Tři hlavní důvody, proč vlády ignorují vědecké poznatky o drogách

David Nutt společně s dalšími předními vědci před pár lety zveřejnil studii, která objasňuje, proč jsou některé legální drogy, jako je alkohol nebo tabák, škodlivější než drogy nelegální, mezi které patří například konopí, extáze, LSD, heroin nebo kokain. Politici však tyto skutečnosti stále ignorují, na rady vědců neberou ohledy a společnost se tím pádem většinou přiklání k současným zákonům o zakázaných látkách. Tento paradox se dá vysvětlit třemi způsoby.

Tři hlavní důvody, proč vlády ignorují vědecké poznatky o drogách
Je dobré zamyslet se nad tím, co motivuje naše společenské postoje vůči drogám. Třeba nám to pomůže vytvořit rozumnější drogovou politiku a zavést společensky méně škodlivé zákony. Foto: The Sun

1. Kapitalismus a společenská třída

Jak kapitalismus a společenská třída ovlivňují právní status drog, vysvětluje politický aktivista a společenský kritik Noam Chomsky. Konopí je například rostlina, kterou si na své zahrádce může vypěstovat kdokoli. Zisky z prodeje nejsou tedy tak velké jako třeba z prodeje tabáku, který ke své výrobě naopak vyžaduje průmyslové technologie a více se hodí pro obchodní účely.

Přestože LSD navozuje silné a intenzivní stavy, řadí se mezi jednu z nejbezpečnějších psychoaktivních látek. 

Stejně jako výroba tabáku i produkce kvalitních alkoholických nápojů, jako je víno nebo whisky, není ani zdaleka tak jednoduchá jako pěstování konopí nebo houbiček. Nedávná legalizace konopí v řadě amerických států sice ukázala, že konopí lze úspěšně komercializovat, nicméně nezapomínejme, že jeho obchodní využití bylo v mnoha z těchto států jedním z hlavních důvodů legalizace – nejedná se tedy o žádný nečekaný či nežádoucí důsledek. Zákony o zakázaných návykových látkách mohou také sloužit jako nástroj k čistkám ve společnosti. Vláda například zakáže drogu, jejíž užívání je běžné mezi chudšími vrstvami, a tím všechny nepohodlné společensky izoluje a efektivně kriminalizuje. Během americké prohibice ve 20. letech udělala vláda výjimku pro dražší whisky, která se dala zakoupit na lékařský předpis. Tím zajistila, že chudí lidé, kteří si tento drahý nápoj nebyli schopní dovolit, šli za nelegální konzumaci alkoholu do vězení, zatímco smetánka si legálně popíjela whisky na předpis.

2. Podceňování dlouhodobých rizik

Na bezprostřední ohrožení reagujeme přehnaně, zatímco dlouhodobá rizika si uvědomujeme jen málo. Jde o dobře známý jev, který popsal psycholog Daniel Gilbert z Harvardovy univerzity. Jeden by si myslel, že pravděpodobnost vzniku rakoviny plic u kuřáka tabákových výrobků bude menší než pravděpodobnost úmrtí na předávkování taneční drogou, jako je například extáze. U této drogy je však toto riziko pouhých 0.01 %, zatímco v případě tabáku až 14 %. Statisticky je tedy tisíckrát pravděpodobnější, že zemřete kvůli tabáku než kvůli extázi. Lidská neschopnost uvědomovat si dlouhodobá rizika se zrcadlí také v našich postojích ke globálnímu oteplování. 

Nedávná legalizace konopí v řadě amerických států ukázala, že konopí lze úspěšně komercializovat. 

 Jelikož ty nejzávažnější následky oteplování nás postihnou až za několik desítek let, velké množství lidí se k této hrozbě staví zády, a to i přesto, že jejich potomstvu hrozí naprostá zkáza.Ti samí lidé však budou přehnaně reagovat na hrozící teroristický útok, který si ale v porovnání s hrozbami globálního oteplování může vyžádat pouze nepatrný zlomek obětí. 

3. Zaměňování účinku za toxicitu

Zdálo by se, že riziko poškození zdraví stoupá se silou psychotropních účinků drogy. Během evolučního vývoje jsme se naučili obávat se náhlých a nečekaných psychologických změn. Neobvyklé duševní stavy ale zároveň evoluci napomáhají – mají nás varovat, že něco není v pořádku. Účinky alkoholu nebo tabáku se mohou v porovnání s účinky například LSD zdát nepatrné. Přestože LSD navozuje silné a intenzivní stavy, řadí se mezi jednu z nejbezpečnějších psychoaktivních látek. Cíleně a bezpečně totiž modifikuje citlivost neurotransmiterů v mozku. Fakt, že tyto extrémní změny v psychice nemají vůbec žádný vliv na naše zdraví, se ale přijímá jen velmi těžko. Jistě, je pochopitelné, že ve společnosti panují na drogy různé, mnohdy i protikladné názory, a je k tomu celá řada důvodů. Výše uvedené teze jsou sice spekulativní, nicméně je dobré zamyslet se nad tím, co motivuje naše společenské postoje vůči drogám. Třeba nám to pomůže vytvořit rozumnější drogovou politiku a zavést společensky méně škodlivé zákony. 

Zdroj: www.sciencealert.com

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Tři hlavní důvody, proč vlády ignorují vědecké poznatky o drogách

27.1.2018
10 věcí, které stojí zato vyzkoušet pod vlivem

Tři hlavní důvody, proč vlády ignorují vědecké poznatky o drogách

14.2.2018
8 faktů o konopí a cukrovce

Tři hlavní důvody, proč vlády ignorují vědecké poznatky o drogách

2.11.2016
5 hlavních rozdílů - Indika vs. Sativa

Tři hlavní důvody, proč vlády ignorují vědecké poznatky o drogách

8.7.2014
5 zajímavostí o zahájení legálního prodeje konopí v americkém státě Washington


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu