44

Válka proti drogám: Společenské kořeny maďarské drogové paniky

Stále více Maďarů si pokládá otázku: „Co když je váš život tak mizerný, že nové a levné syntetické drogy jsou na něm to nejlepší?“

Válka proti drogám: Společenské kořeny maďarské drogové paniky

Drogová invaze v Budapešti! Nová syntetická droga za sebou zanechává spoušť! Počet úmrtí na nebezpečnou drogu stoupá! Policie zatýká prodejce nových syntetických drog… To je jen malý výběr z nadpisů stovek článků, které na konci léta otiskly maďarské noviny a které popisovaly příběhy hospitalizací a smrtelných předávkování postihujících především nejvíce marginalizované obyvatele Budapeště. Některé články zase citovaly rozezlené občany, jež v tramvaji obtěžovali nezvykle agresivní narkomani žebrající o peníze.

Ulice hrdinů

Většina novinářů tvrdí, že za touto svízelí stojí nová syntetická droga, která se začala ve velkém prodávat v některých čtvrtích hlavního města. Především jde o Hős utca (tedy Ulici hrdinů). Na mediální masáž odpověděla policie vysláním běžných hlídek, které v dané oblasti provedly rozsáhlé zátahy a zatkly přes 80 lidí – většinu za pouhé držení zakázané látky, za prodej jen pár.

Situace tedy vyvolala ostrou policejní reakci a „padouši“ už jsou za mřížemi. Je tím drogový problém vyřešen? Ani ne. Většina článků nešla dostatečně do hloubky a nedokázala popsat skutečné problémy na pozadí celé situace, tedy společenské faktory, jež k prodeji drog a jiným zločinům opakovaně vedou. Přístup maďarských médií je typickým příkladem sociologického fenoménu zvaného „morální panika“. Média udělají z uživatelů a dodavatelů drog veřejného nepřítele, kterého má policie vyřídit, aniž by přitom brala ohledy na motivy chování dané skupiny.

Veřejné debatě dominují převážně návrhy na ryze represivní a silové řešení.

Ve společnosti tak média pouze šíří strach. Rostoucí zdravotní problémy a zločinnost, o nichž média hovoří, jsou sice nepopiratelné, nelze je však vysvětlit jen výskytem nové drogy – a vyřešit perzekucí a represí.

Ghetto uprostřed hlavního města

Ze všeho nejdříve obraťme zrak k samotné Hős utca, epicentru současných potíží. Jedná se o jednu z nejnuznějších oblastí Budapešti a jedno z mála zdejších etnických ghett. Bydlí tu hlavně Romové žijící v těžké bídě.

Celá oblast sestává ze dvou bloků zbudovaných před druhou světovou válkou pro ty nejchudší občany. Byty jsou tu malé a často tu v jediném pokoji žije víc než jedna rodina. V některých bytech neteče teplá voda a jejich obyvatelé musejí chodit na toaletu k sousedům.

Po mnoho let byla tato oblast sice chudá, neměla ale nijak zvlášť špatnou pověst. Od počátku nového tisíciletí se však mnozí její původní obyvatelé přestěhovali do jiných městských částí. Vystřídali je chudí Romové přicházející ze segregovaných oblastí maďarského venkova, kde prakticky neexistuje možnost sehnat slušnou práci. V místním slangu se jim říká „přistěhovalci“, ačkoli se jedná o Maďary. Z etnického hlediska tak byla čtvrť náhle homogenizována. Stala se z ní svého druhu brána, místo přechodu mezi chudým venkovem a hlavním městem.

A pak do života vstoupily drogy

Bez vzdělání a místních konexí nebyla většina těchto „přistěhovalců“ schopna se v Budapešti integrovat. Jejich sen o normálním životě ztroskotal. Zůstali tu stejně sociálně vyloučení, jako byli na venkově. A pak na scénu vstoupily drogy, pro něž je takové „podhoubí“ ideální.

Po roce 2008 zažila Evropa obrovský příval nových syntetických drog, například stimulanty obsahující deriváty kathinonu (účinná látka obsažená v rostlině s názvem kata jedlá) či agonisty kanabinoidních receptorů, které částečně nahradily drogy „tradiční“, jež jsou zakázané a drahé.

Na rozdíl od většiny Evropy, kde tyto látky užívají především mladí lidé, když jdou na večírek, v Maďarsku a zejména Budapešti si je oblíbili hlavně marginalizovaní uživatelé heroinu a pervitinu. V roce 2011 heroin z ulic téměř úplně vymizel a většina lidí přešla buď na kathinon, nebo – a to je poslední dobou stále častější – začala kouřit takzvaný herbál (tj. „koření“) nebo biofü („biopalivo“). Jedná se o syntetické agonisty kanabinoidních receptorů a běžně bývají označovány jako „syntetické konopí“, i když toto označení je silně zavádějící a scestné.

Celý článek najdete v Legalizaci č. 44. Magazín je k dostání rovněž s feminizovaným semínkem Wappa v příloze. Těšit se můžete také na rozhovor s Rickem Doblinem, bojovníkem za psychedelickou renesanci. Jak probíhá samoléčba konopím v Čechách? Rovnou za nosem aneb Studium konopí podle vůně. Hrozí ayahuasce vyhynutí? Nechybí svědectví z ceremonie s nejsilnějším přírodním psychedelikem 5-MeO-DMT.

Legalizace je k dostání také v e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Válka proti drogám: Společenské kořeny maďarské drogové paniky

7.4.2014
VÁLKA PROTI DROGÁM : IZRAELSKÉ KONTROVERZE

Válka proti drogám: Společenské kořeny maďarské drogové paniky

7.9.2016
Válka proti drogám po filipínsku: Tisíce mrtvých a prezident utržený ze řetězu

Válka proti drogám: Společenské kořeny maďarské drogové paniky

28.6.2017
Válka proti drogám ve Francii: Konopí jako téma prezidentské kampaně

Válka proti drogám: Společenské kořeny maďarské drogové paniky

27.7.2017
Válka proti drogám tahá za kratší konec už i v televizní tvorbě


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu