Jaká je nejnebezpečnější droga na světě?

Najít odpověď na tuto otázku se zdá být snadné – logicky to musí být ta, která má na svědomí nejvíce životů. Ukazuje se ale, že ve hře je více rozhodujících faktorů od rizika pro uživatele až po hrozbu, kterou daná látka a její užívání představuje pro společnost jako celek.

Jaká je nejnebezpečnější droga na světě?

Co vlastně znamená „nebezpečí“?

David Nutt je profesorem neuropsychofarmakologie na londýnské univerzitě Imperial College. Patří mezi přední světové odborníky na návykové látky, jejich užívání, účinky na lidský mozek i mezinárodní drogovou politiku. Je zároveň ředitelem charitativní a výzkumné organizace Nezávislá vědecká komise pro návykové látky (Independent Scientific Committee on Drugs).

V roce 2010 vydala tato nadace známou zprávu podrobně analyzující dopady zneužívání legálních i nelegálních návykových látek na britskou společnost. Pro posouzení nebezpečnosti jednotlivých substancí stanovil vědecký tým šestnáct klíčových parametrů, které byly dále rozděleny podle přímých a nepřímých dopadů na uživatele. Přímým dopadem se rozumí například smrt z předávkování, nepřímým pak zdravotní následky používání nakažených jehel, jako je vznik žloutenky nebo rozvoj AIDS. V potaz vědci vzali také vliv užívání drog na okolí závislých a na společnost jako takovou.

Z hlediska poškozování společnosti i jednotlivce a negativních dopadů na ekonomiku vyhrál na celé čáře alkohol.

Seznam posuzovaných faktorů obsahoval pravděpodobnost úmrtí a vzniku závislosti, negativní vliv na rozumové schopnosti, riziko ztráty socioekonomických vazeb (například zaměstnání nebo bydlení), fyzické újmy nebo angažování uživatelů v nezákonných aktivitách. Zahrnuty byly i finanční náklady spojené s narkotiky nebo škody na mezinárodní úrovni, sociální a politická destabilizace.

Stanovení kritérií

Obecně se rizika užívání drog dělí do dvou hlavních podkategorií – na ta, která postihují uživatele samotného, a ta, která ovlivňují jeho okolí. Tým profesora Nutta ale přišel s komplexnějším rozdělením: „Za nejvhodnější model pro analýzu jsme považovali přiřazení šestnácti možných negativních dopadů k dvaceti sledovaným drogám,“ vysvětluje Nutt magazínu IFL Science.
Při konečném hodnocení bylo také potřeba zvážit důležitost jednotlivých faktorů: „Na celou problematiku lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Odborníci se v podstatě shodují na šestnáctimístném seznamu parametrů. Otázkou ale zůstává, jak velkou váhu jednotlivé faktory mají, jaký význam jim přisuzujeme. V tomto směru mohou být výsledky s ohledem na názory jednotlivých členů výzkumného týmu interpretovány velmi různorodě,“ popisuje nejednoznačnou situaci Nutt.
Podobný výzkum provedla několik let po zveřejnění této zprávy také jiná skupina odborníků z různých zemí Evropské unie. Nadace profesora Nutta se podílela i na této studii. Zatímco původní zpráva považovala za důležitější celospolečenské a ekonomické následky užívání drog, evropská skupina se zaměřila spíše na osobní rizika. 

Jeden život každých deset vteřin

Jaké drogy byly tedy po zohlednění všech výše uvedených ukazatelů označeny za nejnebezpečnější? Z hlediska poškozování společnosti i jednotlivce a negativních dopadů na ekonomiku vyhrál na celé čáře alkohol. Další místa na žebříčku obsadil heroin následovaný kokainem, a to především kvůli svému dopadu na jednotlivé uživatele. I zde však byla celospolečenská rizika poměrně vysoká. V těsném závěsu za kokainem byl tabák. Konopí obsadilo osmou příčku a mezi nejméně nebezpečné drogy byly zařazeny extáze, LSD a lysohlávky.

 

Ačkoli byla jednotlivým faktorům v každém výzkumu přikládána jiná váha, konečné výsledky obou studií byly v podstatě identické a ve všech klíčových bodech se shodovaly. Rozdíl byl pouze v hodnocení dvou návykových látek – amfetaminu a extáze. Vedoucí evropského vědeckého týmu, Dr. Jan van Amsterdam z Akademického lékařského centra v Amsterdamu, uvedl pro IFL Science: „Zopakovali jsme studii britských kolegů v celoevropském měřítku a dospěli ke stejným závěrům.“
Nejnebezpečnější návykovou látkou se podle obou týmů zdá být alkohol. Jeho konzumace je přímou příčinou vzniku celé řady závažných nemocí od kardiovaskulárních chorob až po degenerativní onemocnění jater. Nepřímo má pak alkohol na svědomí dopravní nehody, způsobuje promiskuitní chování, čímž zvyšuje pravděpodobnost vzniku a přenosu pohlavních chorob, a poškozuje ekonomiku, která musí hradit náklady na léčbu těch, kdo upadnou do závislosti.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že na následky užívání alkoholu každoročně zemřou asi 3,3 miliony lidí, což představuje 5,9 procenta z celkového počtu úmrtí. V praxi to znamená, že zhruba každých deset vteřin podléhá následkům pití alkoholu jeden člověk.

 Mnoho lidí je stále přesvědčeno, že nelegální návykové látky jsou automaticky nebezpečnější než ty legální.

Úhel pohledu

Otázka, která droga je nejnebezpečnější, je doprovázena mnoha společenskými i historickými premisami a mnoho lidí je přesvědčeno, že nelegální návykové látky jsou nebezpečnější než ty legální. Zákonný status různých substancí je přitom z hlediska jejich rizikovosti velmi nahodilý a byl v mnoha západních zemích definován zvykově.
To je i případ heroinu, který býval ve Velké Británii běžně předpisován lékaři. Pomocí malých dávek látky se postupně snižovala závislost uživatelů. „V roce 1971 jsme měli 1 000 závislých na heroinu. Pak vláda zavedla politiku tvrdé ruky a během dvaceti let se jejich počet zvýšil na 200 000,“ podotýká profesor Nutt. „Drogová politika je zneužívána jako nástroj moci. Kriminalizace konopí byla například prosazena na nátlak Egypta na OSN. Přidáním rostliny na seznam zakázaných látek podmínil umožnění přístupu spojenců na základny na svém území.“
Konopí je nezákonné také ve většině amerických států. Navzdory vědecky podloženým tvrzením, že je co do nebezpečnosti výrazně méně rizikové než alkohol, investuje americká vláda každoročně 20 miliard dolarů do udržení a vymáhání konopné prohibice. Legalizace by přitom kromě úspor přinesla také nemalé příjmy ze zdanění a výrazně omezila vliv organizovaného zločinu, který profituje z nelegálního statusu této rostliny. Tím, že živí černý trh a s ním spojenou kriminalitu, je nelegální konopí mnohem nebezpečnější než konopí legální.

Ne všechny drogy jsou si rovny

Vlády zaujímají k návykovým látkám tvrdě represivní stanovisko, aby demonstrovaly svou moc a získaly si přízeň voličů. Tento postoj je glorifikován vlivnými médii, která podporují extrémní názor, že všechny ilegální drogy jsou z principu extrémně nebezpečné a jejich užívání musí být potlačováno za každou cenu.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že na následky užívání alkoholu každoročně zemřou asi 3,3 miliony lidí.

Výzkumy ale prokázaly, že jednoznačně nejnebezpečnější a společensky nejškodlivější látkou je ta, která je nejdostupnější a ve většině zemí světa legální. Pokud vnímáme nebezpečí užívání drog na úrovni jednotlivce, jak tomu bylo v evropské studii, měli bychom závislost vidět jako problém zdravotní, nikoli politický. Zatímco alkoholismus je považován za chorobu a je léčen, závislost na heroinu je na základě jeho nelegálního statusu v první řadě vnímána jako přestupek proti zákonu. Všechny drogy jsou do jisté míry nebezpečné a přisuzovat jim rizikovost na základě jejich legálnosti je naprosto nepodložené a scestné.

Zdroj: www.iflscience.com


Dále by vás mohlo zajímat…
Jaká je nejnebezpečnější droga na světě?

5.12.2017
Poezie: Všechny předměty mají v mlze nejasné okraje

Jaká je nejnebezpečnější droga na světě?

6.11.2011
Magazín Legalizace 08 právě v prodeji!

Jaká je nejnebezpečnější droga na světě?

7.2.2015
Barma se vrací k tomu, co jde na odbyt: k heroinu

Jaká je nejnebezpečnější droga na světě?

17.4.2013
Dárky k předplatnému magazínu Legalizace! Již jen do 25. 4.!


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu