Užívat drogy patří mezi základní lidská práva, tvrdí britská parlamentní komise

Evropská úmluva o ochraně lidských práv má být nadřazena legislativním normám, které staví návykové látky jako například konopí mimo zákon. Na tom se shodla Parlamentní skupina pro reformu drogové politiky, jejímiž členy byli zástupci všech britských vládních stran.

Užívat drogy patří mezi základní lidská práva, tvrdí britská parlamentní komise

Členové Horní i Dolní komory britského parlamentu, kteří ve skupině zasedali, ve společném prohlášení uvedli, že uživatelé drog mají právo uspokojovat své potřeby a že zákony, jež jim v tom brání, je potřeba revidovat.

V soukromí si dělej, co chceš

Podle komise vychází toto právo z osmého článku Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, jenž garantuje každému člověku právo na soukromí a rodinný život, přičemž zákonná regulace návykových látek by neměla být tomuto právu nadřazena.

Nejedná se přitom o první kontroverzní návrh podaný komisí od jejího vzniku před dvěma lety. Mezi nejdiskutovanější doposud patřilo prohlášení, že užívání heroinu a kokainu by nemělo být trestným činem a konopí by se mělo prodávat ve státem licencovaných obchodech.

Autoři zprávy doporučují, aby byla prohibice alespoň na přechodnou dobu uvolněna a bylo tak možné zaujmout k drogám nový, vyváženější postoj.

„Evropská úmluva o ochraně lidských práv, jmenovitě pak její osmý článek, dává evropským zemím zákonný rámec, ve kterém je možno obhájit a zákonem podpořit názor, že držení, nákup, výroba nebo prodej návykových látek pro osobní potřebu a v malém množství nijak neomezuje práva a svobody druhých osob, a to přímo ani nepřímo, a není tedy důvod považovat tyto činnosti za nelegální,“ uvádí se ve zprávě komise, která dále pokračuje: „Interpretace Dohody o kontrole návykových látek by měla brát v úvahu všeobecně platnou Dohodu o lidských právech a vzít v potaz dopad protidrogových zákonů na tuto oblast. Pokud současný nepřiměřený přístup postavený na striktní prohibici zasahuje do základních lidských práv, je třeba ho změnit. “

Komise je sice zatím neoficiální a nedisponuje tedy žádnými pravomocemi, jejími členy jsou ale zástupci všech parlamentních politických stran, například bývalý britský ministr financí lord Nigel Lawson a lord Norman Fowler za konzervativce nebo baronka Elizabeth Manningham-Fullerová, bývalá ředitelka britské tajné služby MI5.

Změňme zastaralou úmluvu

Ve třicetistránkové zprávě se též uvádí, že „Jednotná úmluva OSN o narkotikách z roku 1961, která zavázala všechny členské státy k postihování užívání ilegálních látek a přísnému trestání pachatelů drogových trestných činů, nedokázala zamezit nárůstu závislých, k němuž celosvětově dochází.“

Zmíněné smlouvy je tedy nutné revidovat, jinak hrozí, že budou stále větším počtem členských států ignorovány a obcházeny. Autoři zprávy doporučují, aby byla prohibice alespoň na přechodnou dobu uvolněna a bylo tak možné zaujmout k drogám nový, vyváženější postoj. Například tresty odnětí svobody by měly být v případech méně závažných drogových deliktů využívány až jako poslední možná instance.

„Vzhledem k tomu, že v mnoha zemích včetně jinak poměrně konzervativních Spojených států dochází postupně k legalizaci konopí, bylo by vhodné zvážit, zda by dekriminalizace neměla proběhnout také ve Velké Británii,“ stojí dále ve zprávě.

Možnosti i zkušenosti dnes již jsou

Existuje v zásadě několik prověřených způsobů, jak by k uvolnění pravidel pro prodej konopí mohlo dojít. Jedním z nich je nizozemský model, který by legalizoval prodej ve specializovaných obchodech a přechovávání menšího množství, dále je možné zavést státní monopol na produkci i prodej, jak se děje například v Uruguayi (kde je zároveň možné i samopěstování menšího počtu rostlin), případně povolit existenci neziskovým organizacím, takzvaným konopným společenským klubům, které pěstují konopí pouze pro registrované členy a nefungují jako komerční podniky.

Užívání heroinu a kokainu by nemělo být trestným činem a konopí by se mělo prodávat ve státem licencovaných obchodech.

Předseda Komise pro vnitřní záležitosti Dolní komory parlamentu Keith Vaz považuje podobné návrhy za nepřijatelné, stejně jako fakt, že jsou zaštiťovány lidskými právy: „V oblasti dekriminalizace narkotik je toto zcela nový směr, obávám se ale, že byť i jediná podobná výjimka by mohla spustit lavinu dalších požadavků. Nemyslím si, že by lidská práva měla být záminkou pro takovéto akce,“ řekl Vaz a dodal, že každá změna zákonů o návykových látkách musí nejprve projít řádným schvalovacím procesem v obou komorách Parlamentu.

Toto prohlášení přitom přišlo přesně měsíc poté, co policejní oddělení v Durhamu jako první v zemi přislíbilo, že nebude stíhat pěstování malého množství konopí pro vlastní potřebu ani jeho užívání. Ron Hogg, místí policejní komisař, doslova uvedl, že jeho jednotka se nadále nebude zabývat prohřešky osob pěstujících a přechovávajících malé množství rostlin pro osobní užívání (více se dočtete zde).

Na celostátní úrovni ovšem podobné změny budou zřejmě ještě nějakou dobu trvat, jak je patrné z nedávného prohlášení tiskového mluvčího vlády: „Tato vláda nemá v úmyslu jakýmkoli způsobem dekriminalizovat nebo dokonce legalizovat návykové látky.“

Zdroj: http://www.telegraph.co.uk


Dále by vás mohlo zajímat…
Užívat drogy patří mezi základní lidská práva, tvrdí britská parlamentní komise

5.8.2015
Nečekaná zpráva z Velké Británie: Policie dává malopěstitelům zelenou


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu