Zažívá teorie o konopí jako vstupní droze návrat na výsluní?

Pokud jste vyrůstali v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a o drogách jste se nejspíš dozvídali z poplašných protidrogových prohlášení v médiích, určitě už jste slyšeli o teorii takzvané „vstupní drogy“. Bylo nám vštěpováno, že pokud si začneme s konopím, ani se nenadějeme a skončíme na heroinu či pervitinu.

Zažívá teorie o konopí jako vstupní droze návrat na výsluní?

O tři desetiletí později vědci a politici stále debatují o tom, zda užívání „měkkých“ drog nutně dovede člověka na šikmou plochu směřující neúprosně k drogám tvrdým. Kritici této teorie vstupní brány (anglicky Gateway Drug Theory) oponují, že konopí v některých případech ve skutečnosti prokazatelně chrání lidi před zneužíváním jiných a mnohem škodlivějších látek. A dokonce i někteří drogobijci nyní uznávají, že drtivá většina lidí, kteří konopí kouří nebo pijí alkohol, k tvrdým drogám vůbec nepřejde.

 Čerstvý vítr do plachet prohibicionistů

Nedávná studie však teorii vstupní drogy vdechla nový život, a to s rozhodně zajímavým načasováním. S tím, jak se Spojenými státy šíří legalizace, a bohužel i epidemie závislostí na opiátech, začínají mnozí rodiče znovu pochybovat o pravé příčině vzniku závislosti.

V Japonsku, kde je užívání konopí mnohem méně rozšířené než ve většině západních zemí, celých 83 procent uživatelů nelegálních drog k těmto látkám nepřešlo přes konopí. 

 A politici, kteří se staví proti legalizaci, včetně amerického ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse a guvernéra New Jersey Chrise Christieho, běžně používají teorii vstupní drogy jako svůj hlavní argument proti reformě drogové politiky a ukončení prohibice konopí. Je snad věda na jejich straně? Studie pracovníků Kolumbijské univerzity publikovaná v listopadu v časopise Science Advances ukázala, že u krys vystavených alkoholu je mnohem pravděpodobnější, že v pokusném boxu stlačí páčku, která jim vydá kokain, než u jiných krys. Vědci také zjistili, že alkohol potlačuje dva geny, které normálně působí jako jakási závora pro působení účinků kokainu, čímž v mozku hlodavců vytváří pro drogu „permisivní prostředí“. Podobná studie z roku 2011, na které se z části podíleli ti samí výzkumní pracovníci, včetně Denise Kandelové, která v roce 1975 pomohla formulovat teorii vstupní drogy, došla ke srovnatelným zjištěním, tentokrát s využitím nikotinu u myší.

Pro věrohodnost teorie vstupní brány je nejdůležitější jejich zjištění, že ke vstupnímu efektu nedochází v případě, kdy jsou drogy podány v obráceném pořadí. Užití kokainu nevyvolalo u hlodavců vyšší náklonnost k účinkům alkoholu nebo nikotinu, což hovoří ve prospěch myšlenky, že některé drogy jsou „vhodnější“ pro to, stát se vstupními drogami.

Nikdy nemůžete určit skutečně jednoznačnou příčinnou souvislost, protože existuje příliš velké množství faktorů, které byste museli zohledňovat.

„Nyní, když jsme provedli pokusy na zvířatech, vidíme, že užití jedné drogy mění náš mozek tím způsobem, že konzumace další drogy vyvolává silnější pocit odměny, než je obvyklé,“ uvedla Dr. Kandelová, profesorka sociologie na Kolumbijské univerzitě. „A platí v tom určité pořadí. Kokain totiž tento účinek nevyvolává.“

Kritika studie

Kritici mohou ihned poukázat na nedostatky v těchto studiích, včetně předpokladu, že hlodavci a lidé reagují na omamné látky podobně. „Podle mě to zní jako poměrně chabý pokus o resuscitaci teorie, která byla do značné míry vyvrácena,“ domnívá se Ethan Nadelmann, zakladatel a bývalý výkonný ředitel organizace Drug Policy Alliance. „Už to, že ze studií na krysách dělají definitivní závěry o lidech, o něčem vypovídá,“ dodává.

Dr. Nadelmann rovněž poznamenal, že mnoho předchozích výzkumů, jež ukazují, jak jedna droga umocňuje účinek jiné, teorii vstupní brány odporují. Studie z roku 2008 například zjistila, že užíváním konopí by lidé trpící chronickou bolestí mohli snížit dávky opiátů, které užívají proti bolesti. U lidí, kteří kombinují konopí s opiáty na předpis, přitom nehrozí vyšší riziko zneužívání alkoholu či jiných drog.

Další trhlinu v teorii vstupní drogy odhalila studie z roku 2010, při které bylo zjištěno, že v Japonsku, kde je užívání konopí mnohem méně rozšířené než ve většině západních zemí, celých 83 procent uživatelů nelegálních drog k těmto látkám nepřešlo přes konopí. A také přibývá důkazů o tom, že faktory jako chudoba a špatné sociální prostředí představují pro pozdější užívání drog významnější faktor než dřívější vystavení měkkým drogám.

V roce 1999 vydal Lékařský institut Národní akademie věd Spojených států pro americký Kongres zprávu, ve které se píše: „Neexistují přesvědčivé důkazy pro to, že by působení konopí bylo kauzálně spojeno s pozdějším zneužíváním jiných nelegálních drog.“ Nikotinu ani alkoholu se zpráva nevěnuje. 

Jednoduchý, leč chybný závěr

Znalosti lékařské komunity o závislostech se od třicátých let 20. století, kdy tým vědců přišel s první verzí teorie vstupní drogy, značně rozšířily. Tato takzvaná teorie odrazového můstku vycházela z pozorování vědců, podle nichž 100 procent lidí závislých na heroinu, kterých se vědci dotazovali, předtím užívalo konopí. Z toho vyvodili jednoduchý závěr: konopí nevyhnutelně vede k užívání heroinu.

Pozdější verze teorie se už méně zaměřovaly na myšlenku, že užívání jedné drogy nutně způsobuje užívání druhé, a více na stanovení pořadí, ve kterém závislí přechází od jedné drogy ke druhé. „Nikdy nemůžete určit skutečně jednoznačnou příčinnou souvislost, protože existuje příliš velké množství faktorů, které byste museli zohledňovat,“ tvrdí Dr. Kandelová, jejíž první vědecká práce na toto téma je v oboru považována za velice vlivnou. „Jediné, co se dá říci, je, že existuje určitá spojitost mezi užíváním těchto drog a zpravidla zde platí jisté pořadí.“

Faktory jako chudoba a špatné sociální prostředí představují pro pozdější užívání drog významnější faktor než dřívější vystavení měkkým drogám. 

Tyto ohledy ale vzaly zasvé poté, co Robert L. Dupont, někdejší ředitel amerického Národního ústavu pro otázky zneužívání drog (NIDA), v roce 1984 v knize Getting Tough on Gateway Drugs: A Guide for theFamily („Jak postupovat proti vstupním drogám: průvodce pro rodiny“) zavedl termín „vstupní droga“. V té době vrcholila válka proti drogám a zákonodárci i aktivistické skupiny jako D.A.R.E. s nadšením přijaly za svou myšlenku, že zabránit dětem v kontaktu s alkoholem nebo konopím je může zachránit před životem plným zneužívání drog.

„Náš program byl v té době mnohem více didaktický,“ odpovídá Frank X. Pegueros, prezident a generální ředitel programu D.A.R.E. na dotaz, zda se změnil postoj jeho skupiny k otázce vstupních drog. Od roku 2008 se program podle jeho slov místo kategorického odmítání drog zaměřuje na výuku rozhodovacích schopností.

Společná (z)odpovědnost

Odborníci z oblasti zdravotnictví dnes zpravidla prosazují koncept známý jako teorie společné odpovědnosti, podle něhož jsou určití lidé na základě biologických faktorů, vlivu prostředí, případně obojího více náchylní k vzniku závislosti na drogách než jiní. Tato teorie za svou popularitu vděčí mimo jiné i faktu, že vysvětluje, jak je možné že tolik lidí může užívat takzvané vstupní drogy, a přitom v budoucnu nepropadnout závislosti na tvrdých. 

Nedávná studie však teorii vstupní drogy vdechla nový život, a to s rozhodně zajímavým načasováním.

„Teorie vstupní drogy se zabývá pouze počáteční fází užívání různých látek, ve skutečnosti ale toto pořadí nic neznamená,“ vysvětluje Michael M. Vanyukov, profesor farmaceutických věd z Pittsburské univerzity a spoluautor studie z roku 2012 porovnávající teorie vstupní drogy a společné odpovědnosti. „Důležité ale je, proč lidé vůbec začnou užívat drogy, a teorie společné odpovědnosti na to dává odpověď.“ Přesto Dr. Kandelová nevěří, že vzestup modelu společné odpovědnosti nutně diskredituje teorii vstupní drogy. „Mám spíš pocit, že tyto dvě perspektivy se ve skutečnosti vzájemně doplňují,“ tvrdí.

„Domnívám se, že lidé mají jisté tendence nebo vlastnosti, které zvyšují pravděpodobnost, že se budou podílet na mnoha různých typech deviantního chování,“ domnívá se. „Ale také mám za to, že pořadí, v němž drogy berete, má vliv na to, zda budete později užívat jiné drogy.“ Ačkoli poslední výzkum Dr. Kandelové se zabýval pouze nikotinem a alkoholem, uvedla, že v současné době dokončuje podobnou studii o konopí. Tato studie pravděpodobně bude publikována v první polovině roku 2018.

A co rodiče, kteří chtějí své děti chránit přes závislostí? Podle Nadelmanna by se neměli soustředit tak moc na to, jaké látky jejich dítě užívá, ale spíše na celkový kontext. „Co dalšího se kolem nich děje? Netrpí nějakými skrytými psychologickými a duševními problémy, které nejsou léčeny? Neužívá daná osoba některou látku jako prostředek samoléčby? Toto jsou důležité otázky, ale nemyslím si, že zde existuje nějaké pevně dané pravidlo.“

O tom, jak je nesčetněkrát vyvrácená teorie o konopí jako vstupní droze stále populární i u nás, svědčí nejlépe nedávný pořad České Televize Máte slovo o legalizaci, o kterém si můžete přečíst zde. 

Zdroj: www.nytimes.com

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Zažívá teorie o konopí jako vstupní droze návrat na výsluní?

19.5.2017
Lze se konopím léčit ze závislosti na tvrdých drogách?

Zažívá teorie o konopí jako vstupní droze návrat na výsluní?

25.1.2017
Legální léčba konopím v Německu

Zažívá teorie o konopí jako vstupní droze návrat na výsluní?

2.3.2017
Marihuana jako módní doplněk: Jak dělat reklamu na konopí

Zažívá teorie o konopí jako vstupní droze návrat na výsluní?

16.5.2015
Konopí kouří už padesát let a je naprosto v pohodě


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu