Proč jsi vůbec začal s pěstováním?
Bylo to někdy kolem roku 2000. V té době jsem s kamarády získal první zkušenosti s marihuanou. Pořizovací cena byla pro nás jako studenty vysoká. Starší kamarádi však měli s pěstováním zkušenosti i dostatek semen. Pak už stačilo pár základních rad a tím to vlastně začalo. Žiji na vesnici, takže místo na pěstování nebylo těžké v terénu vybrat. Začalo to tedy kvůli snaze vypěstovat si vlastní úrodu a nepodporovat dealery. V té době to pro nás jako začátečníky mělo kouzlo zakázaného ovoce. Tato záliba mi zůstala až dodnes a Šiva je ke mně každoročně štědrý.
 |
| Pěstovat v kukuřici je bezpečné, jen musíte být při sklizni rychlejší než zemědělci. |
Jak se tvůj koníček v čase dále rozvíjel?
Na podzim 2000 jsem poprvé sklízel outdoor a od té doby už mě to nepustilo, i když někdy bylo zásob na roky dopředu. Ale třeba se nepodařilo vypěstovat kamarádům, tak jsem se dělil o sklizeň. Pouze jediný rok jsem vynechal, v té době jsem žil v Holandsku a tam nebyla o kouření nouze. Jednou jsem také zkoušel indoor, ale nijak zvláště mě to nechytlo. Letos už mám třetím rokem kytky na vlastní zahradě, ale v terénu jedu stále. Je to moje obrovská záliba a zároveň pojistka proti krádeži.
Podle čeho vybíráš konkrétní místa, která používáš při outdoor pěstování?
To je různé. Základní předpoklady jsou agronomické, ekonomické a logické.
Abych to rozvedl. Agronomie je každému, kdo má základní poznatky o pěstování, jasná. Dobrá půda a dostatek slunce jsou základem pro kvalitu i kvantitu sklizně. Ekonomicky jde o to, aby místo nebylo moc vzdálené od domova. Kytky někdy potřebují trochu více péče, a ta by se mohla při dlouhém cestování prodražit jak časově, tak finančně. Stran logiky je důležité uvědomit si to, že se dopouštíte přestupku proti zákonu, nebo trestného činu (záleží na množství kytek). Tudíž není vhodné, aby vás na výpravě k vašemu poli vidělo mnoho lidí. Totéž platí i na podzim, kdy budete muset kytky přepravovat domů k sušení. Za roky pěstování si ale každý jistě najde svoje jistá místa. A naopak, někdy si vyberete místa, kde sázíte konopí jako provokaci. Dříve jsme hráli takovou hru. Jmenovala se Pod lampou je největší tma. Šlo o to vypěstovat kytku na co možná nejfrekventovanějším, nebo kuriózním místě. Byla to docela sranda. Mám úlovky na farní zahradě nebo přímo za plotem u souseda, který na zahradě ještě sekal trávu. Vše dokonce zdokumentováno fotoaparátem.
 |
| Mít konopí na louce je zábava, ale hrozí značné riziko krádeže. |
Popiš nám stručně, jakým způsobem o své rostlinky pečuješ.
Za ta léta mám už zajetý postup. Modely, na kterých mi záleží, předpěstovávám doma. Ven je dávám koncem května se vzrůstem kolem čtyř pater. Tím se zamezí ztrátám, způsobeným mnoha malými škůdci, jako jsou mravenci, slimáci nebo myši. Pokud se vysazení trefí do období přeháněk nebo dešťů, odpadne i nutnost častého zalévání kytek, než si vytvoří dostatečný kořenový systém. Co se týče odrůd, zkouším něco nového z katalogů, zbytek od kamarádů nebo z loňska. Některá semínka dávám přímo do země jen na blind, když je jich dostatek. Něco na jistotu na zahradu, něco do kukuřice a zbytek na pole. Každé pole cca po osmi kytkách. Šest polí je tak akorát na hospodaření. Ke kytkám chodím vždy na kontrolu tak po třech dnech. Koncem prázdnin pak hlídám období samců. Nejsilnějšího z nich si nechávám na pyl. Samice nechávám v zemi co nejdéle. Žádné hnojení, kvalitu nechávám na daru Šivy. Po sklizni samozřejmě následuje stříhání a sušení. Obzvláště stříhání je mnoho hodin práce. Trávím tak s přítelkyní podzimní večery.
 |
| Moje letošní zahrádka… |
Je něco dalšího, co bys chtěl sdělit našim čtenářům?
Guerilla gardening konopí je obrovský fenomén. Pokud se do toho jednou dáte a nebudete líní, tak se vám vaše snaha mnohokrát vrátí, a to nejen v podobě úrody. Při výpravách na pole zažijete relax, poznáte chod přírody od jara do podzimu. Můžete najít pole svých kolegů i jiná překvapení. Zážitků za ty léta je opravdu mnoho. Nakonec se s kytkami dostanete do harmonie a prožijete s nimi celý životní cyklus. Někdy prožijete zklamání v podobě zákeřné krádeže, ale to je život. V tomto případě vám policie moc nepomůže. Proto je třeba mít víc polí jako sichr. Až si vychutnáte sklizeň, je to trochu jiná liga než žváro za kilo s třiceti procenty vody a dvaceti procenty reziduí z hnojiv. To pak přijde chvíle, kdy na svůj produkt můžete být patřičně hrdí.
PŘIPOJENÁ GALERIE
