31

Robert Veverka - V rauši

Hyperaktivní flákač, který říká: "Konopiště mít můžeme, a konopí ne?"

Robert Veverka - V rauši

Kdys jedl nejlepší rybu svýho života?

Ty vole, to je takovej smutnej příběh… Když jsme přeplouvali Atlantik, lovili jsme během plavby ryby. A někde uprostřed oceánu jsme jednou ulovili nějakou rybu. Respektive, plavaly tam dvě vedle sebe, v páru. A my tu jednu ulovili. A ta druhá zůstala strašně dlouho za tou lodí. A pak se nechala ulovit taky. A později mi kámoš z Austrálie říkal, že to jsou ryby, který plavou celej život v páru. Bylo mi z toho trošku nepříjemně, ale přesto to maso z nich bylo úžasný, dalo se jíst syrový a chutnalo jako vařený. Úplně luxusní, ale zároveň hrozně smutný.

Co tě naučily tvoje cesty po moři?

Poznal jsem, jak poznat nejhorší loď. A že když se rozhodneš slepě následovat svůj sen, je to kurevský dobrodružství. Že když chceš plout na lodi, musíš bejt připravenej se namočit. A že na vodě jsou lidi úplně jiný než na zemi. A že země vypadá jinak, když od ní odplouváš a když k ní připlouváš.

Jaká je nejhorší loď?

Dřevěná, netěsnící, s mizernou elektrikou, co nemá záchrannej člun ani vesty, nemá světlice, nemá rádio na zavolání SOS a kapitán je magor, co ti s klidem řekne, že když spadneš přes palubu, je lepší se hned utopit, než tam tři dny ve vestě trpět.

Čím ses v tý době živil?

No rybama! A vším možným. Rejží, čočkou, avokádama, když to šlo.

A teď se živíš čím?

Žitem a pšenicí.

Jsi šéfredaktorem časopisu Legalizace. Jaký to je? Taky bych chtěl bejt šéfredaktor.

Založ si magazín a můžeš bejt šéfredaktorem vcukuletu.

A doporučuješ mi to?

Nikomu bych to rozhodně nedoporučoval.

Když jsi šéf magazínu Legalizace, proč nekouříš trávu?

Já kouřim trávu. Teď teda ne, protože si zrovna balim.




Jaký drogy jsi zkusil a který ne?

Zkusím spíš říct, co jsem nezkusil, protože zbytek jsem zkusil nebo neznám. Takže jsem až na malou výjimku nikdy nepoznal ty syntetický náhražky skutečnejch drog, takzvaný legal highs. Nečuchal jsem toluen a nikdy jsem neměl nic nitrožilně, což s tou otázkou asi nemá nic společnýho. Taky jsem nelízal ropuchy ani žádnýho čolka.

Kdy a jak jsi přišel o panictví?

V sedmnácti. A bylo to pohlavním stykem!

Kolik jsi vystřídal sexuálních partnerů?

Vystříkal?

Hele, jsi teď zamilovanej?

Ty vole, já miluju všechno a všude.

Zamilováváš se snadno?

Jo, právě že docela snadno. Je to, myslím, ve finále jeden z mých největších vzruchů. Jsem rychle nadšenej pro spoustu lidí a věcí a trošku mě to vlastně mate.

Kterou ze známých osobností by si nejraději ošukal?

Sigourney Weaver, v tý době, když byla na tý vesmírný lodi jen v kalhotkách a pak tam přilez z klimatizace vetřelec a všechno to zkazil.

Kdy sis nechal udělat umělý zuby?

Hned po narození.

Co máš rád za muziku?

Chtěl jsem říct, že jsem bohužel zamrznul na jistý muzice, ale pak mi došlo, že jsem v tý době ještě nežil! Zamrznul jsem už před narozením někdy v šedesátejch letech. Mám rád Hendrixe, Led Zeppelin a Floydy. A taky Stouny a spoustu jinejch z tý doby. Zeppelíny poslouchám třeba v autě, to prostě jedu a jsem schopnej si pouštět furt dokola všechny jejich desky. To mi přijde jako úplně nejlepší hudba na cesty.

Jak tě napadlo vydávat časopis zabývající se legalizací trávy a potažmo i dalších drog?

Nebyl to spontánní nápad a nenapadlo to jenom mě. Bylo to společný dílo více lidí. Záměrem bylo a je nastavit zrcadlo protidrogový propagandě a objektivně a spravedlivě informovat o konopí a jinejch drogách. Za těch osmdesát let prohibice a výplachu už lidi skoro zapomněli, že drogy byly a jsou nedílnou součástí vývoje společnosti. Dneska učíme naše babičky pěstovat konopí, což je pro mě skoro nepředstavitelný. Cílem prostě bylo psát o drogách. Nikdo o nich v takové šíří a pravidelnosti vlastně nikdy pořádně nepsal. Když jsou časáky o zbraních, o koních, autech a pletení, proč by nemoh existovat časopis o drogách?

Co pro tebe pět let existence časopisu znamená?

Splněnou pětiletku, hahaha. Je super, že to existuje a že to funguje. A to hlavně díky skvělýmu týmu zkušených lidí, který se na tvorbě podílí. Bez nich by ten časopis neexistoval. Jsem rád, že naše práce lidi zajímá. Že se nám podařilo publikovat texty, který snad měly nějakej dopad a dosah.

Mohl bys vyprávět nějakou veselou historku z vydávání?

Tak třeba když jsme do druhýho čísla dělali rozhovor s šéfem protidrogovky plukovníkem Frydrychem a přinesli mu na ukázku první číslo a on mi potom napsal: „Po pečlivém přečtení Vašeho časopisu musím konstatovat, že některé jeho články jsou z mého pohledu za hranicí toho, co vnímáme jako naplnění skutkové postaty trestného činu šíření toxikomanie.“ To mě donutilo se na ten paragraf teda podívat. No a ty flastry, co za to nabízej, to bylo skutečně veselý počtení.

Máš pocit že šíříš toxikomanii?

Samozřejmě že ne! Šíříme pravdu o drogách. Neříkáme lidem, berte drogy, ale když o ně máte zájem, tady vám nabízíme informace, které by vás mohly zajímat.

Co si to zapaluješ?

Cigaretu.

Lžeš! Lžeš často?

Samozřejmě že ne!

Kolik lidí si myslíš, že u nás užívá konopí, ať už pro radost, anebo jako léčebný?

Nevim. Všichni?

Takže deset miliónů lidí?

Jo. Dřív nebo později to budou určitě všichni.

Co chceš vzkázat čtenářům Legalizace?

Pěstujte, legalizujte, zajímejte se a sdílejte informace. Stůjte si za svým. Nenechte se udolat stupiditou, pokrytectvím a lživou propagandou. Když budeme všichni pěstovat, tak nás jako všechny zavřou nebo co? To by to pak tady klidně mohli obehnat ostnatým drátem, postavit vysokou zeď a udělat z toho zase vězení. Ale to už se snad znova nestane.

Zakážou zahrádky…

Dneska už tráva prostupuje celou společností a ve finále k tomu konopí mají všichni v podstatě když ne kladnej, tak rozhodně aspoň neutrální vztah. Žádné zákazy, ale naopak povolení pro dospělé lidi pěstovat si pár kytek pro osobní potřebu. To je ta regulace, kterou potřebujeme. Podobný podmínky jsou třeba v americkým Coloradu. Zákazy a lži okolo konopí jsou nadále nepřijatelný. Sice tady máme Konopiště, ale pořád jsou mezi námi lidi, který si pod pomem konopí představujou nějakou děsivě nebezpečnou drogu.

Na kterou otázku se tě ještě nikdo nikdy nezeptal, ale ty bys na ni chtěl odpovědět?

Jestli s tou legalizací nepotřebujem pomoct. Takže ano, potřebujem úplně každýho, kdo o legalizaci konopí má zájem. Mám totiž někdy pocit, že mi z toho asi brzo hrábne. Jestli to máme někam dotáhnout, potřebujeme lidi nadšený a znalý drogový problematiky, kteří ale budou mít zároveň chuť něco dělat. Dopomoct tomu, aby každýmu, kdo bude chtít, mohla tráva svobodně růst na zahradě.


Dále by vás mohlo zajímat…
Robert Veverka - V rauši

24.8.2015
V Rauši: Kapitán Demo

Robert Veverka - V rauši

17.4.2015
Lumír Tuček alias Lucián Krutomluv - V rauši


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu