40

Válka proti drogám: Polské peripetie

Ač se jedná o našeho bezprostředního souseda, přístup většiny politických představitelů, strážců zákona a obecně celé společnosti k drogové problematice snad nemůže být rozdílnější. I přes obrovský nárůst počtu nemocných Poláků, kteří se v posledních letech začínají léčit konopím, v zemi platí drakonické represivní zákony srovnatelné v mnoha ohledech se zeměmi třetího světa.

Válka proti drogám: Polské peripetie

Polsko je s 38 miliony obyvatel druhou nelidnatější zemí střední Evropy po Německu. Vyznačuje se relativně silnou ekonomikou a před nástupem současné výrazně konzervativní vlády byly patrné i záblesky progresivní protidrogové politiky. I přes legislativní úspěchy v posledním desetiletí jsou však v porovnání s evropským standardem zákony v této oblasti stále přísné, přičemž nynější premiérka Beata Szydłová a její strana Právo a spravedlnost bohužel rozhodně nepatří mezi příznivce jakéhokoli změkčování prohibičních zákonů.

Užívání a držení drog

Samotné užívání drog je v Polsku stejně jako ve většině zemí Evropy legální, ovšem za držení i malého množství může být udělen trest odnětí svobody až na tři roky. V případech, kdy jde o „značné množství drog“, může odsouzený skončit ve vězení na dobu jednoho roku až deseti let. Polské zákony nerozlišují mezi konopím a jinými drogami, přitom zhruba polovina případů nezákonného držení drog se týká právě této rostliny.

Polské zákony nerozlišují mezi konopím a jinými drogami.

Ke kroku správným směrem došlo v roce 2011, odkdy mají státní zastupitelé možnost v případech, kdy jde jen o malé osobní množství držených drog, zastavit trestní stíhání a nepodnikat žádné další právní kroky. Tato úprava zákona má významný vliv na počet trestních stíhání. Podle dostupných dat se v roce 2014 státní zástupci rozhodli k zastavení trestního stíhání přistoupit ve 4 273 případech – to je asi o 1 100 víc než v roce 2013. V roce 2012 to pak bylo jen v asi 2 100 případech, přičemž v dalších 160 případech zastavily trestní stíhání samy soudy.

Jak ale informoval server drogriporter.hu, počet případů, ve kterých v roce 2012 došlo k zastavení trestního stíhání, představoval pouhých 11,3 procent z celkového počtu 18 441 zatčení za držení drog. Navíc v 79 procentech případů obvinění z nezákonného držení konopí se jednalo o tři gramy sušiny nebo i míň.

 

Konopí jako heroin?

Co se týče produkce, distribuce a prodeje, polské protidrogové zákony opět nerozlišují mezi konopím a jinými drogami. V případech, kdy je obžalovaný na drogách „prokazatelně“ závislý, může žalobce přistoupit k přerušení řízení, pokud daný jedinec ze své vlastní vůle souhlasí s nařízením léčby. Polsko má specifické zákony týkající se pěstování nelegálních drog, což není obvyklé – většina evropských zemí totiž nerozlišuje mezi pěstováním a jinými způsoby produkce drog.


V 79 procentech případů obvinění z nezákonného držení konopí šlo o tři gramy nebo méně.

Pěstování konopí se však v polském právním systému neliší od pěstování opia nebo koky – takovéto přestupky se trestají odnětím svobody až na tři roky. Pěstování ve velkém se pak trestá odnětím svobody až na osm let.

V listopadu 2014 polský ústavní soud zvažoval odvolání pěstitele konopí, který byl v roce 2012 podmíněně odsouzen za pěstování pro osobní potřebu. Odvolatel argumentoval, že „zákaz pěstování a držení konopí představuje nejtvrdší omezení individuálních svobod. V prosinci stejného roku ale soud potvrdil platnost odsouzení – také však prohlásil, že „právní rozhodnutí by měla vycházet z platných výzkumů… a zkušeností jiných zemí“, čímž prakticky naznačil, že by mohla být zahájena debata o dekriminalizaci.

 

Jak to bylo dříve

Konopí je plodina, která má v Polsku stejně jako v dalších středo- a východoevropských zemích dlouhou a bohatou historii. I za komunismu ho zde bylo možné pěstovat. Historie jeho zdejšího užívání patrně sahá až k dávným slovanským kmenům, které původně osidlovaly oblast dnešního Polska.

Dovoz léčebného konopí z Holandska musí každému pacientovi odsouhlasit přímo ministerstvo zdravotnictví, což celý proces zásadně komplikuje a protahuje.

Někteří příslušníci starší generace si například dodnes pamatují, že odvar z konopí má léčivé účinky, a nechápou, co by mělo být špatného na pěstování několika vlastních rostlinek pro bylinkovou lékárnu. Řada polských (stejně jako českých) seniorů také ráda vzpomíná na rozlehlá pole plná vzrostlého konopí, která tehdy byla běžnou součástí venkovské scenérie. Před padesátými lety minulého století se v Polsku ročně pěstovalo konopí na více než padesáti tisících hektarech. Dnes se sice pěstování technického konopí na polských polích znovu rozmáhá, stále se ale jedná o pouhé stovky hektarů.

 

Léčba neléčba

V Polsku je v současnosti k léčebnému využití povoleno dovážené konopí z Nizozemska: konkrétně dvě odrůdy společnosti Bedrocan (Bediol, Bedrocan), které se dováží i k nám a do řady dalších zemí, a ústní sprej Sativex britské společnosti GW Pharmaceuticals, jenž obsahuje extrakt THC a CBD rostlinného původu.

Bedrocan a Bediol se používají u dětí na léčbu epilepsie odolné vůči lékům, zatímco Sativex smí být užíván k léčbě spasticity spojené s roztroušenou sklerózou, ovšem obě možnosti léčby jsou velmi nákladné a stejně jako u nás si je naprostá většina nemocných nemůže dovolit. I z toho důvodu se v posledních letech řada aktivistů, progresivních lékařů a hrstka politiků snaží prosadit rozšíření zákona o léčbě konopím o domácí produkci, hrazení terapie z veřejného pojištění a rozšíření seznamu diagnóz – zatím ovšem i přes dílčí úspěchy (například vytvoření parlamentní komise v loňském roce, která o těchto změnách měla jednat) jde o marný boj.

V prosinci 2014 soud potvrdil platnost odsouzení – také však prohlásil, že „právní rozhodnutí by měla vycházet z platných výzkumů… a zkušeností jiných zemí“, čímž prakticky naznačil, že by mohla být zahájena debata o dekriminalizaci.

Odrůdy z Nizozemska se dovážejí speciálně pro jednotlivé pacienty (tomuto systému se říká „předurčený import“), Sativex pak může předepsat doktor a je k dostání v několik málo lékárnách. Dovoz Bediolu a Bedrocanu konkrétním pacientům musí odsouhlasit přímo ministerstvo zdravotnictví, což celý proces zásadně komplikuje a protahuje. Kromě ceny se tak jedná a o další zásadní překážku ve zpřístupnění konopné léčby více polským pacientům.

Veřejnost se přitom i přes tradičně konzervativní založení vycházející ze silné křesťanské víry postupně začíná ke konopí – alespoň v případě medicínského využití – stavět v posledních letech otevřeněji. Například průzkumy z roku 2015 ukazovaly, že Poláci s legalizací alespoň k léčbě souhlasí – kladně se vyjádřilo 68 procent dotazovaných.

Na druhou stranu v témže roce nepovolil Institut pro dětské zdraví ve Varšavě neurologovi Markovi Bachanskému provedení experimentální léčby epilepsie konopím. Lékař přesto s testováním začal, načež přišel o práci ve státním ústavu, nicméně se nevzdal a nyní se v konopném výzkumu snaží pokračovat na soukromých klinikách.

 

Černý den nejen pro konopí

V parlamentních volbách na podzim roku 2015 získala výraznou většinu pravicová ultrakonzervativní strana Právo a spravedlnost. Její kandidát Andrzej Duda se navíc stal polským prezidentem. Jednalo se o černý den pro konopí a jakýkoli liberální aktivismus (jako například boj za práva gayů a lesbiček) v Polsku.

Strana Právo a spravedlnost s rekreačním užíváním konopí nebo jiných drog zásadně nesouhlasí. V březnu 2016 ovšem učinila překvapující rozhodnutí – uzákonila plné proplácení dováženého léčebného konopí, které pacienti dostávají po povolení ministerstva zdravotnictví v rámci zmiňovaného „předurčeného importu“. Dříve cena průměrné měsíční léčby převyšovala částku 2 500 zlotých (15 670 Kč), což je více než polovina průměrné mzdy.

 V posledních letech se řada aktivistů, progresivních lékařů a hrstka politiků snaží prosadit rozšíření zákona o léčbě konopím, o domácí produkci, hrazení terapie z veřejného zdravotního pojištění a rozšíření seznamu diagnóz.

„Rozhodnutí současné vlády bylo překvapující, ale velmi správné. Díky němu bude mnoho pacientů moci pokračovat v léčbě léčivy obsahujícími konopí bez toho, aby měli velké náklady,“ prohlásil Dr. Marek Bachanski. I náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki rozhodnutí okomentoval pozitivně: „Budou z něj těžit všichni pacienti včetně nemocných dětí.“

S postupem času se ale opakovaně ukázalo, že vláda využívá argumentu o dostupnosti léčebného konopí z dovozu, aby umlčela jakékoli snahy o lepší zpřístupnění konopných léčiv (takto například utnula debatu o domácí produkci nebo bojkotovala výše zmiňovanou parlamentní skupinu k léčebnému konopí). V praxi tedy zůstává léčba konopím na papíře legální, ale ve skutečnosti je pro naprostou většinu nemocných Poláků, kterým by mohla pomoci, nedostupná. V tomto ohledu je tedy „konopná“ situace u našich sousedů velmi podobná té naší.

Legalizaci č. 30 vyšel obsáhlý rozhovor s jedním z nejznámějších polských konopných aktivistů, předsedou sdružení Wolne Konopie Jakubem Gajewskim, který si můžete v kompletním znění přečíst i na našem webu magazin-legalizace.cz.

Zdroje:

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Válka proti drogám: Polské peripetie

1.4.2017
Marc Emery: Peníze jsou síla a moc

Válka proti drogám: Polské peripetie

30.8.2016
Ganja jóga aneb Tantra a konopí

Válka proti drogám: Polské peripetie

9.11.2016
Bilbao bude jako druhé španělské město regulovat konopné společenské kluby

Válka proti drogám: Polské peripetie

14.4.2016
UNGASS 2016: Jdeme správným směrem, cesta k cíli bude ale dlouhá a náročná


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu