08

Lysohlávky – účinky, mýty a fakta

Různé druhy hub obsahují různá množství účinných látek v odlišném poměru.

Lysohlávky – účinky, mýty a fakta

Lysohlávka kopinatá obsahuje téměř výlučně stabilnější psilocybin, zatímco u lysohlávky kubánské jsou obě látky zastoupeny rovnoměrněji. Díky tomu se kopinatky lépe skladují. Pozor, obsah účinných látek kolísá i v rámci jednoho druhu (i když zrovna u kopinatek je podivuhodně stabilní).

Účinné látky lysohlávek jsou psilocybin, psilocin (méně stálá forma psilocybinu, na kterou se v těle metabolizuje) a v menší míře několik příbuzných alkaloidů.

Jiný název pro psilocin je 4-hydroxy-N,N-DMT a strukturou nápadně připomíná nejen N,N-DMT, účinnou složku ayahuascy, ale i neurotransmiter serotonin.

K žádnému smrtelnému předávkování lysohlávkami dosud nedošlo.

Toxicita (jedovatost) psilocinu je velice nízká. Tvrzení médií (ČRo 22.10.1998, iDnes 20.10.2003 či Týden 22.10.2007), že 15 houbiček může být smrtelná dávka, jsou naprosto nesmyslná. K žádnému smrtelnému předávkování lysohlávkami dosud nedošlo.

Usuzujeme-li z pokusů na zvířatech, museli bychom zkonzumovat přes 4 kg čerstvých hub (či odpovídající množství sušených), což není ani fyzicky možné. Traduje se sice, že časté užívání houbiček může poškodit játra, ale nepodařilo se mi najít v důvěryhodných zdrojích jedinou zmínku, která by to podporovala. Vzhledem k malé toxicitě psilocinu jde téměř jistě o další mýtus.

Největší riziko skýtá možnost záměny s jedovatými druhy. Přestože by se mohlo zdát, že třeba lysohlávku kopinatou je těžké si poplést s jinou houbou, internetová fóra bohužel ukazují, že někteří zážitkuchtiví jedinci jsou schopni zkonzumovat cokoliv, co má nožičku a klobouček. Chcete-li se přesto pustit do samosběru, buďte velmi obezřetní a pokud možno si nechte poradit od zkušenějších i v případě, že jste si jisti. Neznámou houbu rozhodně nekonzumujte.

Lysohlávky se často v místě otěru díky oxidaci psilocinu zabarví do modra. Jenže podobně modrá i mnoho jiných druhů hub, z nichž některé jsou prudce jedovaté. Takový hřib modrák pochopitelně žádné psychoaktivní účinky nemá.

První stádium se často projevuje uvolněním svalů a nevolností, u které není jasné, zda je fyzického či psychického původu. 

Účinky lysohlávek nastupují zhruba 20 až 60 minut po požití a po půl hodině dosahují vrcholu, který trvá okolo dvou hodin. Potom účinky několik hodin slábnou. Mezi pozorovatelné fyzické změny patří rozšíření zornic, zvýšená tělesná teplota a husí kůže. První stádium se často projevuje uvolněním svalů a nevolností, u které není jasné, zda je fyzického či psychického původu. Neupřeme-li na ni veškerou pozornost, zpravidla brzy zmizí. Zvracení je vzácné.

Co se týče popisu účinků na psychiku, jsou slova nedostatečná. Hned na úvod je však třeba korigovat médii často opakovanou báchorku, že rozjaření uživatelé si myslí, že dokáží létat, a chtějí to vyzkoušet v praxi, pochopitelně s tragickými následky. Ve skutečnosti jsou létací představy spíš ojedinělým jevem než pravidlem a jejich povaha je poněkud komplikovanější.

Je také docela dobře možné, že právě povrchní líčení v médiích působí jako samonaplňující se proroctví – když o nich člověk přemýšlí pod vlivem, může dojít k podivným závěrům a pokušení vyzkoušet, není-li na tom létání přeci jen něco pravdy, může být silné. Navíc – zdaleka ne každý z té hrstky nešťastníků, kteří pod vlivem hub z okna či mostu opravdu skočili, chtěl létat. Je stejně dobře možné, že někteří spíš nesnesli tíhu toho, co jim houbové vize prozradily.

Co se týče popisu účinků na psychiku, slova jsou nedostatečná.

Tvrzení, že houby prostě jen zlepšují náladu či zapřičiňují ztrátu pudu sebezáchovy, naznačuje nevědomost, i když zní z úst mykologa. „Rozšíření vědomí“ je mnohem výstižnější termín pro popis stavu zhoubované mysli než otrava či halucinace, a přesto tomu, kdo to nezažil, mnoho neřekne.

Co se týče halucinací, v případě běžných dávek jde hlavně o barvité vizualizace při zavřených očích (nejlépe v tichu a za tmy). Při očích otevřených je okolí vnímáno ve změněné, a přitom jakoby skutečnější a zřetelnější podobě. Člověk si všímá detailů, které je v běžném stavu naučen ignorovat, a vidí vzory i tam, kde by si jich předtím nevšiml.

Sežeňte si více informací a nespoléhejte na stručné a nutně neúplné popisy jako tento.

Změněné vnímání je však jen jednou stranou zážitku. Účinek na psychiku je hluboký až religiózní a do obrovské míry závisí na setu (stavu mysli a osobnosti uživatele) a settingu (prostředí zážitku). Zobecňování je spíš na škodu.

Je pravdou, že takový zážitek může (ale také nemusí) změnit osobnost uživatele a vést s postupem času až ke změně jeho hodnotového systému. Vyzkoušíte-li houbičky ve větším než malém množství, ten zážitek s vámi zůstane napořád a už nikdy se ho nezbavíte. Proto si první houbový výlet pořádně rozmyslete. Houby totiž boří jistoty a snad kvůli tomu se jich většinová společnost tolik bojí.

Rozhodnete-li se přes tato varování houby vyzkoušet, snažte se alespoň minimalizovat rizika. Nejste-li dospělí a psychicky stabilizovaní, raději pár let počkejte – opravdu není kam spěchat a houby neutečou. Sežeňte si více informací a nespoléhejte na stručné a nutně neúplné popisy jako tento. Nevěřte mainstreamovým médiím. Z mykologů věřte Borovičkovi, nikoliv Slavíčkovi.

Dát si poprvé houby někde na party nebo mezi lidmi není dobrý nápad. 

Užijte výhradně houby z důvěryhodného zdroje, raději méně než více, a to na důvěrně známém a bezpečném místě, kde vás nikdo nebude rušit. Pokud možno ve společnosti někoho, komu důvěřujete, kdo ví, o co jde, ale sám přitom zůstane střízlivý a do „výletu“ nebude nijak zasahovat, nebude-li to nezbytné.

Dát si poprvé houby někde na party nebo mezi lidmi není dobrý nápad. Většinou to sice dobře dopadne, ale přínos takového zážitku je menší a rizika zbytečně větší. V nevhodném prostředí také víc než kde jinde hrozí, že nepříjemné představy budou zveličeny a způsobí velice nepříjemný a děsivý zážitek neboli bad trip. Dojde-li však k němu, snažte se nemotat v kruhu, zachovejte klid a nenechte se tím pohltit. A samozřejmě – nekombinujte houby s jinými drogami ani s alkoholem.

Houby samotné z vás neudělají lepšího člověka. Při vhodném způsobu užití mohou pomoci lépe pochopit sebe sama, zatímco v opačném případě naopak prohloubit psychické potíže. Nepřehánějte to s nimi. Fyzická závislost sice u tohoto typu drog nehrozí, ale nezájem o „normální život“ může působit potíže. A většina z nás není Terence McKenna, který dokázal z přírodních psychedelik udělat středobod svého života a zároveň se úspěšně zapojit do společnosti.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Lysohlávky – účinky, mýty a fakta

2.1.2017
10 nejlepších článků roku 2016

Lysohlávky – účinky, mýty a fakta

14.12.2014
Houbičky a větší než malé množství strachu

Lysohlávky – účinky, mýty a fakta

31.12.2016
Patnáct způsobů, jak může konopí pomoci zachránit svět

Lysohlávky – účinky, mýty a fakta

20.4.2015
9 důvodů, proč jsou huličky nejlepší přítelkyně


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu