44

Posvátná bolest

Pro mnoho lidí je bolest synonymem utrpení, nežádoucím stavem, který je záhodno co nejrychleji překonat. Prožitek bolesti však může být i zcela jiný – transformativní, léčivý, integrující, spirituálně obohacující.

Posvátná bolest

V historii i současnosti rozvinuli lidé mnoho různých technik, které s bolestí cíleně pracují a využívají ji k pozitivním cílům na rovině osobní i kolektivní. Bolest se tak stává médiem, skrze nějž může člověk posouvat vlastní možnosti, obohacovat svůj život i překonávat hranice běžného bytí – a přivést se až ke stavům transu či změněného vědomí.

Techniky i kontext práce s bolestí přitom mohou mít nespočetné množství podob. Ačkoli si podobné praktiky většinou lidé spojují spíše s extrémními rituály v zemích, jako je Indie, Thajsko nebo Filipíny, existují v rámci různých společenství nebo subkultur takřka po celém světě. I mezi křesťanskými mystiky a světci lze nalézt jedince, kteří dosahovali extáze díky bolesti – jako například sv. Terezie z Ávily, jejíž „sladkou trýzeň“ zpodobnil sochař Bernini ve svém díle Extáze svaté Terezy a jejíž extatická muka dnes bývají s oblibou vykládána jako orgasmus. Ať už tomu bylo jakkoli, podobné příběhy o stavech extáze a transu dosahovaných skrze bolest nevznikají náhodou – současné výzkumy extrémních rituálů i lidé, kteří je s oblibou vyhledávají, potvrzují jejich specifické účinky na lidské vědomí.

Bolest, tělo a mozek

Ačkoli se na první pohled může zdát mechanismus fungování bolesti jasný a jednoduchý, není tak přímočarý, jak si většina lidí asi představuje. Klasická „západní“ medicína, stejně jako ta asijská, si dlouho nevěděly rady s takzvaným paradoxem bolesti, který spočívá v pozorování, že ne vždy působí zranění (okamžitou) bolest a zároveň že bolest může člověk zakoušet i bez přímého fyzického poranění. Tento problém se podařilo vědcům vyřešit až v šedesátých letech pomocí takzvané vrátkové teorie bolesti (gate control theory). Podle ní jsou nervová vlákna v oblasti míchy neustále aktivní ve vyhodnocování přicházejících vzruchů, a zatímco některé impulzy pustí dál do mozku (aby je zpracoval a přeměnil v bolest), některým prostě uzavřou vrátka a dál je nevpustí. Zda budou impulzy vpuštěny dál, či ne, ovlivňuje mnoho faktorů – mimo jiné také podněty, které vysílá náš mozek. Rozhodující roli tedy hrají i emoce nebo motivace, a způsob, jakým bolest prožíváme, ovlivňuje třeba i naše aktuální psychické rozpoložení nebo kulturní kontext dané události. V odpovědi na některé druhy bolesti je mozek navíc schopen uvolňovat různé druhy přirozených sedativ v rámci opioidního systému (EOPS), který vyplavuje endogenní opiáty a který je schopen je v rámci sítě příslušných receptorů také vázat.

Účinky sadomasochistického sexu na vědomí jsou prý srovnatelné třeba s jógou nebo meditací.

Právě působení přirozených opiátů jsou přisuzovány euforické stavy, které bolest někdy provázejí a které mohou vést až k takovým prožitkům, jako jsou stavy disociace či transu. Vědecké výzkumy stavů změněného vědomí během extrémních rituálů ale zahrnují i další faktory, které mohou k těmto stavům přispívat. V současnosti probíhají výzkumy i mezi BDSM komunitami. Kupříkladu během rituálu „Tanec duší“ je několika lidem propíchnuta kůže a jsou do ní vsunuty háky, kterými se provleče pevné lano. Tímto lanem jsou lidé buď propojeni navzájem, nebo přivázáni k nějakému fixnímu objektu, a v rytmu bubnů či hudby si předávají „energetické impulzy“ pomocí tahání a záškuby za lano, které je propojuje. Ačkoli byla participantům po rituálu naměřena zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu, všichni se naopak cítili klidní a emocionálně silně propojení s ostatními účastníky, přičemž jejich vědomí dosahovalo kvalitativních změn. Podobně při výzkumu sadomasochistického sexu vyšlo najevo, že submisivní jedinci (kterým je cíleně působena bolest) mohli dosahovat kvalitativních změn vědomí právě díky odkrvení mozku, které způsobil přesun krve do jiných tělesných partií. Autor studie proto s jemnou nadsázkou tvrdí, že účinky sadomasochistického sexu na vědomí jsou srovnatelné třeba s jógou nebo meditací.

Celý článek najdete v Legalizaci č. 44. Magazín je k dostání rovněž s feminizovaným semínkem Wappa v příloze. Těšit se můžete také na rozhovor s Rickem Doblinem, bojovníkem za psychedelickou renesanci. Jak probíhá samoléčba konopím v Čechách? Rovnou za nosem aneb Studium konopí podle vůně. Hrozí ayahuasce vyhynutí? Nechybí svědectví z ceremonie s nejsilnějším přírodním psychedelikem 5-MeO-DMT.

Legalizace je k dostání také v e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Posvátná bolest

19.11.2017
Prodej marihuany po americku – Jardín v Las Vegas

Posvátná bolest

7.12.2017
Právě vychází magazín Legalizace č. 44!

Posvátná bolest

7.9.2015
Petr Šabach: Když je vás hodně, tak to roztlačíte

Posvátná bolest

11.9.2017
Bolest z Amazonie


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu