Zelené zlato aneb Jak se z Číny stala konopná supervelmoc

Plantážím s technickým konopím se v posledních letech nebývale daří. Speciální odrůdy vyšlechtěné Čínou a pěstované pouze v Číně totiž v tamních různorodých klimatech nejen přežívá, ale doslova vzkvétá.

Zelené zlato aneb Jak se z Číny stala konopná supervelmoc

Každý rok v květnu vyhradí Jiang Xingquan část své farmy na severu Číny na pěstování konopí. Rozloha půdy záleží na poptávce, v posledních letech se ale stabilně pohybuje kolem 600 hektarů. Jako každý pěstitel technického konopí v Hexinu (provincie Chej-lung-ťiang blízko hranice s Ruskem) pěstuje Jiang bylinu legálně.

Zpracujeme celou rostlinu

Stonky se tu prodávají textilkám na výrobu kvalitních látek, listy farmaceutickým společnostem na výrobu léčiv a semínka zase potravinářským firmám na výrobu pochutin, kuchyňských olejů a nápojů. 

V provincii Sin-ťiang byl zákaz rostliny tvrdě vynucován kvůli tamním obavám ze zneužívání drog – a dost možná i jako nástroj útlaku místních odbojných Ujgurů. 

Pro farmáře je konopí zeleným zlatem – z jednoho hektaru mají výnos přes 10 000 juanů (kolem 33 000 korun). Běžnější plodiny jako např. kukuřice oproti tomu farmářům vydělají jen pár tisíc. Konopí navíc nemá mnoho přirozených nepřátel, takže není třeba kupovat tolik drahých pesticidů.

„Je to čistě ziskové,“ vysvětluje Jiang. Jeho farma leží na chladném severu, který je jedním z center čínské legální produkce konopí. Zdejší úřady původně pěstování celkově přehlížely, než ho vloni zlegalizovaly a začaly regulovat. Dalším významným místem, kde se konopí pěstuje, je provincie Jün-nan, proslavená produkcí čaje, která výrobu reguluje od roku 2003. Podle Národního statistického úřadu tyto oblasti dohromady tvoří polovinu celosvětové zemědělské půdy, na níž se technické konopí legálně pěstuje.

Nenápadná velmoc

Díky vládní podpoře i dlouhé tradici se z Číny nenápadně stala konopná velmoc jak z hlediska výroby, tak z hlediska výzkumu. Oficiální čísla svědčící o přesném množství, které Čína za rok vyprodukuje, ale – typicky pro tuto komunistickou zemi – neexistují. Plantáže ovšem vzkvétají, a to nejen pro komerční a legální, ale i pro nelegální využití.Tento růst byl částečně umožněn vládním financováním výzkumů, které se zabývají možnostmi vojenského využití byliny jako léčiva či kvalitního, zdravého a odolného materiálu na uniformy. V průběhu posledních desetiletí vyvinuli čínští šlechtitelé odrůdy, které v různorodých podnebích, jimiž Čína oplývá, nejen přežívají, ale skvěle prospívají – od arktických podmínek v Chej-lung-ťiang přes poušť Gobi ve Vnitřním Mongolsku až po subtropy Jün-nanu.

Bohatá historie…

V r. 2014 Ministerstvo veřejné bezpečnosti oznámilo, že v zemi nachází stále více a více neregistrovaných konopných plantáží, především pak v Jilinu a Vnitřním Mongolsku. Ani to není překvapením, jelikož tradice pěstování konopí setého s obsahem psychoaktivního THC existuje v Číně po staletí, a to především pro silná vlákna, která lze z rostliny získat.

Vláda financuje výzkumy, které se zabývají možnostmi vojenského využití konopí jako léčiva či kvalitního, zdravého a vysoce odolného materiálu na uniformy. 

Vyráběly se z nich odnepaměti provazy, textil i papír. Textil z konopí nalezený v hrobkách dynastie Shang v provincii Che-pej je starý přes 3 400 let. Panuje názor, že látka svého času sloužila také jako základ nejranějších druhů papíru, které se v Číně vyráběly. Další části rostliny jako semínka nebo listy a květy využívá tradiční čínská medicína po tisíce let. Starý čínský farmaceutický text z 1. či 2. stol. Farmářova posvátná materia medica varuje: „Kdo přebere, uvidí ducha a bude pobíhat jako šílený […] Při střídmém dlouhodobém užívání bude [ale] schopen komunikace s Bohem.“

…a nepříjemná současnost

Po vzniku Lidové republiky klasifikovali komunisté konopí jako nezákonnou drogu a zavedli jedny z nejtvrdších opatření proti výrobě, prodeji i užívání na světě. Podle čínských zákonů může být každému, kdo má u sebe víc jak 5 kg zpracovaných listů, 10 kg pryskyřice nebo 150 kg čerstvých listů a květů, uložen trest smrti. I přes tuto tvrdou legislativu úřady většinou farmáře pěstující odrůdy s nízkým podílem THC pro vlastní potřebu přehlížely, jelikož konopí tvořilo na chudém venkově významný zdroj potravy. Farmáři v odlehlejších oblastech se tedy z větší části vyhnuly tvrdým protidrogovým zátahům. V některých oblastech, např. v provincii Sin-ťiang, však byl zákaz rostliny (i v případě nízkého podílu THC) tvrdě vynucován kvůli tamním obavám ze zneužívání drog (a dost možná i jako nástroj útlaku místních odbojných Ujgurů).

Podle některých odborníku se čínští vědci začali o rostlinu zajímat, když se země zapojila do vietnamské války. Armáda potřebovala vyvinout látku, která by vojáky ve vlhkém podnebí Vietnamu udržela čisté a suché, a právě technické konopí poskytlo vlákna, která byla prodyšná i antibakteriální. Jiné studie zase zkoumaly možnosti využití byliny jako léčiva v polních nemocnicích.

Významným místem, kde se konopí pěstuje, je provincie Jün-nan, proslavená produkcí čaje, která výrobu reguluje od roku 2003.

Dle údajů Světové organizace duševního vlastnictví v důsledku těchto výzkumů teď náleží víc jak polovina všech 600 existujících patentů nějak spojených s konopím právě Číně. V západním farmaceutickém průmyslu vede tato skutečnost k obavám, že by čínská vláda či firmy mohly začít využívat patenty k obstrukcím.

Čínské konopí ve vaší lékárně?

Na stránkách společnosti InvestorIntel, která se zabývá tržní analýzou, se k tomu vyjádřil Luc Duchesne, ottawský podnikatel a biochemik: „Vzhledem k tomu, že konopí začíná být v západní medicíně přijímáno, naznačuje převaha čínských patentů, že jsou připraveni tohoto rostoucího trendu využít. Předpověď je jasná – pozápadněná čínská medicína již brzy i ve vaší lékárně.“ Vedoucí čínského výzkumu konopí setého v Ústavu průmyslových plodin při Jün-nanské akademii zemědělských věd Yang Ming potvrzuje, že mnozí farmáři v provincii, kteří původně pěstovali len, přesedlali na technické konopí, jelikož je mnohem výdělečnější. O kolik farmářů se vlastně jedná, ale zůstává státním tajemstvím stejně jako přesná rozloha zemědělské půdy, na které se teď konopí pěstuje.

„To číslo je vysoké. Nesmí být zveřejněno. Mnohé z těch farem jsou při současných zákonech technicky vzato nelegální,“ vyjádřil se Yang. Aby mohli rostlinu pěstovat, potřebují farmáři speciální licenci, která je zatím k dispozici pouze pěstitelům v provinciích Chej-lung-ťiang a Jün-nan.  „Samozřejmě jsou i farmáři, kteří sázejí odrůdy s podílem THC nad 0,3 %, což překračuje mezinárodně uznávaný limit, kdy je rostlina ještě považována nepsychotropní,“ dodává Yang. Ústřední vláda minulý rok zvažovala, že by takové farmy postavila mimo zákon, nakonec ale od myšlenky upustila. Farem je totiž příliš mnoho a zákaz by navíc podle Yanga mohl odstartovat velké protesty.

Trable s legislativou

Profesor Ústavu pro výzkum plodin produkujících lýková vlákna při Čínské akademii zemědělských věd v Hunanu Yun Chunming se domnívá, že problém legality bude v otázce rozvoje konopného farmaření v zemi i nadále představovat jednu z hlavních výzev. „Rostoucí nadšení je u farmářů patrné a skutečně sázejí odrůdy s nízkým obsahem THC.

Mnozí farmáři v provincii, kteří původně pěstovali len, přesedlali na technické konopí, jelikož je mnohem výdělečnější. 

Konopí je ale pořád konopí. Ať už je podíl THC jakkoli nízký, velké plantáže mohou zvyšovat riziko zneužívání návykových látek, což vede k mnoha společenským problémům,“ tvrdí. Při dostatečném množství rostlinného materiálu by podle něj bylo možné vyrábět z technického konopí koncentráty s vysokým obsahem THC. Jedna z největších čínských firem podporujících komerční farmaceutické využití konopí, pekingská Konopná investiční skupina (Hemp Investment Group), spojila síly s Lidovou osvobozeneckou armádou (ČLOA), aby čínskou produkci dostala do světa.
Skupina na svých stránkách uvádí, že se již blíží k závěru klinických testů medikace na posttraumatický stresový syndrom. Lék byl vyvinut ve spolupráci s ČLOA a má jít pouze o jeden z mnoha produktů, jež skýtají potenciál pro mezinárodní trh.

„V následujících pěti letech očekáváme růst tohoto sektoru na hodnotu 100 miliard juanů,“ oznámil předseda investiční skupiny Tan Xin. Skupina má kanceláře ve Spojených státech a plánuje otevřít další také v Kanadě, Izraeli, Japonsku a Evropě. Podle předsedy Tana má společnost v úmyslu dostat konopí do všech států zapojených v čínské iniciativě „Pás a stezka“ (Belt and Road), tedy plánované infrastruktuře, která má zemi propojit se zbytkem Asie i světa. V Chej-lung-ťiangu mezitím už farmář Jiang i se svou rodinou ochutnal olej z konopných semínek.  „Je velmi aromatický a dobře chutná.“

Zdroj: www.scmp.com

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Zelené zlato aneb Jak se z Číny stala konopná supervelmoc

18.11.2016
Číňané si dopřávali konopí již před 2 400 lety

Zelené zlato aneb Jak se z Číny stala konopná supervelmoc

18.6.2016
Jackie Chan soptí

Zelené zlato aneb Jak se z Číny stala konopná supervelmoc

8.2.2014
Čínské ambice během končící prohibice konopí

Zelené zlato aneb Jak se z Číny stala konopná supervelmoc

26.3.2017
Jak arabští hippies vyprovokovali zákaz hašiše


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu