Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

Užívání drog je naprosto běžné, závislost na nich je však celkem vzácná. Asi třetina dospělých během svého života vyzkouší nějaké nelegální drogy, na většině z nich to ovšem nezanechá žádné závažnější či dlouhodobé následky.

Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

Rizika existují

Existují bezprostřední rizika, jako je předávkování a silná intoxikace, a dlouhodobá zdravotní rizika spojená s intenzivním či dlouhodobým užíváním, například poškození plic způsobené kouřením nebo onemocnění močového měchýře v důsledku užívání ketaminu.

Většina lidí však krátké období experimentování přežije bez úhony, nebo se naučí, jak užívání drog přizpůsobit životnímu stylu a jiným okolnostem, jako je tomu u alkoholu.

V Anglii a Walesu užívají drogy nejméně tři miliony lidí, z čehož asi 300 tisíc bere relativně nejškodlivější heroin anebo crack.

Našim médiím i politice dominuje stereotyp zdůrazňující, že nelegální drogy vás připraví o stabilní a šťastný život. Má se za to, že jejich užívání „se dříve či později vymkne kontrole“, znemožní člověku vydělávat si na živobytí a starat se o děti a přemění poctivé produktivní občany na „nepřizpůsobivé rodiny“ závislé na sociálních dávkách a páchající nejrůznější zločiny.

Právě to bývá nejvíce kritizováno na současné sociální politice na britských ostrovech, kterou zavedl konzervativní think-tank Centrum pro sociální spravedlnost a ve vládě ji podporuje především současný ministr práce a důchodů.

Tento stereotyp však rezonuje nejen na politické scéně, ale také v tom, jak o drogové závislosti referují média a jak ji popisuje masová kultura.

Většina uživatelů drog je …?

Pravděpodobnost, že by jedinci bez existující predispozice podlehli dlouhodobé závislosti, je ve skutečnosti velmi malá. Závislí na heroinu a cracku nejsou vůbec náhodnou podmnožinou ze tří milionů anglických uživatelů drog.

Na rozdíl od užívání drog u většinové společnosti se závislost a problémy v důsledku nadměrného užívání soustředí do nejchudších částí populace – a zde jí podléhají zejména ti, kdo svádějí existenční boj v sociálně nepříznivém prostředí.

Politici a média přehlížejí silné vazby mezi sociální nouzí a závislostí a zatvrzele stojí za tím, že závislost je nahodilým rizikem způsobeným účinky té či oné ilegální substance.

V porovnání se zbytkem populace jsou na heroinu a cracku závislí především muži, dělníci, pachatelé trestných činů, lidé s nízkým vzděláním, kteří mají minimální zkušenosti se zaměstnáním, jsou na štíru se systémem péče a mohou být predisponovaní k rozvoji duševních chorob. Mezi nimi přibývá lidí starších 40 let s narušeným zdravím.

Problémové užívání konopí je mezi chudými rozšířené méně, je však úzce spojené s indikátory sociálního stresu a zmiňovanou náchylností k rozvoji duševních poruch.

Relativně bezproblémová většina

Většina uživatelů drog jsou inteligentní, vynalézaví lidé, kteří mají dovednosti potřebné v praktickém životě a žijí v sociálně příznivém prostředí.

Díky tomu mohou lépe čelit rizikům spojeným s užíváním drog, vyhýbat se většině nebezpečných substancí a kontrolovat frekvenci a míru užívání, čímž minimalizují újmy a maximalizují požitek. Klíčovým rozdílem je to, že dostanou-li se takoví lidé do problémů, rodina a přátelé jim budou oporou. Návrat do normálního života je pro ně snadnější, jelikož ve většině případů neztratí práci, domov ani místo ve společnosti.

Naproti tomu nejzranitelnější lidé v nejchudších komunitách postrádají praktické životní dovednosti a lidé z jejich nejbližšího okolí jim nepomáhají řešit problémy s nadměrným užíváním drog. Ve svém rozhodování dávají přednost okamžitému užitku a nemyslí na dlouhodobé důsledky. Velké množství vzájemně se překrývajících problémů, jimž čelí, jim nedává téměř žádnou motivaci k tomu, aby se vyhýbali vysoce rizikovému chování.

Tyto faktory zvyšují pravděpodobnost, že místo toho, aby pečlivě zvažovali, kdy, jak a v jakém množství budou užívat drogy (a tím minimalizovali rizika), jsou připraveni užívat nejnebezpečnějším možným způsobem ty nejnebezpečnější drogy.

Často také platí, že motivaci k úspěšnému vyléčení ze vzniklé závislosti oslabuje nedostatečná podpora rodiny, slabé vyhlídky na zaměstnání, nejistota v bydlení a sociální izolace.

Shrnuto a podtrženo: to, co určuje, zda se užívání drog vyvine do závislosti (a jaká bude prognóza úspěšnosti jejího léčení), nemá ani tak souvislost s danou drogou, jako spíše se sociálními, osobními a ekonomickými poměry uživatele.

Hlavy v písku

Politici a média bohužel přehlížejí silné vazby mezi sociální nouzí a závislostí a zatvrzele stojí za tím, že závislost je nahodilým rizikem způsobeným účinky té či oné ilegální substance.

Ano, i to se stává. Avšak množství uživatelů drog pocházejících ze stabilního prostředí, kteří by tvrdili, že závislost na drogách jim způsobuje významnější problémy v životě, je relativně malé. Zato máme mnohem vyšší počty uživatelů, u nichž se závislost a související problémy objevily až na základě sociální izolace, ekonomického vyloučení, kriminality a křehkého duševního zdraví.

Společenské diskuzi dominuje stereotyp, podle nějž vás nelegální drogy připraví o stabilní a šťastný život.

Vnímání závislosti touto pokřivenou optikou vede u politiků k nepochopení kauzálních souvislostí, v důsledku čehož pak prosazují opatření, jejichž účelem je změna chování jednotlivých uživatelů drog, místo aby se zabývali sociálními nerovnostmi, v nichž bují náchylnost k drogové závislosti.

Budeme-li drogovou závislost nadále chápat jako příčinu sociálního zla, a ne jako jeho důsledek, pak budeme odsouzeni k tomu, že sociálně vyloučeným a náchylným jedincům budeme i v budoucnu dávat vinu za těžkou situaci, v níž se ocitli. Místo toho bychom však měli přetvořit ekonomické a sociální struktury a umožnit těmto lidem přístup ke všemu, co chrání nás, kdo jsme měli větší štěstí než oni.

Paul Hayes je čestným profesorem na Londýnské univerzitě hygieny a tropických nemocí, kde přednáší o drogové politice. Dříve pracoval pro britskou vládu jako ředitel Národní agentury pro léčbu závislostí a v současnosti působí v konsorciu pěti neziskových organizací, jež se zabývají řešením pro sociálně a ekonomicky vyloučené.

Zdroj: https://theconversation.com/


Dále by vás mohlo zajímat…
Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

5.7.2012
Právě vychází nové číslo Magazínu Legalizace!

Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

5.7.2016
Vyplýtvané světlo

Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

11.4.2011
Nový web magazínu Legalizace

Jak to, že drogy užívá spousta lidí, ale většina z nich nemá problémy se závislostí?

12.1.2013
Předplatné magazínu na Slovensko


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu