45

Opilcovo Guantánamo

„Přelomový“ vynález záchytky se kupodivu neváže k Rusku, jak by se snad mohlo zdát, ale je to ryze česká záležitost. Její historie je sice notoricky známá, ale pro osvěžení si ji trochu připomeneme.

Opilcovo Guantánamo
Pouhé „vzbuzování veřejného pohoršení“ by nemělo být důvodem omezení osobní svobody jedince, jak upozorňuje ombudsmanka. Foto: Shutterstock

Byla otevřena v Praze u Apolináře v květnu roku 1951. V témže roce byl totiž alkoholismus označen oficiálně Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako nemoc a medicínský problém. Aby nepřišel Sovětský svaz alespoň o částečné prvenství, prvním „zachyceným“ se stal tři dny po slavnostním zahájení provozu ruský námořní inženýr. Do té doby se opilci posbíraní po městech buď dopravili domů, v případě velké intoxikace pak do nemocnice, a pokud tropili výtržnosti či jinak narušovali veřejný pořádek, odvezla je většinou obecní policie, později Veřejná bezpečnost na služebnu do cely předběžného zadržení. Doposud je tomu tak ve většině evropských zemí. V roce 1951 však nastala drsná doba bojovníka proti alkoholismu, psychiatra Jaroslava Skály, která od té doby trvá s menšími obměnami vlastně dodnes.

Záchytka je stát ve státě. Jakmile se za vámi jednou zabouchnou dveře, vězte, že vás nepustí dříve než po osmi hodinách. Měli-li jste venku jakous takous důstojnost a právo na ni, i s tím se rozlučte. Za dveřmi záchytky se k vám chovají většinou tak, jako by alkoholici a opilci vůbec nebyli lidské bytosti. I hromadný sadistický vrah požívá ve vězení větší úcty než vy, kteří jste si obohatili krevní oběh o nějaké to promile alkoholu. Možná skutečně jen to Guantánamo je podobné. 

Příběh první – Michal (40 let)

Na záchytnou stanici v Praze Na Bulovce jsem se dostal zhruba před deseti lety. Bylo to v den, kdy mojí matce oznámili tehdy třetí recidivu rakoviny a mně teprve napotřetí došlo, jakej je to další fatální průser. První – biologickej – otec skočil z mostu, když jsem byl malej, a můj nevlastní táta zemřel na mozkovou mrtvici v necelejch padesáti. Potřeboval jsem tu situaci nějakým způsobem řešit, racionálně to nešlo, nic konkrétního mě nenapadlo, tak jsem si vypnul telefon a šel do hospody tu hrůzu a strach spláchnout. V hospodě, respektive v nonstopu jsem zůstal až do druhýho dne do sedmi do rána, seděl jsem v rohu sám, psal jsem si něco a s nikým se nebavil. Problém byl, že jsem měl rozbitou hlavujak jsem k tomu úrazu během noci přišel, jsem si ale nepamatoval. Měl jsem jiný starosti. Obsluha mi to nějakou dobu tolerovala, až později, když začali chodit lidi, mi doporučila odejít. Neměl sem nic proti a naprosto bez afektu a bez provokací jsem odešel propitej do střízliva, zaplatil jsem účet a stopnul si taxika, ať mě hodí domů. Komunikoval jsem zcela srozumitelně, taxikáři sem nahlásil cílovou adresu, i když nepopírám, že ze mě dost táhl chlast, za což jsem se řidiči už při nástupu do auta omluvil. Taxikář stejně jako já polovinu trasy mlčel jako hrob, pak zničehožnic zastavil, vytočil na mobilu číslo a šeptem na mě bez skrupulí zavolal fízly, ať mi dají dejchnout, zkontrolujou doklady a odvezou si mě. Podotýkám, že jsem si ho během cesty téměř nevšímal a nijak ho neobtěžoval. Odstavil auto v Drahobejlový ve Vysočanech, zamknul zadní dveře a do příjezdu fízlů mě držel v autě. Fízlové přijeli do pěti minut, vytáhli mě z auta a okamžitě mi dali pouta a dali mi dýchnout. Nafoukal jsem dost: 2,75 promile. Zavolali sanitu, aby mi na Bulovce sešili hlavu, a pak rovnou z chirurgie se mnou pokračovali na záchytku. Mé námitky, že můžu jet v klidu domů, ať mě nechají být, že nic nedělám, naprosto ignorovali. Při příjmu na záchytce mě svlíkli do naha, dva zřízenci se mnou šli do sprchy, kde tekla jenom studená voda z hadice, zavřeli za náma a na střídačku mě začali osahávat. Honili mi péro a strkali prsty do zadku, s odůvodněnim, že hledají ukrytý drogy. Pak mi dali lůžko, přes ruce a nohy kurty a zabavili mi občanku. Dvanáct hodin jsem musel zůstat ležet, díky kurtům jsem ani nic jinýho dělat nemohl, nemohl jsem ani na záchod, takže jsem se pomočil, zatímco několik zřízenců mě pozorovalo a smálo se mi. Nepodali mi ani vodu k napití. Vlastně podali. Čaj v hrnečku mi postavili kousek od přikurtované ruky a škodolibě se smáli tomu, že na něj nedosáhnu. Ráno si mě vyzvedl doktor, který mě propouštěl. Ten mi doprostřed místnosti vysypal tašku, v jejímž obsahu se pohrabal, a já pak tašku musel poníženě uklízet zpátky a nechat mu na stole 1500 za nocleh. Nevěděl jsem, kam a jak bych si mohl jít na to ponížení a hnusné zacházení stěžovat, měl jsem přes dvě a půl promile, takže by mi to stejně nikdo nevěřil. Záchytka nikdy více.


Zařízení, kde přestáváte být lidmi


V roce 2014 provedla Kancelář veřejné ochránkyně práv – právě v tom roce byla ombudsmankou zvolena Anna Šabatová – kontrolu třetiny (tj. šesti z celkového počtu osmnácti) záchytných stanic v České republice v zákonném rámci „systematických návštěv zařízení, v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě“. Jejich cílem je „posílit ochranu osob před všemi formami tzv. špatného zacházení, tedy jednání, které (obecně řečeno) nerespektuje lidskou důstojnost. V extrémní poloze může mít podobu mučení, krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, v nižší intenzitě formu neúcty k člověku a jeho právům, nerespektování jeho sociální autonomie, soukromí nebo práva na spoluúčast v procesu rozhodování o jeho vlastním životě atd. Formálně může špatné zacházení spočívat jak v porušování práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, mezinárodními úmluvami, zákony a právními předpisy, tak v neplnění více či méně závazných instrukcí, pokynů, standardů péče, principů dobré praxe.“

Celý článek si můžete přečíst na stránkách magazínu Legalizace č. 45, který najdete na novinových stáncích po celé České republice až do 28. 3. 2018. Legalizace se semínkem konopí v příloze je k dostání také v e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Opilcovo Guantánamo

9.12.2015
Nová psychedelická náboženství

Opilcovo Guantánamo

16.2.2015
Neodolatelný alkohol

Opilcovo Guantánamo

12.6.2014
Nastal čas pro léčebné LSD?

Opilcovo Guantánamo

27.1.2018
10 věcí, které stojí zato vyzkoušet pod vlivem


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu