Hlavní překážka na cestě k legalizaci: 56 let stará úmluva OSN

Vládní strana liberálního premiéra Justina Trudeaua získala mnoho hlasů právě kvůli svému kladnému vztahu k legalizaci konopí. Od vítězství ve volbách se liberálům již podařilo směrem k legalizaci učinit řadu úspěšných kroků. Ještě před dvěma lety byla diskuze o možných pozitivech legalizace čistě teoretická. Dnes už se kanadská společnost dostala do bodu, kdy se řeší konkrétní podoba zákonů o regulaci konopí. Zdaleka však nejsou překonány všechny překážky.

Hlavní překážka na cestě k legalizaci: 56 let stará úmluva OSN

Federální vláda Kanady narazila při přípravě legalizace na problém, k jehož řešení se zatím nevyjádřila. Jedná se o tři mezinárodní smlouvy, z nichž jedna byla vydána v roce 1961 – a dle nich Kanada konopí legalizovat nesmí. Kanada v minulosti podepsala řadu mezinárodních smluv týkajících se drog, které pevně stanovují seznam zakázaných látek – mezi ně patří i konopí. Konkrétně se jedná o Jednotnou úmluvu OSN o omamných látkách z roku 1961, Úmluvu o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluvu OSN proti nelegálnímu obchodu s narkotiky a psychotropními látkami z roku 1988. Obsah těchto smluv je však v příkrém rozporu se zájmy legalizačního hnutí v Kanadě. Jak lze tuto překážku překonat? V současnosti existují čtyři možná řešení: 

1) Střet zákonů zcela ignorovat a konopí jednoduše legalizovat

Steven Hoffman, profesor práva z Otttawské univerzity, však namítá, že takové kontroverzní řešení není ani v nejmenším dobrý nápad. Podle něj by zcela jistě strhlo lavinu dalších problémů. „Kanaďané si možná nemyslí, že porušení mezinárodní úmluvy o drogách OSN je v současné situaci zásadní problém… Podívejme se ale na vzniklou právní situaci z jiného hlediska – mezinárodní smlouvy by neměly být něco, co lze brát na lehkou váhu. Proti jejich porušování většinou ihned rázně zakročíme – ať už se jedná o genocidu, porušování lidských práv nebo jaderné zbrojení,“ okomentoval současný problém Hoffman.

Spojené státy přišly s dvojakým řešením – na federální úrovni je zde konopí stále nelegální, centrální vláda ale legalizaci v členských státech prozatím toleruje.

„Kanadě by mělo především dojít, že si nemůžeme jednoduše vybírat, kterých mezinárodních smluv se budeme držet a které porušíme. Takové jednání by pro ostatní země rozhodně nebylo dobrým příkladem.“ Dále poznamenal, že se jedná o „pevně stanovený mezinárodní závazek, který nelze jen tak jednoduše porušit nebo obejít.“ K obdobné situaci ale nedávno došlo ve Spojených státech, které všechny zmíněné smlouvy také podepsaly. Spojené státy však přišly s dvojakým řešením – na federální úrovni je zde konopí stále nelegální, centrální vláda ale legalizaci v členských státech prozatím toleruje. Konopí pro rekreační účely si tak dnes můžete legálně koupit v devíti amerických státech i hlavním městě Washingtonu, zatímco léčba konopím je legální v 29 státech z celkových padesáti.

2) Výjimka pro privilegované

Kanada by teoreticky mohla požádat o výjimku, dle které by se jí nařízení ohledně konopí netýkala, přičemž další body mezinárodních úmluv o drogách by stále dodržovat musela. Představa udělení takové výjimky je ale pro diplomaty naprostou noční můrou – v tu chvíli by o stejnou změnu zažádala spousta dalších států (přirozeně by vnímaly, že na takový krok mají právo). 

Mezinárodní úmluvy o drogách jsou zastaralé a neodrážejí poznatky moderní vědy. 

 „Abychom mohli legálně jednat v rozporu s pravidly uvedenými v úmluvách, naše vláda by nejprve musela oficiálně požádat ostatní státy podepsané ve smlouvě o výjimku. Tu bychom ale dostali jen těžko. V podstatě je to nemožné,“ konstatuje Hoffman, aby uvedl tuto alternativu na pravou míru.

3) Odstoupení od smluv 

Toto řešení je snad jediné, které by dlouhodobě dávalo smysl. Všechna tři ujednání obsahují přesně stanovená pravidla, za kterých od nich můžete odstoupit. Kanada má samozřejmě k takovému kroku plné právo.„Jsou zastaralé a neodrážejí poznatky moderní vědy,“ potvrdil Hoffman. „Rozhodně to není zdaleka tak závažné, jako kdybychom odstoupili od Všeobecné deklarace lidských práv. Pouze se zřekneme slepého následování zastaralých norem, které měly být už dávno upraveny. Právní změny v úmluvách jsou ale obtížné, protože se jich účastní příliš mnoho zemí s rozdílnými názory na drogovou politiku. V některých státech udělují za přechovávání a pašování drog trest smrti.“ Pokud chce země odstoupit od určité úmluvy, musí se její zástupci nejprve písemně obrátit na generálního tajemníka OSN. Ale tak jednoduché to není. Kanada teď stojí před několika šibeničními termíny, které v případě, že chce slibovanou legalizaci stihnout, musí dodržet. 

  • Pokud chce od úmluv z roku 1961 a 1971 odstoupit do prvního ledna následujícího roku, musí žádost generálnímu tajemníkovi podat do prvního července. Pokud tento termín nestihne, odstoupení se odkládá o další rok. Tedy pokud by se kanadská vláda s žádostí opozdila do druhého července letošního roku, odstoupení od úmluv by vešlo v platnost až prvního ledna roku 2019.
  • Co se týká smlouvy z roku 1988, vyřízení žádosti trvá jeden rok. 

4) Změna ústavy

V úmluvách je však zvláštní výjimka – pokud je právo na užívání některé ze zakázaných látek obsaženo v ústavě dané země, pak má rozhodující slovo právě ústava. Příkladem tohoto řešení v praxi je Bolívie, která přidala do své ústavy dodatek zaručující jejím občanům právo na žvýkání koky. Takže kdyby se teoreticky podařilo v Ottawě i ostatních provinciích schválit změnu kanadské ústavy, která by znamenala přidání práva na užívání konopí, bylo by po problémech. „Jako odborník na mezinárodní právo mohu potvrdit, že změna v kanadské ústavě umožňující občanům Kanady užívat, pěstovat a kupovat konopí, by skutečně platnost úmluv o drogách omezila,“ prohlásil Hoffman. 

Kdyby se teoreticky podařilo schválit změnu kanadské ústavy, která by znamenala přidání práva na užívání konopí, bylo by po problémech.

Musíme si však uvědomit, že pokusy o větší zásahy do ústavy v minulosti mnohokrát selhaly. Například Charlottetownská a Meechská dohoda usilující o změnu určitých bodů ústavy neprošly ani po mnoha letech zdlouhavého právního vyjednávání. Kanaďané proto teď vidí ústavu jako něco nedotknutelného. Nelze však tvrdit, že takový zásah je zhola nemožný – od roku 1982 bylo provedeno 11 úspěšných změn ústavy – ty však měly často jen malý dopad.

„Tuším, že ani tento způsob by nevyšel,“ odhaduje Hoffman.„Když se nad ústavou zamyslím jako řadový Kanaďan, tak bych nejprve chtěl vyřešit mnohem palčivější problémy. Proto tedy přemýšlím, zda je tento problém pro běžné občany natolik důležitý, abychom hlasování o změně ústavy vůbec vyhlásili. Nejprve bychom se měli věnovat například právům původních obyvatel, změně struktury naší vlády a tomu, jak přerozdělujeme státní moc. Bylo by až komické, pokud by jádrem prvního jednání o změně ústavy za dlouhou dobu bylo právě konopí.“ 

Jak z toho ven

Kanceláře ministra zahraničních věcí Stephana Diona jsme se zeptali, jak hodlá vláda současný problém ohledně legalizace řešit a jestli mohou již zmíněné závazné termíny do plánovaného procesu legalizace nějak zasáhnout.

Kanada teď stojí před několika šibeničními termíny.

 

 „Úkolu se nejprve zhostí zvláštní komise, která po zhodnocení situace bude o možných řešeních informovat vládu. Vláda pak bude jednat o konkrétním způsobu, jakým bude tyto mezinárodní problémy řešit,“ uvedla Chantal Gagnonová v e-mailu. „V tuto chvíli je však příliš brzy, abychom mohli definitivní proces blíže komentovat,“ dodala. „Zákony umožňující legalizaci konopí v Kanadě budou představeny letos na jaře a v platnost vejdou, až projdou schválením parlamentu a až se vymyslí funkční systém pro jeho regulaci,“ popsala dále následující kroky. Nezbývá tedy než doufat, že vláda má nějaká esa v rukávu – zpráva od speciální komise sice zmínila rozpor současného postupu s mezinárodním právem, návrh řešení tohoto problému však nespadá do jejích pravomocí. 

Zdroj: globalnews.ca


Dále by vás mohlo zajímat…
Hlavní překážka na cestě k legalizaci: 56 let stará úmluva OSN

6.2.2017
Bob Marley: Muž, který rozmlouval s Bohem

Hlavní překážka na cestě k legalizaci: 56 let stará úmluva OSN

18.5.2015
Jak komunikovat s orgány činnými v trestním řízen č. 10: Otázky a odpovědi aneb Pravdy a polopravdy

Hlavní překážka na cestě k legalizaci: 56 let stará úmluva OSN

21.3.2014
Jak fungují konopné společenské kluby v Evropě – Španělsko: Konopný klub na Kanárských ostrovech slouží rekreaci i léčbě

Hlavní překážka na cestě k legalizaci: 56 let stará úmluva OSN

14.6.2017
Jak komunikovat s orgány č. 22: A kouř se krátí


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu