40

V rauši: Kateřina Sidonová

Vlastními slovy: Jsem Kateřina. Možná i ta ze Zkrocení zlé ženy, ta taky byla Kateřina. A z Rozmarného léta, protože tam Hrušínský říká: „A já jsem Antonín, jako ty jsi Kateřina.“ A já mám doma vážně Antonína.

V rauši: Kateřina Sidonová

Kdy jsi přišla o panenství?
8. 3. 1982, právě na MDŽ!

Zamilováváš se snadno?
Já už ani nevím. Už je to strašně dávno, co jsem se naposled zamilovala. Ale v mládí ano, to jsem byla zabouchnutá každou chvíli. Zcela platonicky, ty protějšky ani netušily, že když je potkám, tak za rohem padám do mdlob. Vždycky jsem zhubla, protože jsem na jídlo nemyslela, ale pila jsem moře granka. Když jsem začala chodit se svým nynějším mužem, hrozně si přál vidět mě někdy jíst. Dočkal se.

Jací muži se ti líbí?
V mládí se mi líbili snědí, černovlasí, s tmavýma očima. Dneska i blonďáci, dokonce i Robert Redford.

Co tě sere?
Když je někdo svině.

Co láska anebo sex ve spojení s drogami?
Ano.

Co pro tebe znamená být v rauši?
Kreslit si nebo malovat. Pak asi je pro mě rauš taková ta alkoholová špička, když jsem rozjetá a všechno to sviští. Jenže ta u mě trvá asi tak dvacet minut. Potom přichází strmý pád do záchodové mísy, proto poslední roky skoro vůbec nepiju. Mně těch pár minut za to nestojí.

Tráva, nebo alkohol?
Tráva.

Co ti tráva dává?
Já nevim, asi něco, abych se v tomhle světě nezbláznila.

Jaké drogy jsi zkusila a jaké bys zkusit chtěla?
Alkohol, nikotin, tráva, LSD, houbičky. Nic dalšího zkoušet nepotřebuji, děkuji.

Droga, kterou bys v životě zkusit nechtěla?
Mně se je nechce vůbec jmenovat. Vždycky jsem věděla, že tvrdý drogy zkoušet nechci.



Práce anebo tvorba jako droga?
Nevím, jestli se to dá srovnávat. Když člověk něco dělá tak, že zapomene na svět a naprosto se do práce nebo tvorby ponoří, nastává stav takzvaného plynutí, „flow“, a to je něco jiného. Ten stav miluju.

Máš nějaké závislosti?
Tabák, kafe.

Co tě naposledy pořádně rozesmálo?
Když naše Terezka předváděla, jak po ránu prdím.

Co bys dělala, kdybys zjistila, že tvoje děti kouřily trávu, popřípadě braly jiné drogy?
Naše děti trávu nekouřej. Nebaví je to. Neberou drogy.

Umíš ubalit špeka?
No jistě.

Jsi pro legalizaci marihuany?
Ano.

Kde jsi byla v životě nejdál? Myslím fyzicky.
Nejdál jsem byla asi v Paříži. Strávila jsem tam tři dny, bloumala jsem po ulicích, v ruce láhev stolního vína, a nic jsem tam neviděla. Říkala jsem si, že bych měla zajít do Louvru, když už tam jsem, a podívat se na Notre Dame. Jenže jsem nějak nevěděla, kde je mám hledat. A tak jsem jen tak chodila, až jsem došla na náměstí Bastily a divila jsem se, kde že je ta Bastila. Až když jsem se vrátila domů do Prahy, uvědomila jsem si, že jsem ani tu Eiffelovku neviděla.

A nejdál, nemyslím fyzicky?
Na to asi nedokážu odpovědět, protože já stojím cekem pevně nohama na zemi a nemám pocit, že bych se nějak příliš vzdalovala bezpečnému „hrouda nohu víže“. Takže i moje snění bývá vcelku přízemní.

Nejlepší film, jaký jsi kdy viděla?
Pokaždé řeknu Zvětšenina, ale to proto, že se pořád někdo ptá, tak jsem si teda jednou provždy vybrala. Ale možná to tak není. Asi bych našla spoustu jiných, jen si teď nedokážu vzpomenout, a kdybych si vzpomněla, tak si nebudu moct vybrat.

Jakou muziku máš ráda?
Jako dítě jsem milovala Václava Neckáře. Pak je to Marta Kubišová, Karel Kryl, Cikáni jdou do nebe, Beatles, John Lennon, Jesus Christ Superstar, Bob Dylan, Joni Mitchell, Joan Baez, Simon and Garfunkel, Vlasta Třešňák, Janis Joplin, Patti Smith, Donovan, Frank Zappa, Doors, Leonard Cohen, Lou Reed, Jimi Hendrix, Peter Gabriel, Neil Young, Rolling Stones, Linkin Park, Michal Hrůza, Red Hot Chilli Peppers, Coldplay.

Tvůj vzkaz čtenářům Legalizace.
Buďte na sebe hodní.

Tvůj nejlepší kamarád nebo kamarádka?
To je Veronika, známe se intenzivně od dětství. Jsme každá úplně jiná. Chodily jsme spolu i do tanečních a pro obě to bylo myslím utrpení. Ona je hubená blondýna a někdy působí až asketicky. Taky je šetrná. Já jsem pecivál, ale ona naštěstí chodí za mnou k nám.

Překládáš, píšeš a maluješ. Co máš raději: vyjádření slovem, nebo obrazem?Ani jedním se mi zatím nepodařilo vyjádřit to, co chci. Pořád se snažím, ale asi bych do toho musela vložit mnohem víc, musela bych se tomu úplně oddat, aby ze mě vypadlo něco opravdu důležitýho. Nebo by třeba nevypadlo.

Takže já se v tom kreslení i v psaní pořád pohybuju v takovým kruhu, kroužím na povrchu, lehce nad povrchem nebo kousek pod ním, ale nezavrtávám se. Nemám na to čas a vlastně ani prostor. Já musím pořád jet jak mašina a chrlit překlady, aby bylo co jíst a kouřit a svítit a prát… Nebo se jen vymlouvám a prostě víc do hloubky ještě pořád nechci.

Čím jsi chtěla být jako malá holka?
Zpěvákem. Ale to bych bývala musela podstoupit změnu pohlaví, což mi máma dokonce i slibovala, říkala, že mi přišijou takovou hadičku a bude ze mě kluk. Jenže se na to nějak zapomnělo. Nakonec jsem ráda, že jsem holka, nechtěla bych bejt chlap, mnohem víc se mi líbí, jak to máme my, ženy. Takže potom, když jsem povyrostla, jsem chtěla být spisovatelka a mlátit do psacího stroje jako táta.

Co tě sere?
Když je někdo svině.

Máš se ráda?
Mám.

Máš ráda někoho víc než sebe?
Svoje děti, myslím.

Co tě naposledy pořádně rozesmálo?
Když naše Terezka předváděla, jak po ránu prdím.

Co ti tráva dává?
Já nevim, asi něco, abych se v tomhle světě nezbláznila.

Tvůj nejlepší mejdan?
Moje osmnáctý narozeniny. Musela jsem se pak chodit omlouvat celý ulici za ten bugr. A paní sousedce někdo ukradl rohožku, tak jsem ji musela koupit ze svýho. Bylo u nás v bytě asi čtyřicet lidí.

Kdybys měla stroj času, kam by ses chtěl podívat?
Asi nikam. Vrátila bych se na začátek svýho života a celej bych si ho ještě jednou zopákla. Klidně i kdyby se na něm nedalo nic měnit.

Dokážeš zabít zvíře?
Kapra jsem zabila. Myslím, že kdyby to bylo nezbytně nutný pro přežití, dokázala bych zabít i větší zvíře.

Bojíš se smrti?
Jo.

Existuje život po životě?
Nevím. Neřeším.

Co děláš pro svoje duševní zdraví?
Kreslím.

V co věříš?
Já to nevím. V něco určitě. Ale co to je? Kdo to je?

Co je podle tebe svoboda?
To je ale ukrutně těžká otázka. Taky je jiná asi svoboda obecně a vnitřní svoboda. Cítím se svobodná, ale nepociťuju volnost.

Kde to máš v Čechách nejraději?
V Praze. A v Mníšku pod Brdy.

Kde bys chtěla žít, kdyby to nebylo v Čechách, a proč?
Na tuhle otázku už nedokážu vůbec odpovědět.

Tvůj vzkaz čtenářům Legalizace.
Buďte na sebe hodní.

Profil:
Kateřina Sidonová se narodila 16. 9. 1964 v Praze. Vystudovala gymnázium Na vítězné pláni a speciální pedagogiku na PedFU(c)K.

Pracovala jako učitelka angličtiny, učitelka na ZŠ, vychovatelka na azylovém oddělení pro děti a mládež Most (v Praze), jako překladatelka a editorka webových stránek Stories-Exchange Project nebo koordinátorka v Pracovní agentuře Romů. Nyní pracuje hlavně jako titulkářka a překladatelka, z angličtiny překládá filmy či seriály pro dabing. Také se věnuje vlastní prozaické tvorbě, napsala knihy Syn stromu a jiné pohádky, Jsem Kateřina, Jakub, Jeden den ve IV D. Aby toho všeho nebylo málo, kreslí a maluje obrazy, vystavuje a vůbec se věnuje výtvarnému umění. Pro edici českých autorů Stehlík (polsky Szczygieł) v polském nakladatelství Dowody na istnienie ilustruje obálky knih, například Karla Čapka, Oty Pavla nebo Pavla Kohouta, zatím jich má na kontě pět.

V roce 1970 si jako šestiletá zahrála se slavnou Olgou Schoberovou ve filmu Juraje Jakubiska Dovidenia v pekle, priatelia.

Kateřina má tři nadané a hodné děti, manžela Tondu, černého psa Bruna a žije a tvoří v Praze-Karlíně.

Více na: http://katerinasidonova.blogspot.cz

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
V rauši: Kateřina Sidonová

17.2.2017
V rauši: Zuzana Dumková

V rauši: Kateřina Sidonová

22.3.2017
V rauši: Vítek Malinovský

V rauši: Kateřina Sidonová

28.3.2017
V rauši: Pavel Mrázek

V rauši: Kateřina Sidonová

2.1.2017
10 nejlepších článků roku 2016


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu