28

Drogy, sny a skutečnost

Změněné stavy vědomí zažíváme každou noc, když spíme či sníme, a žádné drogy k tomu nepotřebujeme. Užijeme-li však některou z látek ovlivňujících vědomí, počítejme s tím, že kromě bdělého vědomí ovlivňuje i nevědomí. O účincích drog na spánek a snění toho však zatím víme překvapivě málo.

Drogy, sny a skutečnost

Změněné stavy vědomí... Strašák, pro jiného zajímavá zkušenost. V každém případě však onen termín naznačuje, že některý z možných stavů vědomí je nezměněný. Tím je patrně myšlen stav bdělosti, neovlivněné drogami ani látkami tělu vlastními. To však znamená, že i největší abstinenti tráví značnou část života ve stavu změněného vědomí, protože i oni nepochybně spí – zpravidla dokonce každou noc.

Podobnosti snů, přeludů, halucinací či psychóz si lidé povšimli už dávno, stejně jako podobnosti spánku a bezvědomí. A zvídavější jedince změněné stavy vědomí odpradávna lákaly. Náboženské vytržení, jóga, tantra, meditace, šamanský trans, repetitivní rytmy, stres, lucidní snění, sex, drogy – to jsou jen některé z cest, kterými lze ze stavu obyčejné bdělosti na chvíli vystoupit. Anebo také napořád…

Ale zůstaňme u drog. Chceme-li je zbavit hanlivého zabarvení, říkáme jim látky ovlivňujících vědomí. A máme další zjednodušující pojem. Žádná z těch látek totiž neovlivňuje jen vědomí. Ovlivňují i nejrůznější tělesné funkce, vnímáním bolesti počínaje, přes trávení, chuť, vylučování, imunitu, zrak… Až po spánek, který je sám o sobě stavem změněného vědomí, čímž se začínáme zamotávat.

Zpravidla moc neřešíme, co se během spánku děje. Aspoň pokud zrovna netrpíme nespavostí, nočními můrami nebo nejsme příznivci lucidního snění. Přesto je nezbytnou součástí našeho života.

Užíváme-li však nějaké drogy, které zásadním způsobem mění stav bdělosti, nepochybně pozměňují i stav spánku a tím také jeho vliv na náš bdělý život. Jak která droga ovlivňuje vědomí, víme relativně dobře. O působení drog na spánek a sny však máme jen mlhavé představy. Pojďme se tedy aspoň trochu podívat na zoubek nejběžnějším z nich.


Konopí

Vliv konopí na spánek je komplikovaný. A není divu – endokanabinoidní systém je mimo jiné odpovědný i za regulaci spánku. Nízké dávky některých odrůd konopí pomáhají usnout a působí proti nespavosti, čehož konzumenti hojně využívají.
Pod vlivem konopí také spíme déle, což lze však vykládat všelijak. Kanabinoidy také zvyšují četnost stadií hlubokého spánku. Právě během něho prochází tělo opravami a obnovou.

Na druhou stranu konopí potlačuje fáze REM, během kterých je mozek velmi aktivní a kdy se nám zdají sny. A zkušenosti uživatelů to potvrzují – po konopí snů opravdu ubývá. O tom, k čemu může dlouhodobé potlačování REM vést, se však můžeme jen dohadovat.

Fáze REM je stupněm aktivity podobnější bdění než spánku, a patrně při nich dochází ke zpracovávání informací či prožitků a jejich ukládání do paměti, což v souvislosti s konopím – kterému je přičítáno zhoršení paměti – zní varovně. REM má navíc možná něco společného i se schopností koncentrace.

Ti, kdo trpí nočními můrami, však potlačení REM vítají. Přínosem může být i pro některé pacienty trpící depresemi, spojovanými s přemírou REM fází.
Na bohatší sny se naopak mohou těšit ti, kdo konopí vysadí – vypadá to, že mozek se snaží dohnat, co pod vlivem promeškal. Zvýšená živost a barvitost snů přichází už během několika dní, vydrží však nanejvýš několik týdnů. Zároveň je častá i nespavost, kvůli které se mnozí ke konopí zas vrátí…

Alkohol

Co se týče spánku a snů, u alkoholu platí, že méně znamená více. Jedno malé pivo před spaním sice zpravidla sníží četnost probuzení a prodlouží délku spánku (zvlášť u svátečních konzumentů), ale už se středními dávkami je potíž – zpočátku dojde k potlačení fází REM a naopak k povzbuzení stadií hlubokého spánku, což je obdobné jako u konopí. Když je však alkohol odbourán z krve, tělo se snaží překotně vrátit do normálu a dochází naopak k povzbuzení REM. Ale má to háček – ve druhé polovině noci se po alkoholu častěji budíme.

A vlastně ani to malé pivo před spaním není dobrý nápad, protože tolerance k tlumícím efektům nastupuje už po několika dnech. Chcete-li si dopřát sklenek více, raději proto začněte dříve, abyste se mohli ke spánku uložit už téměř za střízliva. Ale pozor – dlouhodobé zneužívání alkoholu spánkovému rytmu vůbec nesvědčí. Spánek abstinujících alkoholiků postrádá hloubku a návrat do normálu může trvat i roky.

Halucinogeny

Ani halucinogeny si se spánkem příliš nerozumí, což je docela s podivem. Protože třeba ty psychedelické mají se sny mnoho společného.

Psychedelika jako LSD či psilocybin (účinná látka lysohlávek) zvyšují aktivitu právě v těch částech mozku, které vykazují zvýšenou činnost i během snění – v centrech emocí a paměti. Naopak tlumí aktivitu v částech souvisejících s egem a poznávacími funkcemi. Nepřekvapí tedy, že užití nízké dávky psychedelik před spaním zvyšuje aktivitu během REM fází, kdy se nám zdají sny.

Je dost dobře možné, že psychedelika opravdu vyvolávají snění a zpracovávání informací z nevědomí, avšak nejen během spánku, ale i za plného vědomí. Tento stav je samozřejmě od obvyklé fáze REM odlišný – svaly ani smysly nejsou blokovány – ale v jistém smyslu jde patrně o totéž.

Proto je překvapivé, že usnout pod vlivem většiny psychedelik je značně obtížné. Mysl je příliš aktivní a neutuchající proud vizí a geometrických tvarů spánku nesvědčí. Nejzřetelnější je to u LSD – uživatelům se nedaří usnout ani tehdy, když jsou značně unavení a neustále zívají. A pokud z nějakého důvodu usnou brzy po požití, nástup účinků je většinou spolehlivě probudí.

Ti, kterým se usnout přeci jen poštěstilo, popisují nepřetržité a extrémně živé vize podivných kaleidoskopických světů, velmi odlišné od obvyklých snů. Otázkou však je, jestli je takový stav bližší spánku či bdění. Kontakt s okolím byl sice přerušen – což odpovídá spánku či bezvědomí –, ale bdělost nepominula, jen se zaměřila dovnitř.

Podobný stav vyvolávají disociativní halucinogeny (mezi které řadíme ketamin či šalvěj divotvornou). Přerušení kontaktu se skutečností – esoterici věří, že jde doslova o dočasné oddělení vědomí od těla – je primárním mechanismem jejich účinku, čímž se opravdu podobají spánku. Jenže na rozdíl od spáčů omámení nespí, jen jsou někde „mimo“ a jejich opuštěné tělo si občas dělá, co se mu zachce.

Muchomůrky

Má něco společného se spánkem a sny rauš vyvolaný muchomůrkou červenou? Zdálo by se, že ano – omámený je při vědomí jen částečně a odlišit vize od skutečnosti mu dělá potíže. Ale zatímco psychedelika vyvolávají bdělé snění, stav po užití muchomůrky červené je spíš na pomezí mezi bdělostí a spánkem. Záznamy EEG na rozdíl od záznamů psychedelik i REM spánku vykazují přílišnou pravidelnost, takže nepochybně nejde o totéž.

Halucinogenní účinky muchomůrek jsou blízké vedlejším účinkům zolpidemu, často předepisovaného léku na usnutí (pod názvy Stilnox či Ambien). Je to pochopitelné, protože zolpidem je stejně jako muscimol (účinná látka mochomůrek) agonistou receptorů GABAA, které regulují i spánek. Není proto divu, že lidé začali zolpidem užívat rekreačně – ve srovnání s muchomůrkami má o poznání méně vedlejších účinků a leckomu se stav zmatenosti a divných vizí zamlouvá. Golfista Tiger Woods se prý pod jeho vlivem oddával bláznivému sexu. Americký kongresman Patrick J. Kennedy byl zas uprostřed noci zadržen policií, když omámen řídil auto – a druhý den si na nic nevzpomínal. Zolpidem byl proto i u nás zařazen na seznam zakázaných drog, jejichž neoprávněné držení je trestné.

Stimulanty

Dalo by se očekávat, že stimulanty – často užívané pro zahnání únavy a zlepšení soustředění – spánku ani snům nesvědčí. A je tomu skutečně tak, ať už jde o kokain, kofein (kávu raději ráno) či amfetaminy (které jsou v tomto ohledu nejhorší).

Ale nic neplatí bez výjimek. Ritalin (metylfenidát, látka s podobnými účinky jako amfetamin), lék předepisovaný na poruchy pozornosti, podle jedné studie zlepšuje spánek u dospělých trpících ADHD (hyperaktivitou). A vlastně to i dává smysl – nejspíš jim pomůže se na spánek lépe soustředit…

Opiáty

Překvapivě nejdou se spánkem a sněním příliš dohromady ani opiáty. Působí tlumivě, mohou vyvolávat stavy euforické zasněnosti a uživatelé mívají zpočátku opravdu pocit, že se jim i spí lépe, ale zdání klame. Opiáty spánek ovlivňují docela zásadně, a to i v nízkých dávkách. Blokují produkci neuropřenašeče GABA a naopak podporují uvolňování noradrenalinu, dopaminu a histaminu, což není pro spánek vůbec příznivě. Výsledkem je jak redukce hlubokého spánku, tak i úbytek fází REM. Obzvlášť špatný spánek mívají lidé na opiátech závislí.

Drogy snů

Víceméně všechny výše uvedené drogy užíváme za účelem změny bdělého vědomí, nikoli spánku a snění. Existují však i látky, které se z tohoto schématu vymykají. Patří mezi ně mexická bylina calea ternifolia (dříve zacatechichi), užívaná kmenem Čontalů pro povzbuzení snění. Ačkoli dosud není příliš probádána, je jisté, že na sny nějaký vliv opravdu má – uživatelé říkají, že sny činí živějšími, lineárnějšími a snadněji zapamatovatelnými. Je to však paradoxní, protože i calea fáze REM spánku potlačuje.

Ještě méně probádanou bylinou je silenka kapská (silene undulata či capensis), jejíž kořen používají Xhosové k navození prorockých lucidních snů.

Vysněné drogy?

Jak sen, tak užití drogy může být velice silným zážitkem. Co se však stane, užijeme-li drogu ve snu? Bude naše snové vědomí nějak ovlivněno? Nabízí se odpověď, že samozřejmě nikoli, protože droga není skutečná – a stejně jako nás ve snu nezabije pád z velké výšky, neovlivní nás ani neskutečné drogy.

Zkušenosti mnoha snílků však ukazují, že účinky vysněných drog mohou být subjektivně natolik silné a věrné, že se zdráháme uvěřit, že se nám to jenom zdálo. Ať už jde o neexistující konopí, halucinogeny nebo třeba kokain, který nejednoho uživatele doopravdy probral. I Terence McKenna popisoval sen, během kterého kouřil DMT – a účinkem byl ohromen. Jde jen o klam, nebo je dosažení změněných stavů jednodušší, než si myslíme? Možná stačí jen mozek přesvědčit, a očekávaný stav se dostaví.

A skutečnost…

Naše kultura je posedlá stavem bdělosti. Nejen na látky vyvolávající snové stavy, ale vlastně i na sny samotné hledíme s nedůvěrou či dokonce s opovržením. Naší drogou číslo jedna není ve skutečnosti alkohol ani nikotin, ale látka povzbuzující bdělost a narušující spánek – kofein. Jsme s ním už natolik sžití, že ho neupíráme ani dětem.

Běda však tomu, kdo by chtěl ve stavu bdělosti prožívat snové stavy! Látky, které to relativně bezpečně umožňují, jsme zakázali. Nikoli pro jejich rizika, ale především kvůli stavům vědomí, které navozují. Společnost posedlá bdělostí, prací, zaměstnaností a zvyšováním HDP o takové stavy nestojí.
Ale sny naštěstí zakázat nelze. Zatím. Populární čínský spisovatel Han Sung v románu Moje vlast nesní popisuje stát, který nutí občany pracovat i ve spánku, aby splnili plán. Jak jinak, než pomocí fiktivní drogy…


Dále by vás mohlo zajímat…
Drogy, sny a skutečnost

21.7.2014
Drogy, které neseženete

Drogy, sny a skutečnost

3.4.2014
Drogy od Večerníčka


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2019 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu