02

Konference, která nic nezmění

Od 30. září do 2. října probíhala v pražském Obecním domě mezinárodní konference o drogách Městská a regionální drogová politika v éře globálního světa. Na konferenci se sjely osobnosti z mnoha různých oborů, ze všech možných koutů světa a bylo opravdu o čem diskutovat. Setkali se zde zástupci úřadů vlád a orgánů pro koordinaci protidrogové politiky, zástupci neziskového sektoru a sociálních služeb, mezi nimi i lidé z terénu, byli zde právníci, politici, policisté i soudci, zkrátka zástupci všech oblastí, kterých se přímo či nepřímo dotýká protidrogová politika.

Konference, která nic nezmění

Světový stav drogové problematiky

Již od první chvíle bylo zřejmé, že se konference dotýká nesmírně závažných témat a že přednášky budou nejen velmi zajímavé, ale zároveň velmi hutné a informačně bohaté. Úvodní přednáškový panel vedla Kasia Malinowska-Sempruch z Polska, ředitelka programu Globální protidrogové politiky, která měla přednášku na téma „Kam jsme došli na různých místech světa i na místní úrovni”. Ohromná přednáška nabitá fakty o stavu globální drogové ekonomiky – afghánský heroin, kolumbijský a peruánský kokain, čísla, tuny, zadržení, injekční uživatelé a HIV… Počty nakažených nejsou optimistické a neklesají, zejména Rusko a Ukrajina mají velmi vysoké počty nakažených a nulový harm reduction program (neboli program snižování rizik).

V regionu východní Evropy a Střední Asie zastávají vlády velmi represivní protidrogovou politiku jak vůči dealerům a producentům, tak vůči uživatelům. Programy preventivní péče zde vesměs nejsou rozvinuty a nejsou financovány ze strany státu. Neziskový sektor je jen velmi slabě rozvinutý.

Co se týče HIV nakažených uživatelů drog, tak např. v Číně je mezi intravenózními (nitrožilními) uživateli 30 % nakažených, stejně tak ve Vietnamu. Malinowská zmínila, jak efektivní jsou programy výměny stříkaček, na které se ale nedostávají finance. Stejně tak substituční léčebné programy pro závislé jsou v těchto jmenovaných zemích na bodě nula. Mezi nové „velmoci“ v užívání heroinu se zařadily africké země Nigérie a Keňa.

Východní Evropa a Polsko

Dalším z témat byla léčba bolesti pomocí opiátů – ani ČR ani Polsko nejsou v seznamu zemí, kde je to umožněno. Malinowská zmínila, že necháváme lidi umírat v bolestech, a to by se mělo změnit. Hovořila také o nesmírně krutých a trestajících legislativách v různých zemích z východní Evropy. Mnohé země na světě mají za drogy i trest smrti. Kupříkladu asijské země, arabské země a další. Žádná evidence léčby, žádné služby. To je realita většiny z nich.

Krátce se Malinowská zmínila také o své zemi – Polsku. Polsko před deseti lety kriminalizovalo držení drog a výsledky se ihned dostavily. „Naše policie velmi ráda jde po uživatelích drog, jak je vidět z grafů.“ Ročně je v Polsku zatčeno více než 25 000 osob kvůli trestným činům na úseku drog, většinou se jedná o držení. Z tohoto čísla je více než 50 % mladých lidí, zatčených kvůli držení dávky do tří gramů konopí – jejich tresty se pohybují v průměru kolem čtyř let vězení. Deset let poté zůstává záznam v rejstříku trestů. Jaké jsou jejich následné osudy na trhu práce si umíte představit. „Taková je situace prohibičního světa,” shrnuje Malinowská.

Právo a veřejné zdraví

Neméně zajímavou byla následující přednáška plukovníka Jakuba Frydrycha, ředitele Národní protidrogové centrály SKPV, Policie ČR, s názvem „Je striktní prosazování psaného zákona nadřazené, rovnoprávné nebo podřazené ochraně veřejného zdraví?”. S Frydrychem jsme na základě našeho prvního setkání na konferenci udělali rozsáhlý rozhovor, který naleznete v úvodu tohoto čísla magazínu a rozhodně stojí za pozornost. K jeho přednášce tedy jen krátce.

Plukovník Frydrych hájil právo jako neotřesitelný systém hodnot, který je třeba dodržovat, a stavěl ve své řeči jednoznačně společenský zájem nad zájmy jednotlivce. „Demokratická společnost má právo nadřazovat zájem většiny společnosti, a to nejen nad veřejné zdraví, ale i nad individuální právo jednotlivce svobodně se omámit.” V tomto duchu se nesl zbytek přednášky. Frydrych zejména zdůrazňoval, že je třeba důsledně vymáhat i přestupkové právo, neboť trestní právo není vše schopno vyřešit. Okrajově plukovník hovořil o léku Subutex. Dle jeho vyjádření zde existuje nová skupina intravenózních uživatelů Subutexu, kteří dříve neměli problémy se závislostí. Subutex je přitom preparát k perorálnímu užívání.

Bezprostředně po vystoupení jsme se plukovníka ptali, co si myslí o této konferenci a zda-li je schopna něco změnit. „Na to jsem velký skeptik. Nemyslím si, že může něco změnit, protože neexistuje koncept, který by byl schopen vyvážit všechny segmenty protidrogové politiky ve škále od represe po sociální služby a prevenci. Musel by umět efektivně minimalizovat rizika spojená s obchodem s drogami na straně jedné a s jejich užíváním na straně druhé. Toto podle mě není výstupem konference a ani si nemyslím, že by mohla něco změnit. Pro mě to byla zajímavá možnost prezentace protichůdných názorů. Jsem rád, že na všech frontách se ustupuje z letitých přesvědčení a postojů, že se přehodnocují zažité procesy a hledají společné cesty. V tom vidím cestu ne k řešení, ale k minimalizaci nějakých problémů.“

Zatýkání drogově závislých k ničemu nevede

Tento úvodní a dalo by se říci nejzajímavější panel zakončoval Samuel R. Friedman (Národní ústav pro rozvoj a výzkum, New York, USA), jenž vedl přednášku „Válka proti drogám může škodit veřejnému zdraví i veřejnému pořádku: dopady drogové politiky na základě studie z 96 metropolitních oblastí”. Jeho studie jasně poukázala na neefektivnost prohibičního modelu. Zatýkání nitrožilních uživatelů heroinu a kokainu vede ke zvyšování jejich počtu v populaci a také k vyššímu podílu nakažených virem AIDS. Jedním z důvodů je samotná trestnost držení látky, která zabraňuje fungování jakýchkoliv programů harm reduction. Nemluvě o sociálních nákladech vězeňství a podobně. V krátkém rozhovoru pro Legalizaci říká: „Prohibice je příšerná na mnoha úrovních a nefunguje.” Na otázku, jak postupovat vůči drogově závislým, říká jednoznačně: „Nezavírejme je, k ničemu to nevede, pošleme je léčit se. Vždyť závislost je již několik desítek let klasifikována jako nemoc, tak proč pacienty zavíráme?”

Harm reduction a neziskovky

Z mnoha panelů je těžké vybrat nějaký, o němž podrobněji hovořit, nicméně ze zástupců neziskového sektoru bylo velmi zajímavé vystoupení Jakuba Černého z organizace Podané ruce, který měl přednášku na téma „Harm reduction v kontextu dalších pilířů drogové politiky: jak vypadá budoucnost?”. Ve svém vystoupení hovořil o důležitosti služby testování drog na akcích, přičemž se dostával do přímého střetu s příslušníky Národní protidrogové centrály, kteří seděli v hledišti. Stejné rozpory panují mezi neziskovým sektorem a policií i ve vnímání substituční léčby. Jako možná východiska spatřují obě strany větší ochotu spolupracovat a sdílet informace a zkušenosti z praxe.

Gruzie a testy na drogy

Mezi jinými přednáškami svým obsahem čněla přednáška o Gruzii, kterou připravil David Otiashvili (ředitel nevládní neziskové organizace Alternative Georgia, Tbilisi, Gruzie), a byla na téma „Jak efektivní je namátkové testování moči na drogy v Gruzii”. Gruzie leží na klíčové trase pro pašování heroinu a jiných drog ze Střední Asie do Evropy. Gruzie, jako typický příklad země východního bloku, má velmi tvrdou protidrogovou legislativu, která postihuje také uživatele drog. Trestné je držení drogy, hrozí za ně od určitého množství vězení, případně pokuty ve výši několika měsíčních platů. Co je však v Gruzii místní specialitou, jsou namátkové testy na drogy v moči, kdy jsou testováni náhodní kolemjdoucí. Vzhledem k tomu, že v Gruzii je trestné i užívání drog samotné, což u nás kupříkladu není, tak jsou-li lidé shledáni pozitivní na přítomnost zakázané látky v krvi, končí obratem v cele předběžného zadržení a následně je čeká soud a s největší pravděpodobností vězení. Takhle již v Gruzii sedí ve vězení několik tisíc uživatelů a státní kasu to zatěžuje nemalými náklady nejen na práci policie a následné řízení, ale pochopitelně zejména na pobyt občana ve vězení a ztráta jeho potenciálního podílu na HDP skrze zaměstnání. Nemluvě opět o fenoménu sekundární nezaměstnanosti, kdy lidé se záznamem jsou těžko zaměstnatelní.

Policie proti prohibici

Šlágrem mezi panely bylo vystoupení Američana Jacka A. Colea, předsedy sdružení LEAP  - Policejní důstojníci proti prohibici (více v rubrice Odkazujeme), který připravil prezentaci s názvem „Snižování úmrtnosti, nemocnosti, kriminality a závislosti zrušením prohibice“. Jak sám název napovídá, přednáška byla plná faktů hovořících ve prospěch zrušení prohibice. Prvním argumentem jsou životy zničené kvůli pár gramům drogy. Dalším argumentem jsou výdaje na válku proti drogám, které se za čtyřicet let vyšplhaly na jeden trilion dolarů. Počet drogově závislých v USA roku 1914 byl 1,3 % populace. V té době byla většina drog včetně opia legálně k dostání. Dnes, po čtyřicetileté válce proti drogám, je v populaci to samé procento závislých. Jak je vidět, statisticky nemají zákazy ani s hrozbou vězení na užívání drog v populaci žádný dopad. Sám Cole pracoval 26 let na oddělení pro narkotika v New Jersey. Říká, že je hloupost zavírat mladé lidi kvůli touze omámit se. Ve svém vystoupení zdůraznil, že je to právě prohibice, která dělá drogy tak zajímavými, hlavně jejich cenou. Jako příklad uváděl situaci ve Spojených státech ve třicátých letech za prohibice alkoholu.

Proč konference nejsou k ničemu

Těsně před oficiálním ukončením konference se nám podařilo zastihnout na chodbě Tomáše Zábranského, kterého jsme se ptali na průběh a možné dopady právě končící konference. Zábranský pracuje jako vedoucí pro vědu a výzkum v Centru adiktologie 1. LF Univerzity Karlovy. Jaký očekává dopad této konference?

„Já nevím, co očekávám, spíš řeknu, co bych si přál. Tu konferenci bylo nutné trochu přestrukturovat, vzhledem k tomu, že se měla konat během předsednictví ČR Evropské unii, což se ale nestalo. Původně měla být výhradně o městské drogové politice v evropském kontextu. Nakonec tady máme i Američany, což původně nebylo v plánu. Na druhé straně to je dobře, protože v drogové politice jsou na tom sice skoro stejně špatně jako Rusko, ale ve výzkumu drogové politiky jsou na tom nejlíp na světě, stejně jako v mnoha jiných výzkumech.

Konference se na rozdíl od ostatních zaměřila na úroveň municipální drogové politiky. Nejenom na hledání modelů nebo na nějaký jednoduchý popis modelu, ale i na to, jak se buduje konsensus na obecní úrovni. Což je session, která zrovna probíhá, na kterou bych rád šel. Tak rychle… (Smích.) Samozřejmě to byl skvělý prostor pro sdílení různých názorů a pohledů, v tom je dopad konference jednoznačný. Ale pochopitelně konference samy přímo nic nezmění.“


Dále by vás mohlo zajímat…
Konference, která nic nezmění

15.9.2011
Legalizace.cz v Cross clubu

Konference, která nic nezmění

17.4.2013
Dárky k předplatnému magazínu Legalizace! Již jen do 25. 4.!

Konference, která nic nezmění

2.4.2014
Festival Mighty Sounds čelí likvidačním pokutám

Konference, která nic nezmění

4.8.2017
První nizozemský konopný společenský klub požádal o povolení legálně pěstovat


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2018 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu