38

Ruské peklo bez metadonu

Začátkem listopadu byla v ruském Jekatěrinburgu oficiálně vyhlášena epidemie HIV. Virus tam podle ministerstva zdravotnictví přenáší každý padesátý obyvatel.

Ruské peklo bez metadonu

Rusko zažívá jednu z nejrychleji se šířících epidemií HIV na světě, a to se vládě přiznává jen těžko. Šéf Federálního střediska pro AIDS v květnu oznámil, že země překonala tragickou hranici milionu diagnostikovaných případů. Předpokládá se, že do roku 2020 bude nakažených třikrát tolik.

Podle odhadů se v Jekatěrinburgu, stejně jako jinde v Rusku, polovina obětí nakazila při nitrožilním užívání drog. Efektivní a etické řešení závislosti na heroinu však Rusko postrádá. Center pro léčbu závislosti je poskrovnu, metoda snižování rizik (harm reduction) je tam prakticky neznámá a metadonová terapie je nelegální.

Zákaz metadonu

„Postoj veřejnosti je odmítavý a vláda nechce, aby měli lidé dojem, že se závislými soucítí,“ tvrdí aktivistka Anja Sarangová, která pracuje jako ředitelka Nadace Andreje Rylkova pro zdraví a sociální spravedlnost. Podle ní má vláda při potýkání se s drogově závislými jednu hlavní strategii – zajistit, aby bylo narkomanům mizerně. „Jako by je snad společenský tlak mohl přimět k tomu, aby přestali drogy užívat,“ dodává.

Nadace Andreje Rylkova nepobírá žádné státní dotace, přestože HIV a drogovou závislostí se zabývá jako jedna z mála, a to už čtyři roky. Patří taky mezi několik málo organizací, které prosazují legalizaci metadonové terapie.

Vláda má při potýkání se s drogově závislými jednu hlavní strategii – zajistit, aby jim bylo mizerně.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je substituční léčba sice nedokonalá, stejně je však ze všech metod zmírňování závislosti na heroinu tou nejslibnější. Předepsanými, orálně užívanými léky (např. metadonem nebo buprenorfinem) mohou pacienti nahradit nelegální drogy, které by si jinak aplikovali nitrožilně. Navíc si tak uleví od abstinenčních příznaků a jsou pod klinickým dohledem.

Pro ruské orgány však tato léčebná metoda představuje nenáviděný „narkoliberalismus“, a třebaže je Rusko světovým rekordmanem v počtu narkomanů, kteří užívají drogy nitrožilně, metadon je zde zakázaný.

Od lidí závislých na heroinu – tedy „protispolečenských živlů“, jak se jim v Rusku říká – se v podstatě očekává, že s drogami přestanou jen tak ze dne na den. Mohou se o to pokusit třeba v některém z „léčebných“ center, ale ta se podobají spíše vězení.

„Neruská“ nemoc a monogamní heterosexuálové

Kremlem zřízený Ruský institut strategického výzkumu (RISV) prezentoval v květnu před moskevskou městskou dumou svou zprávu o epidemii HIV. Podle ruského deníku Kommersant, jehož článek shrnula pro anglicky mluvící čtenáře lotyšská Meduza, se jednalo o koktejl namíchaný z pseudovědy a příšerných doporučení.

HIV podle RISV „není ruskou nemocí, nýbrž morálním problémem Západu.“ Do Ruska byla tato nemoc importována zahraničními výrobci kondomů a erotických pomůcek, kteří v rámci kapitalistické konspirace poškozují ruskou konzervativní ideologii a tradiční hodnoty.

Pro státní orgány představuje metadonová substituce nenáviděný „narkoliberalismus“.

„Proti sexuálně přenosným chorobám, obzvláště pak AIDS, neexistuje lepší ochrana než monogamní rodina – a je třeba zdůraznit, že tím myslím heterosexuální rodinu –, která je založena na věrnosti. A doufám, že žádný lepší způsob nikdy ani existovat nebude,“ prohlásil před dumou jeden z představitelů RISV. Takové stanovisko v jeho světě nejspíš dává smysl, jelikož ve zprávě se mimo jiné dále píše, že pět pohlavních styků s kondomem v období puberty se rovná jednomu pohlavnímu styku bez ochrany.

Není asi žádným překvapením, že v týmu, který s těmito poznatky vyrukoval, není jediný lékař. RISV se zaměřuje na „záležitosti národní bezpečnosti“ a „boj proti falzifikaci dějin“. Přestože ve své zprávě nenabídli žádná praktická řešení, odsoudili členové RISV „přehnanou pozornost věnovanou jistým rizikovým skupinám, jako jsou narkomani a  LGBT komunita“.


Přestože se problematikou zabývají údajní odborníci, celé vystoupení před moskevskou městskou dumou vyznělo jako špatný vtip a stejně jako každý rok je jakékoli reálné řešení v nedohlednu.

Únosci a cizí agenti

Se Sarangovou jsem poprvé hovořila jednoho slunečného březnového rána. Toho dne se do Moskvy sjeli lékaři a státní úředníci z šedesáti zemí na Pátou konferenci o HIV a AIDS ve Východní Evropě a Střední Asii. Po telefonu zněla Sarangová vesele, ačkoli Nadace A. Rylkova i jiné neziskovky celou akci bojkotovaly.

První den konference proběhl podle očekávání – ruské ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo svůj čtyřletý plán zaměřený na antiretrovirální terapii, který ani tentokrát nebere v potaz řešení typu legalizace metadonové terapie. Namísto toho kritizuje politiku snižování rizik a prosazuje abstinenci.

Kde mají tedy narkomani vyhledat pomoc?

Šéf Federální služby pro kontrolu narkotik navíc slíbil, že k legalizaci metadonu, který nazval měkkou drogou, nikdy nedojde. Podle jeho názoru je „armáda narkomanů“ skupinou, s níž nelze komunikovat a která, obecně vzato, nevyhledává kontakt s lékařskými institucemi a autoritami a dokonce se mu zcela vyhýbá.

Ti, kdo trpí jak drogovou závislostí, tak virem HIV se ocitají ve slepé a temné uličce. Podle několika zpráv vydaných Nadací A. Rylkova lékaři často odmítají léčit pacienty s HIV, pokud berou heroin, protože by nebyly schopni dodržovat nastavený léčebný režim.

Kde mají tedy narkomani vyhledat pomoc? WHO opakovaně zdůrazňuje, že veškeré léčebné metody dostupné v Rusku jsou založeny na abstinenci. Už v roce 2014 zveřejnil deník Moscow Times zprávu o tom, jak málo možností se narkomanům vyhledávajícím léčbu naskýtá. Ve zprávě bylo uvedeno, že soudy sice mohou nařídit povinnou léčbu, chybí ale instituce, kam odsouzené poslat. Existují státní kliniky, které projevují úctyhodnou snahu o zlepšení situace, i tak se ale zdá, že se od roku 2014 celkově moc nezměnilo. Někteří členové vlády už dokonce navrhli posílat závislé do zemědělských komunit na „pracovní terapii“, což nápadně připomíná nechvalně proslulé gulagy.

Není léčebna jako léčebna

V Rusku existují nábožensky založená léčebná střediska i drahé soukromé kliniky, které ovšem nemají žádnou solidní lékařskou akreditaci. Některá z nich předepisují antipsychotika, jiná byla obviněna ze zneužívání a dokonce i vraždy.

Roku 2011 navštívili novináři z deníku New York Times oblíbené odvykací centrum v Jekatěrinburgu, které vede místní „konzervativní“ organizace Město bez drog. Tamní personál novinářům sdělil, že s připoutáváním pacientů k postelím už je konec, i tak se ale vychloubal jinými násilnými praktikami. O rok později byla organizace Město bez drog obviněna neziskovkou SOVA zabývající se lidskými právy z únosů a věznění lidí proti jejich vůli, aby mohli být podrobeni nevědeckým a extrémním metodám „léčby“.

Na YouTube lze najít stovky videí, ve kterých jsou napůl bezvědomí „pacienti“ vláčeni ulicí. 

Organizace Město bez drog je ale stále aktivní, a to i na svém kanálu na YouTube. Tam lze najít stovky videí, ve kterých jsou napůl bezvědomí „pacienti“ vláčeni ulicí. Jejich identita přitom není nijak skryta. V jiných videích zase narkomani přiznávají svou údajnou bezcennost, bezradnost a hanbu.

Jevgenije Roizmana, zakladatele Města bez drog, SOVA obvinila nejen z nelidského zacházení s „pacienty“, ale také z rasistických a xenofobních prohlášení, která málem vyvolala násilnosti „připomínající pogromy“.

Dnes je Roizman v Jekatěrinburgu starostou a k zdravotní krizi ve městě se nedávno vyjádřil takto: „Nemáme žádné iluze. Tato situace není v Rusku výjimečná. Jednoduše se teď snažíme zjistit, jak přesně na tom jsme, a nebojíme se o tom mluvit.“ Roizmanovy plány na boj s HIV a závislostí na opiátech nevzbuzují mnoho důvěry a jeho kolegové nevyvolávají o mnoho lepší dojem.

Zahraniční agenti přestrojeni za neziskovky

K organizacím, které se situaci snaží řešit přímo „na bojišti“, přitom zákon nechová žádné sympatie: v roce 2012 zablokovala vláda webové stránky Nadace A. Rylkova, když na nich probíhala diskuze o metadonové terapii, protože údajně podněcovaly k užívání drog. V roce 2016 byla tato nadace spolu s několika dalšími neziskovkami, rovněž bojujícími za lidská práva, umístěna na černou listinu „zahraničních agentů“. To vedlo až k soudnímu sporu, který právě probíhá.

Od roku 2012, kdy v Rusku prošel zákon o „zahraničních agentech“, bylo několik politicky angažovaných neziskovek potrestáno jen za to, že byly financovány ze zahraničí, třebaže minimálně. Nadace A. Rylkova dnes čelí jak nadstandardnímu tlaku, tak i intenzivním auditům. Jiným neziskovkám byl omezen přístup k vládním zdrojům, byla jim pozastavena činnost nebo prohledány kanceláře.

Před dvěma týdny Sarangová situaci komentovala slovy: „V podstatě jen čekáme, kdy dostaneme pokutu nebo zákaz činnosti.“

Pašeráci metadonu

V roce 2011 se aktivistka Irina Těplinskaja vydala z ukrajinského Kyjeva do ruského Kaliningradu. Celých dvacet let předtím bojovala se závislostí na heroinu. Bez možnosti substituční terapie se musela potýkat s abstinenčními příznaky, než do závislosti nakonec spadla znovu. V televizi mezitím běžely spoty, ve kterých byli lidé v podobné situaci nazýváni zvěří a mrtvolami.

Od roku 2012, kdy v Rusku prošel zákon o „zahraničních agentech“, bylo několik politicky angažovaných neziskovek potrestáno jen za to, že byly financovány ze zahraničí, třebaže minimálně.

Odvykací kůru podstoupila Těplinskaja na Ukrajině, ale vrátila se do Ruska, aby pomohla prosazovat legalizaci metadonu. Federální bezpečnostní služba ji po příletu zadržela a v tašce jí našla neoznačenou pilulku. Jednalo se o metadon a Těplinskaja byla zatčena.

Ještě ten rok předložila svůj případ k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP), kde byl sloučen s podobnými případy Alexeje Kurmanajevského z Kazaně a Ivana Anoškina z Toljatti. Všichni tři trvali na tom, že prohibice metadonu vede k nelidskému zacházení se závislými. Anoškin si začal heroin píchat v roce 1994, když mu bylo čtrnáct let. Dnes se ze závislosti léčí, je ale HIV pozitivní a má tuberkulózu.

ESLP musí rozhodnout, zda je zákaz substituční léčby v kompetenci ruských úřadů, či nikoli.

Jakmile aktivisté Evropský soud kontaktovali, začaly je obtěžovat ruské úřady. Těplinskaja byla v roce 2014 znovu zatčena – tvrdí, že důvodem byla plechovka piva, kterou držela v ruce, když šla z pláže. Kurmanajevskij zase záhy přišel o svou práci u nadace Zdravá země, kde pracoval jako poradce v otázkách drogové závislosti.

Tito lidé jsou prvními Rusy, kterým se podařilo dostat svůj případ k soudu. Nejsou ale první, kteří se o to pokusili.

Co na to Evropský soud pro lidská práva

Již šest ruských občanů zkoušelo oslovit ESLP v záležitosti legalizace metadonu, jenže dva zemřeli na předávkování, ještě než se stihli prokousat všemi potřebnými lejstry, a jeden byl v souvislosti s drogami odsouzen k pěti letům vězení.

Ve sporu Kurmanajevskij, Abďuševa a Anoškin vs. Ruská federace musí ESLP rozhodnout, zda je zákaz substituční léčby v kompetenci ruských úřadů, nebo nikoli.

Jde přitom o hodně. V nejlepším případě ESLP rozhodne, že vzhledem k mezinárodnímu právu musí Rusko metadonovou terapii dekriminalizovat. I tomuto rozhodnutí by se však mohlo Rusko bránit – minulý rok totiž ústavním soudem prošel zákon, který státu umožňuje takové mezinárodně platné rozsudky ignorovat.

Přesto je pro aktivisty jako Anja Sarangová tento konkrétní případ tím nejdůležitějším. Žádný jiná autorita, která by legalizaci metadonu v Rusku prosazovala, totiž prakticky neexistuje. „Všechny ostatní možnosti už byly dávno vyčerpány… Všechny vědecké práce a všechny výzkumné zprávy už byly vytištěny, přeloženy a dodány na ministerstvo.“ Tento případ je podle ní poslední nadějí.

Zdroj: gizmodo.com

PŘIPOJENÁ GALERIE


Dále by vás mohlo zajímat…
Ruské peklo bez metadonu

16.1.2017
Prohibice drog vaše dítě neochrání

Ruské peklo bez metadonu

25.4.2016
Konopí dělá z lidí trosky? Nesmyslný argument prohibicionistů

Ruské peklo bez metadonu

20.1.2017
Konopí jako bezpečnější alternativa k lékům proti bolesti

Ruské peklo bez metadonu

2.1.2017
10 nejlepších článků roku 2016


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu