tom redaktoři nejpsychedeličtějšího magazínu v Česku? Zeptali jsme se za vás – a dozvěděli se víc, než jsme čekali.

Anketa: Vstupní droga

Jaká byla tvoje „vstupní droga“? 

Pavel Nepustil

Když nepočítám mateřské mléko a Večerníčka, tak asi becherovka někdy ve třinácti. Ukradl ji spolužák v obchodě, já jsem mu dělal křoví, pak jsme ji vypili na louce u rybníka. Asi to nebylo poprvé, co jsem alkohol ochutnal, určitě jsem si už předtím srkl vína nebo pěny od piva, bylo to ale rozhodně poprvé, co jsem měl „stav“. Zřetelně si vybavuju, jak jsem šel po louce, trochu jsem se motal, a s tou lehkou euforií mě totálně bavil život. Pak se před námi na cestě objevily dvě holky ze školy. Hned jsme se k nim připojili a předvedli jsme jim show jak na Silvestra, vodotrysk vtipu, byli jsme fakt neskutečně zábavní. Takže alkohol byl pro mě pak jasnou volbou na dlouhé roky, i když u nás na maloměstě nebylo až tak moc z čeho volit… 

Lukáš Hurýsek

Jako snad u každého správného (a slušného?!) Čecha byl mou vstupní branou do světa drog samozřejmě alkohol. Přesně si nevybavuju, jestli jsem prvního panáka měl na rodinné oslavě, když mi bylo jedenáct nebo dvanáct, zato si dost živě vzpomínám, kdy a jak jsem se poprvé „ztřískal“. Bylo to o Velikonocích ve věku čtrnáct let, kdy jsme s kamarády poprvé vyrazili na „dospělácký šmerkus“ (předtím jsem chodil jen jako malý chlapec). A věřte nebo nevěřte, vypili jsme každý minimálně patnáct velkých panáků, které nám ochotně nalévaly naše tetičky, učitelky a známé, jako by se nechumelilo a my byli dospělí. O rok až dva později už z nás všech byli regulérní alkoholici, kteří se minimálně dvakrát týdne opíjeli do němoty. Naštěstí pak většina z nás postupně přešla ke konopí, což minimálně mně osobně nejspíš zachránilo život. 

Bob Hýsek

Ožužlaný vajgl od spolužáka Nulíčka na požárním schodišti v třetí třídě mě moc neoslovil (doma jsem ho popřel s tím, že jsem jen bráchovi vyprávěl sen), zato opravdu silně se zapsala Alpa francovka, oblíbená to meducína našich otců a dědů. Proti bolení břicha na kostce cukru docela zabírala. Záhy jsem ale zjistil, že dobrodružné romány jsou s francovkou ještě dobrodružnější. Vstával jsem kolem páté, abych si dosyta užil četby před školou, v koupelně jsem přiložil butylku k deseti geniálním českým vynálezům, s mentolově lihovým proviantem jsem se pak odplížil do postele a hurá do vln Pacifiku či prérií Divokého západu… Zrovna před pár dny mi Alpa francovka padla v regále do oka a ženě tvrdím, že jsem ji koupil pro ni, na bolavé svaly po cvičení. Že by mi hrozil relaps? To nevím, ale musím ke dveřím, zvoní pošťák, dorazil objednaný balík knih.

Renata Tomanová

Já jsem vlastně na Legalizaci dost nudnej patron. A slušná holka, i když už docela stará. Takže bych mohla tvrdit, že vstupní drogou mi byla francovka nakapaná na kostku cukru, co mi dávala moje babička, když jsem byla nějak nemocná. A dlouho nic, pak možná počátky tabakismu, když jsme se pokoušeli jako děti kouřit doutníky od rybníka. Jedna opilost vínem v šestnácti letech na Silvestra, kdy jsem kompletně na procházce půlnočním městečkem poblila celou ulici. Pít alkohol a kouřit soustavněji jsem začala až ve dvaceti. První záchvat smíchu po trávě asi ve dvaadvaceti, pak přemlouvání mého milence ve stejné době, ať zkusím piko, odmítala jsem všecko. Od třiceti výlety na lodi do Karibiku a všudypřítomná, na úbočí sopky téměř hydroponicky vypěstovaná tráva, krása. Občas hašiš, ten je milosrdnej, a třeba nějakej stimulant. Jako rituál. Protože mojí vstupní drogou furt zůstává můj mozek a srdce, potažmo slova a láska. To je nejvíc.  

Robert Veverka

V mládí jsem byl vášnivým introvertem. Zapálen do svého koníčka, těšil jsem se každý den na konec vyučování, abych se mohl vrátit do svého světa, ve kterém jsem si připadal jako skutečný stvořitel. Byl jsem totiž náruživým modelářem. Lepil jsem všechno, co bylo za socialismu k sehnání, povětšinou dvouplošníky, Migy a Aurory. Trávil jsem u svého pracovního stolu až nezvykle mnoho času a často nechtěl od rozdělaného modelu jít ani spát. Kdo se ke mně v mém pracovním nadšení jen přiblížil, setkal se s mým nezájmem, při naléhání pak s mou nevrlostí. Žil jsem si ve vlastní fantasii a dlouho jsem modelařinu považoval za svůj nejfantastičtější koníček, aniž bych tušil, co mě k mému modelování skutečně poutalo. Až dnes vím, že to nebyla moje touha po detailně vyvedených modelech, ale po otevřených lahvičkách lepidla a modelářských barev. Ač jsem za základní školou občas holdoval od spolužáků z domova doneseným doutníkům a cigaretám, smutnou pravdou je, že do světa drog jsem vstoupil čicháním acetonu.


Zelený Škraloup

Rád bych napsal, že mou vstupní drogou byl neuměle umotaný joint, který mi osvěžil mysl a přinutil zpomalit skoro až na nulu, ale bohužel. Mou první „drogou“ byl chlast. Konec osmé třídy základky. Byli jsme na výletě v Nízkých Tatrách. Je možné, že jsem tam tehdy poprvé uviděl našeho premiéra, jak dovádí s ovcema, ale nevybavuji si to. Co si vybavuji, byl společenský večer za chatkama. Kazetový magnetofon Tesla A3 a duet Haničky Zagorové a Petra Rezka „Duhová víla“. A synchronní tanec, který mi příliš nešel. A čtyři basy limonády Vinea, což je takové podivné cosi z hroznů. Vypil jsem basy dvě a byl jsem K.O. Podle okolí. Podle mě jsem byl vtipný, bystrý a jiskrný. Plný nevšedních nápadů a smělých plánů, které jsem hlasitě vykládal, aniž jsem se staral o to, zda mne někdo poslouchá. Byl to můj první masakr a první následná kocovina. Bylo to krásné moc a táhne se to se mnou doteď.

Jana Jesenská

Tak vstupní jsou dveře?
Nebo i cigáro v útlém dětství?
Jako uličník venku?

To bylo ono
opojení,
svoboda pohybu,
cigáro s prvním klukem.

Vlastně počkej…
První v křoví byla
tátova dýmka
a bramborová nať,
jakože jsme indiáni,
takže vstupní droga
svoboda a…
bramborová nať.

Pak přišel na řadu
odhozenej vajgl 
z autobusový zastávky,
od táty Sparty,
ve tvrdým.

Jasný, že tohle
chceš už pak
pořád,
a vrátit dětství :)

A
bavila mě muzika,
přežila vše,
ne ten chlast, snad
pár piv, básně…

On hezky voněl,
underground,
ale táta tehdy pil, jeden
za všechny. Stačí.

Nebo i žvýkačky Bubble gum?
Co tady nebyly k mání?
A mateřský mlíko
a další podobný
extáze a
porodní cesty.

Ty byly první.
Opravdický
dveře.

Vstupní a výstupní zároveň.
Na každé
trati jsou,
vstupní i výstupní
zastávky. 
Zároveň. 


Dále by vás mohlo zajímat…
Anketa: Vstupní droga

12.3.2018
Vyvracíme mýty o legalizaci #2: Legalizace povede ke zvýšení počtu dospělých uživatelů a tím bude ohrožovat veřejné zdraví

Anketa: Vstupní droga

26.3.2018
Vyvracíme mýty o legalizaci #4: Konopí je vstupní branou do světa tvrdých drog

Anketa: Vstupní droga

5.3.2018
Vyvracíme mýty o legalizaci #1: Legalizace zvýší spotřebu a dostupnost konopí u mladistvých a dětí

Anketa: Vstupní droga

20.3.2018
Vyvracíme mýty o legalizaci #3: Legalizace zvýší počet intoxikovaných řidičů a vážných dopravních nehod


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu