39

Osobnost Legalizace: Huanito Luksetić

Huanito je dlouhodobě nejviditelnějším chorvatským aktivistou a také pacientem trpícím roztroušenou sklerózou, kterého před invalidním vozíkem nezachránilo nic jiného než konopí. Od té doby v zemi, jež je nejoblíbenější turistickou destinací Čechů, neúnavně bojuje za právo Chorvatů léčit se touto bylinou. Nedávno navštívil i pražský Cannafest, kde jsme měli možnost ho vyzpovídat.

Osobnost Legalizace: Huanito Luksetić

Věk: 38
Povolání: v invalidním důchodu
Aktivity a koníčky: pacientský aktivismus, zahradničení

Odkud pocházíš a kdy se u tebe projevily první příznaky roztroušené sklerózy?

Pocházím z přístavního města Rijeka v severním Chorvatsku, ale již po střední škole jsem v roce 1994 odešel studovat a pracovat do Spojených států, kde jsem strávil pět let. První symptomy jako ztráta citlivosti v nohou se začaly objevovat krátce po mém příjezdu do Kalifornie. Jednalo se ovšem o krátkodobé epizody, po nichž následoval návrat do normálního stavu, takže jsem to nijak zvlášť neřešil.

Co se dělo pak?

Když jsem se na konci roku 1999 vrátil domů, začaly se postupně objevovat další příznaky, které navíc po pár dnech nezmizely. Nejdříve jsem přestal ovládat pravou ruku a ztratil v ní citlivost, poté mi ztěžkla horní polovina těla, jako kdybych neustále nosil několikakilogramový batoh, a celkově jsem byl neustále vysílený a unavený, ačkoli jsem předtím celý život cvičil a sportoval.

Díky oficiální legalizaci léčebného konopí se celé Chorvatsko dozvědělo, že je to lék, nicméně za daných podmínek lidem nezbývá nic jiného než si ho nadále obstarávat nelegální cestou.

Tehdy jsem poprvé vyhledal lékaře, ale testy nic neodhalily. Následujících pět let jsem zažíval střídavé epizody – po každém nástupu výše zmiňovaných symptomů opět následovalo jejich odeznívání, načež jsem v lednu 2005 zničehonic začal vidět rozmazaně. Jelikož jsem tím pádem nedokázal řídit auto, vydal jsem se do hlavní nemocnice v Rijece, kde mi byla diagnostikována oční porucha a nasazena léčba betasercem a dalšími farmaky.

Během tří měsíců se mi zrak stabilizoval, ale další dva roky jsem musel brát léky, přičemž za celou tu dobu mi nikdo neudělal magnetickou rezonanci (MRI) nebo počítačovou tomografii (CT). V polovině roku 2008 se mi najednou vrátily všechny symptomy i rozmazané vidění a po dvou MRI testech a lumbální punkci mi byla diagnostikována relaps-remitentní forma roztroušené sklerózy.

Jak dlouho od diagnózy trvalo, než ses dostal ke konopí?

Nejprve jsem užíval různé kortikosteroidy, ale žádné větší zlepšení jsem nepozoroval. Poté jsem se vydal do Záhřebu za nejuznávanějším chorvatským neurologem, který mi sdělil, že prognóza není vůbec dobrá. Ze zoufalosti jsem málem podepsal souhlas k účasti v pilotní studii testující nový lék, naštěstí jsem se ale doma dočetl, že kromě hrozivých vedlejších účinků bych mohl i zemřít, takže jsem účast zrušil a rozhodl se raději vyzkoušet přírodní způsoby léčby.

Dozvěděl jsem se, že v Záhřebu bude mít Kanaďan Rick Simpson přednášku o konopném extraktu.

Bylo toho hodně – od bylinných čajů přes speciální diety až po apitoxinovou terapii (léčba pomocí včelích bodnutí) –, ale buď mi tyto terapie nepomáhaly vůbec, nebo jen krátkodobě. Na jaře 2011 jsem se od předsedy okresní pobočky Společnosti pro roztroušenou sklerózu dozvěděl, že v Záhřebu bude mít Kanaďan Rick Simpson přednášku o konopném extraktu.

Nejprve jsem pořádně nevěděl, co to vůbec je, ale poté jsem si vybavil jednoho vědce, který mi před pár lety říkal o nadějných účincích konopí na symptomy i samotnou progresi roztroušené sklerózy (RS).

Následně ses začal sám léčit výtažkem?

Předtím jsem konopí nikdy neužíval a nezajímal se o něj, ale Rickův čtyřhodinový seminář mě přesvědčil o tom, že to stojí za zkoušku. Jelikož je ale tato rostlina v Chorvatsku stejně jako v dalších zemích ilegální, musel jsem postupovat opatrně. 

 Zhruba po měsíci jsem najednou přestal mít ztěžklé nohy, do všech končetin se mi vracela citlivost a ustupovaly i problémy s močením.

Kromě toho Rick zdůrazňoval, že nejlepší je vyrobit si extrakt z vlastního konopí, protože na černém trhu je spousta podvrhů s mizivým obsahem léčivých kanabinoidů. Nejdříve jsem si proto obstaral semínka ze Slovinska a zasadil sedm rostlin na zahradě, které jsem i přes několik začátečnických chyb dokázal na podzim roku 2011 sklidit a vyrobit z nich svůj první výtažek.

Jaké byly účinky?

Během měsíce jsem dokázal zkonzumovat zhruba dvacet gramů výtažku – začínal jsem s malými dávkami třikrát denně, které ale mé tělo dobře tolerovalo, takže jsem mohl dávku celkem rychle zvyšovat. Prvním pozitivem bylo, že jsem se dokázal pořádně vyspat, což byl předtím velký problém. Zhruba po měsíci jsem najednou přestal mít ztěžklé nohy, do všech končetin se mi vracela citlivost a ustupovaly i problémy s močením. Žádná z konvenčních ani alternativních metod léčby neměla tak pronikavé účinky.

Co se dělo poté?

Během následujících dvou let jsem pokračoval v konopné léčbě, během níž zmizely v podstatě všechny symptomy (i sexuální impotence) a dokonce jsem začal znovu běhat. S postupem času mě začali kontaktovat chorvatští pacienti s RS, k nimž se donesly zprávy o „zázračném“ zlepšení mého zdravotního stavu. Bohužel jsem kvůli ilegalitě konopí nemohl dělat nic jiného než jim předávat informace a doporučovat, aby si výtažek vyráběli sami z vlastních rostlin.

Tato „legalizace“ vůbec nedbá na základní práva nemocných. Výsledný produkt je pro naprostou většinu potřebných nedostupný.

Osobně jsem vždy dokázal vypěstovat zhruba tolik, abych pokryl vlastní spotřebu – až do října 2014, kdy se u mě objevila policie a zabavila mi všechno konopí. Druhého dne jsem byl převezen do vězení v Rijece, odkud mě propustili po osmi dnech na kauci. Musím uznat, že všichni policisté se ke mně chovali celou dobu slušně, ale stejně jsem byl psychicky na dně a bez výtažku se znovu začaly projevovat křeče, znecitlivění, problémy s močením atd. Navíc jsem byl obviněn z „výroby drog za účelem prodeje na černém trhu“, přičemž můj soud do dneška neskončil.

Jaká je nyní v Chorvatsku situace? V roce 2015 tam proběhla jakási legalizace léčby konopím, ale pacientští aktivisté ji moc nevítali.

Tato „legalizace“ vůbec nedbá na základní práva nemocných. Konopí lze předepsat jen na hrstku diagnóz a jediným zdrojem jsou kapky s výtažkem z Kanady, které se prodávají v několika málo lékárnách – žádný rostlinný materiál není k dispozici. Kapky navíc nejsou propláceny ze zdravotního pojištění a lékárny si na již tak vysoké pořizovací ceně výrazně přirážejí, takže výsledný produkt je pro naprostou většinu potřebných nedostupný.

Někteří osvícenější lékaři konopí propagují, ale spousta jich stále nemá ponětí o tom, jak funguje endokanabinoidní systém a jak s ním interagují endokanabinoidy a fytokanabinoidy.

Co lékařská obec, jak ta se staví ke konopí a jeho léčebnému potenciálu?

Jako všude jinde ve světě – někteří osvícenější lékaři ho propagují, ale spousta jich stále nemá ponětí o tom, jak funguje endokanabinoidní systém a jak s ním interagují endokanabinoidy a fytokanabinoidy.

Takže se na tebe i nadále obracejí zoufalí pacienti, kterým zdravotnický systém nedokáže pomoci?

Ano, dokonce bych řekl, že jich je čím dál více. Denně mi píše, volá a smskuje i několik desítek lidí. Díky oficiální legalizaci léčebného konopí se celé Chorvatsko dozvědělo, že je to lék, nicméně za daných podmínek lidem nezbývá nic jiného než si ho obstarávat nelegální cestou.

Každá lidská bytost má právo na život, čistou vodu, vzduch i jídlo, stejně jako právo vybrat si, čím se bude v případě nemoci léčit.

Řada z nich bohužel naletí podvodníkům, kteří údajně prodávají výtažky s vysokým obsahem THC i CBD, ve skutečnosti se ale toto množství většinou pohybuje v řádu procent – a kromě toho se v nich nacházejí rezidua použitých rozpouštědel a podobně.

Za ty roky jsem osobně poznal více než tisíc Chorvatů, kteří se konopím sami léčí, ale přesné číslo říct nedokážu.

Co komplexní legalizace, působí v Chorvatsku nějaké organizace bojující za ukončení prohibice a konají se nějaké protestní akce?

Dá se říct, že přímo „v ulicích“ u nás za legalizaci nikdo nebojuje. Na druhou stranu Chorvaté jsou vesměs inteligentní lidé otevření novým věcem, a když vidí, že konopí neškodí, ale pomáhá, budou ho podporovat ve stále větším množství – tento trend se zdá být nezvratitelným jak zde, tak jinde ve světě.

Chtěl bys na závěr něco vzkázat našim čtenářům?

Každá lidská bytost má právo na život, čistou vodu, vzduch i jídlo, stejně jako právo vybrat si, čím se bude v případě nemoci léčit. Pro mě je konopí potravou i lékem, který mi vrátil život. Bez něj bych nemohl normálně fungovat a skončil bych jako invalida na lůžku, kde bych nakonec nejspíš i zemřel na proleženiny. Nikdo na světě nemá právo nám tuto léčivou bylinu upírat.

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Osobnost Legalizace: Huanito Luksetić

18.2.2017
Osobnost Legalizace: Dana Larsen

Osobnost Legalizace: Huanito Luksetić

8.6.2016
Ohrožuje legalizace naše děti?

Osobnost Legalizace: Huanito Luksetić

5.1.2012
Osobnost Legalizace - JUDr. Vlado Zemko

Osobnost Legalizace: Huanito Luksetić

24.2.2017
Osobnost legalizace: Filip Dostovski


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu