Aktuální článek
Jedna sušina, dvojí metr?

Jedna sušina, dvojí metr?

  • Přibývají případy obvinění za držení konopí, v nichž dochází k nejasnostem ohledně použitých metod měření obsahu THC. Existuje u nás jednotná oficiální metodika? A jak se správně vybírá reprezentativní vzorek rostlinného materiálu? Na tyto otázky nám fundovaně odpovídá bývalý dlouholetý znalec Kriminalistického ústavu Praha RNDr. Pavel Tomíček.

Analýza obsahu THC

Tento problém je potřeba v úvodu pro laickou veřejnost rozdělit na dva základní směry. Přestože oba směry mají společný základ i cíl, trochu se liší. Jedná se o analýzy obsahu THC pro zemědělské účely a pro účely forenzní (neboli soudní či kriminalistické). Společné pro oba směry jsou použité postupy – kupříkladu metodiky nebo metody vlastní analýzy a parametry nastavení analytických přístrojů.

Při analýzách pro zemědělské účely se především jedná o posouzení, zda byla pro pěstování konopí použita schválená odrůda, zda byla dodržena legislativa jak České republiky, tak Evropské unie, a zda tedy mohlo dojít k poskytnutí dotací na vlastní pěstování. Evropská unie definuje pro tyto účely konopí, které obsahuje méně než 0,2 % THC. Česká legislativa definuje konopí v souvislosti se zákonem o omamných látkách. Jako omamná látka je definovaná rostlina, která ve své nadzemní části obsahuje více než 0,3 % THC. K tomuto účelu EU vydala předpis o stanovení delta-9-THC v rostlinách konopí, v kterém je určeno, jak se postupuje při odběru vzorku a zpracování a jak má vypadat vlastní metodika analýzy. Zdálo by se, že celý tento předpis by mohl být použit i pro účely forenzní. Není tomu tak ale doslovně, neboť tato metodika hovoří například i o tom, jak dlouho před květem a také po odkvětu má být odebírán vzorek, což samozřejmě nemůže být aplikováno při analýzách pro forenzní účely. Tato metodika také předpokládá analýzu z vrcholové části rostliny nebo z rostliny celé, což některé forenzní vzorky s obsahem fragmentů rostliny konopí nesplňují (např. směs konopí s tabákem atd.).

Zákon o omamných látkách ani nařízení vlády neříkají nic o tom, jakým způsobem má být konopí pro forenzní účely analyzováno, a vlastně tuto problematiku nechávají na posouzení konkrétní laboratoře. V těchto dokumentech jsou pouze uvedeny definice konopí, tedy to, co se myslí pod pojmem konopí pro potřeby příslušných dokumentů a jak se na konopí má nahlížet. V některých dalších paragrafech se hovoří o tom, za jakých podmínek je možné konopí pěstovat a podobně. Zde je definováno konopí jako nadzemní část rostliny včetně vrcholíku. Zákon dále říká, že jenom takové konopí, které obsahuje více než 0,3 % delta-9-THC, je považováno za omamnou látku. V tomto zákoně ani v jiných dokumentech nicméně není stanoveno, jakým způsobem má být vzorek analyzován. Vzhledem k tomu, že EU vydala předpis o stanovení delta-9-THC v rostlinách konopí, převzaly policejní forenzní laboratoře metodiku analýzy této látky ve vzorcích, které analyzují. V této fázi je opět nutné tuto problematiku rozdělit, a to na případy, kdy forenzní laboratoře dostanou pouze fragmenty rostlin, drtě, extrakty, masti a podobně, a dále na postupy, kdy se jedná o případy odhalení nelegálního pěstování konopí (např. pěstíren) a jejich následné forenzní zpracování.

Konkrétní postupy

Aby se sjednotila metodologie, byly vypracovány postupy, které při řešení těchto problémů převzaly forenzní laboratoře, především policejní. Vlastní analýza probíhá následujícím způsobem:

  1. Provede se organoleptické zkoumání, většinou mikroskopicky.
  2. Provede se kvalitativní analýza na zjištění obsahu hlavních kanabinoidních látek, a to například hmotnostní spektrometrií spojenou s plynovou chromatografií nebo jinou vhodnou metodou (kapalinovou chromatografií atd.).
  3. Jedná-li se o již zmíněné fragmenty listových čepelí, často včetně vrcholové části rostlin, provede se zjištění hmotnosti a poté homogenizace celého vzorku pomocí mlýnku. Tímto způsobem se získá jemná drť, z které se takzvaným kvartováním odebere reprezentativní vzorek, který se použije pro vlastní analýzu. V některých laboratořích se ještě před odběrem k navážení provádí stanovení sušiny. Při vlastní analýze se provádí většinou dvě navážky, přičemž vzorek se analyzuje třikrát, načež se z výsledků vypočítá průměr. Výsledek se použije pro přepočet na celou hmotnost vzorku. Pro kvantitativní stanovení obsahových látek se v policejních laboratořích používá plynová chromatografie s plamenoionizačním detektorem (GC). Je možné použít i jiné analytické metody, nicméně tato metoda je používána u většiny forenzních laboratoří v celé Evropě.
  4. Je-li předložena rostlina vcelku, analýza spočívá ve zjištění hmotnosti celé rostliny v suchém stavu. V policejních laboratořích se nezpracovávají celé rostliny. Jelikož postup zpracování celé rostliny je pouze jedna z možností, kterou EU norma připouští, byly provedeny studie analýzy stonků konopí, a to jak technického, tak i konopí pěstovaného indoorovým způsobem. Bylo zjištěno, že obsahy delta-9-THC v samotných stoncích se pohybují od 0 do cca 0,15 %. Vzhledem k tomu, že zpracování stonku je časově náročné, byla metodika upravena tak, že u rostliny určené k analýze je vážením zjištěna hmotnost jako celku. Potom je listová část rostliny odstraněna, tato hmota je rozmělněna a prosetá sítem, přičemž část vzorku, která neprojde sítem, je přidána ke stonkům. Prosetý vzorek je zvážen a homogenizován. Z homogenizovaného vzorku je odebráno definované množství (stejný postup jako v bodě 3), které je analyzováno pomocí plynové chromatografie s plamenoionizační detekcí. Na základě výsledku procentuálního obsahu delta-9-THC je vypočítán celkový hmotnostní obsah této látky ve vzorku získaném homogenizací listové části. Tato hodnota je následně přepočítaná na celkovou hmotnost rostliny s tím, že u hmotnosti stonku a zbytků hrubších částí oddělených proséváním, které jsou ale součástí celkové hmotnosti rostliny, je obsah delta-9-THC pro tento přepočet v této části vzorku považován za nulový. Tímto způsobem se de facto dospěje ke stejnému výsledku, jako by se dospělo při zpracování celé rostliny. Hmotnostní obsah delta-9-THC se sice nezmění, ale procentuální obsah delta-9-THC se sníží, protože stonky obsahují sice malé množství této látky, většinou však větší než nulové, ale hlavně v celkové kalkulaci se bere jako nulové. Tímto postupem se prakticky postupuje ve prospěch postiženého.
  5. Při zpracování případů indoorových pěstíren se liší postup od předchozí analýzy uvedené v bodě 4 pouze výběrem reprezentativního vzorku. Pro vypracování metodiky výběru reprezentativního vzorku byly použity dva dokumenty. Jeden vycházel z metodiky pro výběr obdobného vzorku v zemědělských komoditách zpracovaný ÚKZÚZ Brno (Ústřední kontrolnía zkušební ústav zemědělský). Pro výběr rostlin například z 1 hektaru se vytvoří v různých místech zhruba 3 pomyslné čtverce o ploše cca 100 m2, z kterých se odebere příslušné množství vzorků rostlin. Odebrané rostliny se spojí a po analýze je vytvořen reprezentativní obraz dané celkové plochy, tedy 1 hektaru. Podobná úvaha byla použita například na jednu místnost indoorové pěstírny, která je považována za jeden „čtverec“ a z tohoto místa je odebráno z různých míst příslušné množství rostlin (systém výběru je součástí metodiky, kterou forenzní laboratoře vlastní). K výběru příslušného počtu rostlin byl použit další dokument, tentokrát zabývající se příklady statistických výběrů vzorků pro forenzní analýzy. Tento dokument byl vytvořen ENFSI (European Network of Forensic Science Institutes), což je úřad evropské sítě forenzních laboratoří. Pro tento účel byl vybrán výpočet rovnající se druhé odmocnině ze zajištěných vzorků. V případě nálezu 10 rostlin se musí zpracovat každý vzorek samostatně, v případě nálezu více než 10 rostlin je počet dán druhou odmocninou. U odebraného množství rostlin je po usušení zjištěna celková hmotnost (míněno listy, stonky atd.). Dále je postupováno stejným způsobem jako v případě bodu 4. Při odběru rostlin v indoorových pěstírnách jsou však drobné odlišnosti. Například v uvedeném příkladu jedné pěstební místnosti by správně mělo být odebráno 5 rostlin samostatně, a až zbytek vybraných rostlin může být spojen. Tento postup by měl být proveden proto, aby bylo vyhověno nařízení vlády, podle nějž je pěstování do 5 rostlin považováno za přestupek.

Názorný příklad

Pro lepší pochopení celého procesu si uvedeme názorný příklad. Bylo zajištěno několik rostlin konopí, u kterých byla po usušení zjištěna celková hmotnost okolo 2 000 gramů, z nichž se získalo 1 035 gramů jemné drtě (zbylá hmotnost jsou stonky a semena). U té byl zjištěn obsah 0,58 % THC. V případě, že by se posuzoval pouze obsah v listové části rostlin, což je 1 035 gramů, jednalo by se o omamnou látku dle zákona o omamných látkách (více než 0,3 %) o celkovém obsahu delta-9-THC 6 gramů. V případě, že se tyto hodnoty vztáhnou na hmotnost celých rostlin, což je 2 000 gramů, dělal by přepočet 0,30015 % a hned se jedná o technické konopí (1035/2000 x 0,58 = 0,300 %). Hmotnost THC v zajištěném vzorku je samozřejmě stejná (1035 x 0,58 /100 = 6 g, resp. 2000 x 0,3 /100 = 6 g). Zde se nám ukazuje, že pokud znalec tuto kalkulaci neudělá, dopouští se fatální chyby, která vede k hrubému poškození obviněného, což se zdá být případ i u inkriminované ostravské kauzy.

Na tomto příkladu si ovšem můžeme demonstrovat i druhou stránku věci. Pokud by znalec dostal pouze „opadané nebo odstraněné listy od stonků“ a nevěděl by nic o souvislostech případu, případně zajištěném vzorku, provedl by analýzu a dospěl by k závěru, že předložené množství 1 035 gramů zbytků rostliny s charakteristickými znaky pro rostlinu konopí obsahuje 0,58 % delta-9-THC a musel by konstatovat, že se jedná o omamnou látku ve smyslu příslušného zákona.

Odborné selhání

K uvedené metodice je nutné konstatovat, že již tři roky neprovádím znaleckou činnost a nemohu garantovat, že v průběhu této doby nedošlo k některým změnám, o kterých nemám a ani nemohu mít povědomí. Dále mi není známo, jakým způsobem je zpracováván vzorek v jiných komerčních laboratořích. Také bych rád podotknul, že během práce v policejní laboratoři jsem měl přehled i o jiných regionálních laboratořích, ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že by někdo chtěl záměrně poškodit podezřelé nebo obviněné, případně pracovat takzvaně na zakázku pro vyšetřovatele. Nevýhoda současného stavu je ta, že v České republice tyto analýzy provádějí převážně policejní pracoviště (forenzní chemici jsou policisté) a zakázky dostávají rovněž od policistů (vyšetřovatelů). A hned je oheň na střeše, protože v mysli lidí je stále zakořeněná představa z minulosti, že policista je takzvaně poplatný režimu. Zapomíná se zde však na tu skutečnost, že dnešní doba přináší i finanční motivaci a že soukromí znalci jsou v tomto ohledu podstatně zranitelnější. Pokud však při znaleckém zkoumání dojde k nějakému excesu, domnívám se, že se jedná spíše o neznalost, případně odborné selhání jednotlivého experta, nikoli o úmysl.

RNDr. Pavel Tomíček

Absolvent Farmaceutické fakulty v Bratislavě. V letech 1976–2014 byl zaměstnán v Kriminalistickém ústavu Praha, kde stál u zrodu rozvoje zkoumání drog v odvětví kriminalistické chemie. Specializoval se na profilování drog pro potřeby orgánů činných v trestním řízení, určování kvalitativního a kvantitativního množství jak syntetických, tak i přírodních drog, dále na problematiku prekurzorů a s tím související výrobu drog. Za jeho přispění se oblast chemických zkoumání v kriminalistice výrazně rozvinula, zdokonalily se používané metody a postupy.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!