Aktuální článek
Zahrada v nesnázích 8. díl: Řasy, padlí a jiné neduhy

Zahrada v nesnázích 8. díl: Řasy, padlí a jiné neduhy

  • Osmý a poslední díl seriálu „Zahrada v nesnázích“ volně navazuje na díl sedmý, což znamená, že budeme pokračovat ve výčtu chorob, se kterými se může pěstitel konopí setkat. Dnes se podíváme na často se vyskytující řasy, další houbové choroby a také na méně časté padlí. Správný zahradník ale musí znát choroby všechny, protože kdo bývá připraven, nebývá překvapen.

Řasy

Řasy lepé děvy mohou být původcem zlomených srdcí i šťastných konců. I když by toto téma mohlo být pro mnohé z nás lákavé, nebudeme se dnes těmto ochranným prvkům lidského oka věnovat, ani kdyby šlo o řasy Makové panenky. Zaměříme se na jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny, jak popisuje řasy největší internetová encyklopedie. S těmito organismy se při pěstování setkáváme poměrně často.
Rády se množí na povrchu pěstebního média, zejména rockwoolu, na stěnách nádrží se živným roztokem a uvnitř i na povrchu rozvodů zavlažovacích systémů. Řasy jsou obvykle temně zelené a na omak lepkavé. Pokud je necháme množit, těžko se jich zbavujeme.

Jak řasy rostlinám škodí

Řasy nejsou vůči rostlinám vysloveně agresivní. Nejvíce jim škodí v případě, že se přesunou na kořeny. V takovém případě mají kořeny horší přísun kyslíku a mohou začít uhnívat. Nebezpečí řas je ukryto v jejich konzistenci a životních potřebách. Jak již bylo zmíněno, řasy jsou fotosyntetizující organismy. To znamená, že při světle konzumují CO2 a produkují kyslík. Za tmy ale fotosyntéza neprobíhá, a řasy začínají část kyslíku konzumovat. Jelikož se řasy často vyskytují v nádrži se živným roztokem a zavlažovacím systému, odkysličují vodu, takže obírají o kyslík zejména kořeny – opět tedy zvyšují riziko odumírání podzemních částí rostlin a oslabují tak rostliny.

Veškeré hadice v pěstebním prostoru by měly být neprůsvitné.

Přítomnost řas má ale i další nepříjemný následek. Jak se řasy množí v zavlažovacím systému, mohou ho docela snadno ucpat, čímž způsobí nerovnoměrné zavlažování jednotlivých rostlin v systému. Řasy se ze zavlažovacích hadic, čerpadel a kapilár dostávají poměrně složitě, zvláště když nemůžeme použít agresivnější přípravky, o kterých si povíme později.

Prevence výskytu řas

Řasy ke svému životu potřebují živiny a světlo. Obojího je dostatek v mnoha hydroponických systémech. Typickým příkladem jsou rockwoolové kostky zavlažované velmi výživným roztokem a vystavené umělému či přirozenému osvětlení. V takovém případě není otázkou, zda se řasa objeví, ale spíše kdy se objeví. Abychom tomu zabránili, musíme jednu ze dvou potřebných věcí pro růst řas vyřadit. Jelikož roztok s živinami nezbytně potřebujeme, nezbývá nám, než se pokusit zajistit, aby zavlažovaná místa, nádrž na roztok i rozvody živin byly dobře chráněny před světlem. Veškeré hadice v pěstebním prostoru by měly být neprůsvitné. To samé platí o nádržích na živný roztok či čistou vodu. Systém musíme pravidelně čistit a mechanicky odstraňovat i čerstvě se rodící řasy. Minimálně jednou za týden bychom měli pěstební místnost důkladně prohlédnout a otřít vnitřek nádrže a rozvody živného roztoku.

Aby se nám řasa nemnožila na povrchu pěstebního média, jako je již zmíněný rockwool, ale i kokos či keramzit, měli bychom ho rovněž chránit před přímým světlem. Nad pěstební médium můžeme natáhnout černobílou PE fólii, a to bílou barvou nahoru. Některé pěstební systémy už tuto ochranu mají.

Jako biologickou léčbu můžeme zkusit nimbový olej nebo roztok vody a drceného česneku.

Likvidace řas

Jakmile se řasa objeví, zbavujeme se jí velmi obtížně. Můžeme zvolit mechanickou cestu a vyčistit všechny napadené části systému. Pak je třeba zamezit jejich opětovnému napadení tím, že zamezíme přístupu světla do napadaných částí. Můžeme použít také peroxid vodíku (H2O2) v koncentraci 0,5–1 %. To je docela spolehlivý postup, ale má jeden háček. Kromě řasy zahubí i spoustu užitečných mikroorganismů. Pokud používáte jakékoli mykorhizní houby, jako je například Trichoderma, musíte počítat s tím, že roztok peroxidu vodíku zahubí i je. Další možností je použití germicidního UVC záření. Pravidelným ozařováním nádrže s roztokem a povrchů, které se dostávají do styku s živinami a světlem, řasám nedáte možnost vyrůst. UVC záření je při delším působení nebezpečné i člověku, takže je třeba se držet doporučení výrobce daného germicidního osvětlení. Většinou stačí mít ochranné brýle a rukavice.

Padlí

Další houbovou chorobou napadající konopí je padlí. Napadá listy, stonky i květy a může se rychle šířit po celém porostu. Pokud situaci neřešíme, nebudou květy ani listy možné použít pro žádné účely.

Identifikace padlí

Padlí se nejprve objevuje na listech starých cca 2–3 týdny. Listy vypadají, jako kdyby byly zasněžené. Bílé a až stříbřité skvrny mohou být různě velké. Při pokračujícím napadaní se plíseň šíří i na stonky a květy. Zdá se, jako kdyby se jednalo o nějaký prášek, který půjde setřást. Padlí ovšem setřást nelze.


Jak padlí předejít

Plísním se obecně daří ve vysoké vlhkosti a teplotě mezi 20 a 30 °C. Pokud zajistíme dobrý průchod vzduchu kolem rostlin, výrazně snížíme riziko plesnivění. Při indoorovém pěstování můžeme filtrovat vzduch přicházející do pěstební místnosti. Stejně tak bychom mohli postupovat v profesionálním skleníku. Běžný pěstitel si ale musí vystačit s méně nákladnými postupy. Jako prevenci tak můžeme použít Neem Oil (nimbový olej) nebo Diamond Shield, což jsou biopreparáty, které koupíte v každém growshopu. Lze také použít Topas 100 EC, což je chemický přípravek pro prevenci padlí.

Jak se padlí zbavit

Padlí se snáze léčí ve fázi růstu. Pokud už je rostlina v pokročilé fázi kvetení, je léčba mnohem obtížnější, a navíc málokdy úspěšná. Nejprve je nutno odstranit napadené listy, květy nebo celou rostlinu, která by mohla infikovat ostatní. Při odstraňování napadených částí rostlin je třeba dávat pozor, abychom plíseň nerozvířili příliš do vzduchu. Pokud trháme jen pár listů, je dobré je nejprve zakrýt plastovým pytlíkem a utrhnout i s ním. Jako biologickou léčbu můžeme opět zkusit nimbový olej nebo roztok vody a drceného česneku. Z chemických přípravků lze doporučit fungicid Talent.

Pythium a Phytophtora

Další z řady houbovitých organismů, z nichž některé způsobují onemocnění rostlin. Některé druhy Pythia jsou naopak rostlinám prospěšné – například Pythium oligandrum Drechsler. Pythium a Phytophtora se často nacházejí v půdě a napadají téměř všechny druhy rostlin. Nejčastěji se setkáváme s druhy Phytophtora infestans (plíseň bramborová), Phytophtora ultimumPythium debaryanum.

Pythium a Phytophtora napadají listy i kořenový systém rostlin, čímž výrazně narušují procesy spojené s absorpcí vody a živin. Kořeny hnědnou a jsou velice křehké. Rostlina začíná vadnout, a to od spodních, nejmladších částí. Nezřídka lze pozorovat svěšené listy, především po ránu. Nejvíce ohrožené jsou malé sazeničky a semenáčky. Větší rostlina může být snáze vyléčena.

Kontaktní fungicidy mají tu výhodu, že nevstupují do samotné rostliny, ale působí pouze na jejím povrchu.

Při napadení listů plísní bramborovou (která je u konopí častější) se tvoří hnědé skvrny, které se šíří od okrajů, nebo špiček listů. Listy napadené rostliny postupně odumírají. Skvrny jsou nepravidelné, což výrazně usnadňuje identifikaci problému. Nejčastěji se s těmito chorobami setkáváme při pěstování na poli, v květináčích nebo v hydroponických systémech. Při pěstování ve skleníku a v malém množství na záhonu je výskyt méně častý.

Vhodná prevence

Základní prevencí je ochrana rostlin před škůdci, kteří mohou choroby šířit. Zejména se jedná o smutnice, molice a třásněnky. Menší pravděpodobnost výskytu Pythia je u dobře prostupných lehkých pěstebních substrátů. Mezi jednotlivými zálivkami je také vhodné nechat vyschnout horní 2–3 centimetry silnou vrstvu substrátu, kde může vegetovat škodlivý hmyz.

Nejlepší aktivní prevencí je moření semínek a ošetření rostlinek při přesazování, například přípravkem obsahujícím již zmíněné Pythium oligandrum Drechsler. Pozitivní účinek má i další mykorhizní houba Trichoderma, která se zapravuje zálivkou. Vytvoří na kořenovém systému vlastní kolonii, která rostlině prospívá a chrání ji před napadením jinými houbami.

Léčba

Při napadení listů je nejlepší použít přípravky na bázi mědi, které fungují kontaktně, tedy likvidují houbu při kontaktu s ní. Kontaktní fungicidy mají tu výhodu, že nevstupují do samotné rostliny, ale působí pouze na jejím povrchu. Z dostupných přípravků lze doporučit Kuprikol či Dithane.

Léčba při napadení kořenů je možná pouze chemickou cestou, a proto je mnohem lepší věnovat zvýšenou pozornost prevenci. Pokud přeci jenom Pythium či Phytophtora vaše rostliny napadne, použijte přípravky Ortiva nebo Ridomil Gold MZ Pepite. Po ošetření je vhodné použití kořenového stimulátoru pro co nejrychlejší regeneraci kořenů.

Fusarium

Poslední nesnází v našem seriálu je houba srpovnička neboli Fusarium. Ta napadá mladé i dospělé rostliny. Mladé, čerstvě vyklíčené rostlinky obvykle Fusarium napadá na stoncích a způsobuje jejich padání. Těsně nad zemí začíná stonek hnědnout a uhnívat. V tomto případě je rostlina ztracena, jelikož efektivní zákrok není v tomto stadiu možný. U dospělých rostlin se na listech a stoncích začnou objevovat rezavě-hnědé skvrny a napadené části rostlin následně usychají. Fusarium se častěji objevuje při outdoorovém pěstování. Indooroví pěstitelé se s ním setkají velmi vzácně.

Jak srpovničce předcházet

Pokud se na záhonu, kde pěstujeme konopí, objeví Fusarium jednu sezónu, určitě bychom neměli příští rok sít konopí na stejné místo. Jiným plodinám se tam může dařit bez problémů, ovšem Fusarium v půdě zůstává, a pokud jednou konopí napadlo, je vysoká pravděpodobnost, že se tak stane znovu. Také bychom neměli sít semínka získaná z rostliny, která byla srpovničkou napadena. Opět můžeme použít Pythium oligandrum Drechsler pro moření semínek nebo Trichodermu zálivkou

Léčba srpovničky

U mladých rostlin takřka nemožná, u dospělých lze sáhnout po systémových fungicidech Horizon 250 EW nebo Folicur. Jelikož se jedná o systémové fungicidy, je potřeba dodržet ochrannou lhůtu.

Jsme u konce dalšího pěstitelského seriálu. A jelikož už víme, jak se se škůdci i chorobami vypořádat, ukončíme tento seriál fotkou krásné zdravé rostliny. Čtěte magazín Legalizace a mějte se fajn!

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!