09

Autoflowering #3

Samonakvétací rostliny jsou v současnosti populárnější než kdy dříve a jejich vítězné tažení konopným světem vesele pokračuje dál. Co stálo u zrodu jejich popularity a jak je vnímají samotné seedbanky?

Autoflowering #3

Nejdříve je na místě  – pro případ, že do tématiky nevidíte a/nebo jste nečetli minulé díly seriálu – stručně shrnout, co samonakvétací rostliny vůbec jsou. Samonakvétací rostliny neboli automatiky jsou takové kytky, které nezávisle na délce dne začínají kvést tři týdny po vyklíčení. Toho se dá využít pro brzkou sklizeň, nenápadné pěstování (rostliny typicky měří jen kolem půl metru), případně pěstování v podmínkách, v jakých vůbec není možné pěstovat klasické odrůdy, tedy zejména hodně na severu (Skandinávie, Kanada, Aljaška...). Samonakvétací rostliny pochází z divokých severoevropských a severoasijských odrůd konopí setého, varieta rumištní (Cannabis Sativa var. Ruderalis),zkřížených s potentními marihuanovými liniemi.

První vlna

Od doby, kdy byl na přelomu milénia uveden na trh Lowryder, se toho hodně změnilo. Prvních pár let sice vládlo ticho po pěšině, protože původní Lowryder nevypadal nijak lákavě, sklizeň byla malá, moc to nevonělo a nic moc to nedělalo. Když se ale objevil Lowryder 2, mnoho lidí si uvědomilo, že tudy skutečně vede cesta. V tu dobu se začaly objevovat první automatické linie i u dalších výrobců a zapálených amatérů (připomeňme, že Lowrydera má na svědomí Joint Doctor). Další Joint Doctorovy odrůdy ovšem trh nedobyly. Na Diesel Rydera se napsalo hodně kritiky, zejména kvůli  výnosu a síle, kříženec AK 47 byl zase úspěšnější v podání Lowlife. Na poloprofesionální bázi následovaly odrůdy MDanziga (viz rozhovor v minulém díle, odrůdy Masterlow a Bluestreak) a šlechtitele s přezdívkou S_a_H (například odrůda Sour 60). Výše zmínění Lowlife byli prvními seriózními následovníky Joint Doctora. Nechci nijak snižovat přínos uvedených poloprofesionálů, ale teprve Lowlife skutečně oživili scénu samonakvétacích rostlin. Na trh přišli někdy kolem roku 2005, tedy asi 4 roky po nástupu Joint Doctora, a hned slavili úspěch. Zejména jejich kříženec Lowrydera s AK47 od Serious Seeds byl velkým úspěchem. Byla to první samonakvétací kytka, kterou skutečně mělo smysl pěstovat i tam, kde se daly pěstovat regulérní rostliny. Síla i chuť se v ten okamžik dotáhly na většinu sortimentu indik a sativ. Lowlife v současnosti nabízejí více než desítku samonakvétacích odrůd, včetně dalších kříženců svých základních linií, ke kterým patří kromě již zmíněné AutoAK47 i samonakvétací verze Blueberry či Lemon skunku. Ač je jejich genetika velice neoriginální původem, přesto se jim povedlo stvořit něco skvělého a dostat tak do sektoru samonakvétacích rostlin i velké hráče na trhu s konopnými semeny.

Taiga Dutch

Druhá vlna

Přibližně před čtyřmi lety se začaly na trh dostávat samonakvétací odrůdy i od zavedených firem. V roce 2008, kdy jsem se začal tomuto tématu věnovat, jich na trhu působilo již několik, ale byly to spíše menší seedbanky, ochotné k experimentům. Velcí hráči teprve přicházeli. Výjimkou jsou odrůdy Ruderalis Iindica a Ruderalis Sskunk od Sensi Seeds, které byly na trhu snad již od poloviny devadesátých let, ale automatické nakvétání u nich nebylo stabilizované, takže nikdo neobjevil jejich skutečný potenciál. K prvním seedbankám druhé vlny patřili Buddha Seeds se svým Red Dwarfem a White Dwarfem, velký úspěch ale nezaznamenali. Také Nirvana, znamý kopírovač cizích odrůd, vydala odrůdu Short Rider, která byla pravděpodobně jen namnoženým originálním Lowryderem, takže opět nic moc. Objevily se také Roadrunner od Dinafem, Poison Dwarf od G13 Labs a mnoho dalších. Na přelomu let 2008a 2009 se prostě s automatikami roztrhl pytel, nutno ale říct, že se v naprosté většině jednalo o sprosté kopírky, nebo aspoň o nepříliš povedené projekty.

Tundra

V téže době se ale objevily odrůdy Taiga a Tundra od Dutch Passion, první skutečně profesionální automatické hybridy. Problém dřívějších samonakvétacích odrůd byl zejména v tom, že jejich květní vzorec připomínal víc hašišové než marihuanové rostliny: většina pryskyřice byla lokalizována na listech a paličky spíše zakrnělé. Tundra s Taigou ukázaly, že to nemusí být až tak zlé. Tundra vychází z  velice úspěšného modelu Passion #1, zatímco Taiga nese dědictví ještě úspěšnější Power Plant.

Po vstupu Dutch Passion na trh samonakvétacích rostlin se s nimi roztrhl pytel a nyní je prodává téměř každá seedbanka. Banky bez nabídky automatických odrůd jsou již nějaký čas v menšině a nezdá se, že by tento trend oslaboval. Prakticky každý měsíc někdo vydá pár nových samonakvétacích odrůd. Velice zajímavě vypadá zejména oznámení o samonakvétací linii ze stáje Serious Seeds (viz rozhovor níže). Pokud bude podobně kvalitní jako jejich ostatní odrůdy, už teď se mi sbíhají sliny.

Třetí vlna (?)

Třetí vlnu by mohli (s trochou štěstí pro nás i pro ně) odstartovat právě Serious Seeds. Pokud se tak stane, bude to konečně vlna odrůd, které již nebude nutné srovnávat jen s ostatními samonakvétacími rostlinami. Ne, že by se dosud neobjevily chutné a silné samonakvétací odrůdy, ale pořád nedosahovaly na vrchol. To by se nyní mohlo změnit, protože v Serious Seeds skutečně ví, co dělají (možná používám trochu moc superlativů, ale  považuji je za nejkvalitnější komerční šlechtitele). Když Jah dá a Automatic White Russian #1 se povede, budou jistě chtít plnohodnotné samonakvétací odrůdy i další šlechtitelé a spustí se řetězová reakce. Na jejím konci vyrostou desítky skvělých linií, které již nebudou ve stínu velkých bratrů, ale dobudou si své vlastní místo na slunci.

Slavný Lowrider 2

Nakonec uvádím názory tří společností, které se zabývají výrobou a prodejem semen, na samonakvétací odrůdy.

Ceres Seeds vyzdvihují zejména nenáročnost samonakvétacích rostlin a s tím spojené výhody pro začínající pěstitele. Je toho na nich prostě mnohem méně co zkazit, než na velkých rostlinách. Samonakvétací rostliny jsou v Ceres Seeds považovány za největší krok kupředu ve šlechtění konopí přinejmenším za poslední dekádu.

V THSeeds toto nadšení nesdílejí. Doug, majitel společnosti, nám doslova sdělil: „Autoflowering sucks! Looks good, flowers on time, tastes like shit! Might as well just smoke Ruderalis hemp.“ Tedy přibližně: „Autokytky stojí za prd! Vypadaj dobře, kvetou na čas, ale chutnaj jako hovno. Stejně tak můžu kouřit technický konopí.“

Serious Seeds (kteří dosud samonakvétací rostliny v nabídce neměli) se opět řadí k těm pozitivně naladěným. Hrdě nám oznámili, že zrovna dokončili práci na své první takovéto odrůdě a začnou ji prodávat příštím rokem. Budu teď citovat Thomase, marketingového manažera Serious Seeds: „Ti, kdo začali  s Cannabis ruderalis, napsali novou kapitolu historie šlechtění marihuany. Přestože výsledky tohoto úsilí jsou celosvětově zajímavé, tento segment dosud nedosáhl maxima svého potenciálu. Pěstování, šlechtění a selekce je v tomto případě naprosto odlišná od běžné praxe. Už jen kvůli tomu, že nemůžeme vyrábět stále stejná semena, ale každá várka musí být novou generací. (...) Mnoho jiných, zejména španělských, seedbank prodávalo automatické verze našich odrůd AK 47 a White Russian, proto nyní přicházíme se svojí vlastní odrůdou Automatic White Russian #1.“ Nám tedy nezbývá než doufat, že první samonakvétací rostlinka od Serious Seeds bude stejně kvalitní jako všechny ostatní odrůdy z jejich stáje.


Dále by vás mohlo zajímat…
Autoflowering #3

1.11.2012
Drogová poradna

Autoflowering #3

8.4.2017
Přátelé konopí: Richard Müller

Autoflowering #3

22.9.2013
DIY karneval

Autoflowering #3

28.2.2012
Nové číslo Legalizace s Milanem Šteindlerem právě vychází!


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu