02

Jakub Frydrych - chytré je nezačít…

„Policie tady není od toho, aby přemýšlela, ale aby konala. To je potřeba si uvědomit,“ říká plukovník Jakub Frydrych, šéf Národní protidrogové centrály. K policii nastoupil v osmnácti letech. Během služby vystudoval speciální pedagogiku v Hradci Králové a v roce 2000 nastoupil do Národní protidrogové centrály. V rozhovoru pro Legalizaci vysvětluje příčiny současného stavu drogové legislativy a naznačuje podmínky, za kterých by bylo možné užívat konopí pro léčebné účely.

Jakub Frydrych - chytré je nezačít…

Dobrý den, pane Frydrychu. Na konferenci „Městská a regionální protidrogová politika v éře globalizace”, která koncem září proběhla v Praze, jste ve foyer Obecního domu prohlásil, že za určitých podmínek podpoříte léčebné využití konopí. Můžete nám říci, za jakých podmínek to bude?
Léčebné využití konopí podporuji za jasně daných podmínek, jako léčebnou metodu lege artis (podle pravidel umění lékařského – pozn. redakce), která bude mít odraz v léčebném procesu a oddělí nám lidi, kteří by se za to rádi schovali, od lidí, kteří jsou nemocní, opravdu pomoc potřebují a konopí jim může potenciálně pomoci. Dále je nezbytné, aby nakládání s konopím, a teď mám na mysli tu vysoce potencovanou substanci – výtažek, mělo nějaký regulativ. Já osobně bych si velmi přál, aby v České republice zůstala léčba marihuanou jako druhá fáze po diagnóze lékaře, a slovo „lékaře“ opakuji. Samoléčení marihuanou, která bude potentnější než 0,3 % THC, je věc, proti které budu v souladu s platnou právní úpravou vystupovat jednoznačně pořád.

Konopím se můžete léčit i jako bylinou, kterou si například přidáte do jídla. Konopný výtažek není jediná forma léčby. Proč by se nemocný člověk nemohl konopím léčit sám, bez rizika, že by byl trestně stíhán?
No, to není otázka na mě, to je otázka na lékaře nebo odborníky. Protože v konečném důsledku já se na to také můžu dívat tak, že to, co je napsáno v zákoně, my budeme vymáhat. Skutečnost, že se o tom tady teď bavíme, je důkaz, že policii toto téma zajímá, že má pocit jakési angažovanosti ve vztahu k tvorbě a realizaci protidrogové politiky. Ale když bych se k tomu vyjádřil úplně rigidně, tak my jsme tady od toho, abychom vymáhali právo.

Jak tedy budete přistupovat k lidem, kteří si pěstují nebo drží větší než malé množství konopí pro léčebné účely?
Podle zákona, samozřejmě, a podle toho o jaké půjde lidi . Nevletíme se zásahovou jednotkou na nějakou starou paní, která bude pěstovat trávu, ale i tak budeme postupovat podle zákona. Chápejte, že já vám ani nemohu říci nic jiného. Já vám nemohu říci ano, na všechny lidi nad 70 let se vztahuje amnestie. To přeci nejde. Ale normálního člověka, který si vypěstuje půl kila trávy a udělá si z ní mast, policie nemá šanci si ani všimnout. Policie stíhá všechny trestné činy, o kterých se dozví, a cíleně nevyhledává tento typ protiprávního jednání. My jsme policejní útvar opravdu orientovaní především na organizované formy páchání trestné činnosti.

Je také pravdou, že se při pěstování, respektive sklizni, člověk dopouští trestného činu výroby drog?
Ano, a to nezávisle na množství. Musí být splněna podmínka potence THC v rostlině vyšší než 0,3 % a musíte vyrábět. Pěstování není výroba drog, ale sušení a sklizeň, tedy nakládání s drogou, které vede k následné konzumaci, to ano. Jakékoli kvalifikované nakládání s drogou (když někdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává – pozn. redakce), je trestným činem bez ohledu na množství.

Co si myslíte obecně o uživatelích konopí?
O uživatelích konopí si myslím, že to, co dělají, není chytré. Prostě se domnívám, že to není chytré, a navíc se domnívám, že spousta z nich, zejména těch, kteří se angažují v nějakých iniciativách za ještě větší práva uživatelů, přeceňují význam drogy pro všední život. Já konopné drogy považuji za téma z blahobytu. Základní biologické potřeby jsou u nás saturované už 70 let, žijeme v míru, žijeme ve velmi komfortních podmínkách a stavět téma konopných drog jako existenciální téma mi přijde takové malicherné.

Téma konopných drog je právě otázkou osobní svobody. Do jaké míry máme ve svobodné společnosti právo dělat si, co chceme?
Vymáhání práva, jak ho vidím já, je tady od toho, aby do svobody vstupovalo. My za cenu masivního vstupování do osobních práv a svobod to právo vymáháme. Policie tady od toho je. Představy o tom, co zasahuje do mé svobody nebo nesvobody, jsou staré jako lidstvo samo a nezbývá mi než říci, že menšiny jsou obvykle válcovány většinami. I když připouštím, že menšiny jsou obvykle nositeli nějakého historického pokroku.

Já se osobně domnívám, že demokracie se projevuje disciplínou. Že každý si je vědom svých práv a povinností a je schopen už předvídat to, co by mohlo omezit nebo ohrozit ostatní. To je věc jedna. A demokracie a svoboda se projevuje úctou k normám. A otázkou je, jestli by se ty normy měly přetvářet podle nějakých trendů. Stát nebo spíše společnost obecně některé jednání podporuje a preferuje, protože je to chování, které odpovídá určitým hodnotám, a všechno to ostatní jednání nejenže nepodporuje, ale některé z nich v mezní fázi i trestá. A domnívám se, užívání drog obecně do socio-kulturního rámce norem naší společnosti naštěstí ještě nezapadá. Navíc, já se nehodlám smiřovat s tím, že brát drogy bude normou, to je prostě koncept, přes který já se názorově neumím přenést.

Kde je pak svoboda jednotlivce rozhodnout se, jak bude nakládat se svým životem, pokud svým chováním nebude ohrožovat ostatní?
Otázkou je, kde končí svoboda jednotlivce. Já se domnívám, že svoboda jednotlivce končí u jeho vlastní odpovědnosti, která zahrnuje i jeho nejbližší okolí, sociální vazby, jeho prospěšnost a produktivitu pro společnost. A všechno, co jde proti těmto věcem, tu společnost poškozuje, i když vy si uplatňujete svoje osobní právo svobodně se omámit, jak tomu říkám. Takže otázka je, jestli vůbec existuje jednání, kterým byste někoho nepoškozoval.

Vy například kouříte cigarety. Myslíte si, že je to zodpovědné?
Ne, není.

Jistě vás to ale neomezuje, abyste byl jinak společnosti prospěšný.
Ne, to neomezuje…

Konopí jste někdy zkoušel?
Ne, mě to generačně nepotkalo a navíc jsem byl mezi lidmi, kteří měli jiné zájmy. Ani o alkoholu to moc nebylo. I kouřit jsem začal až pozdě, asi v 26 letech… A nepovažuji to za velký handicap.

Policejní praxe

Zeptám se nyní na práci policisty v terénu. Množí se případy zabavených řidičských průkazů na základě pozitivních nálezů u THC testů, které ovšem nejsou schopné přesně určit, zda je řidič pod akutním vlivem omamné látky, nebo zda se u řidiče jedná o zbytkové THC, které se v těle může odbourávat i měsíc. Můžete se k této záležitosti vyjádřit? Nejedná se o protiprávní policejní úkon?

Touto otázkou se asi před měsícem zabýval Ústavní soud a jeho závazný nález hovoří o tom, že v řízení je v tomto případě potřeba přibrat psychiatra a udělat psychiatrický posudek o stavu, míře a úrovni té závislosti. To ale nemá vůbec nic společného s nějakou primární detekcí na ulici.

Já bych to ale rád otočil a byl bych velmi vděčný, kdyby se ta diskuze zesílila, protože běžný policista na ulici se dostává do naprosto neřešitelné situace. Nemá v ruce nástroj, kterým by byl schopen otestovat, jestli ten člověk je v akutní intoxikaci, a nebo reaguje prostě proto, že je to pravidelný uživatel marihuany. Pro policisty na ulici musí být naprosto jasně nastavena černobílá pravidla, a to ve všem. Tam nemůže být prostor pro nějaké filosofické diskuze. Protože já se domnívám, že za ty lidi potenciálně nespravedlivě postižené sebráním řidičáku se mohou schovávat a schovávají lidé, kteří jezdí v akutní intoxikaci. A pro mě je nepřijatelný koncept, kdy za cenu toho, abychom potenciálně nepoškodili dlouhodobého uživatele marihuany, nebudeme stíhat deset lidí, kteří vědomě řídí pod vlivem a ohrožují stovky a stovky lidí, které na silnici potkají. To mi přijde absurdní.

Není to tedy chyba toho testu? Nemělo by testovací zařízení využívat jiné technologie?
Já upřímně řečeno neznám takovou technologii. Ale pořád platí – to, co se policista na místě dozví, pro něj musí být černobílé. A vinit policisty na ulici z toho, že konají něco protiprávního, mi přijde hloupé. Protože, stejně jako u alkoholu, když nafoukáte, policista vás vyzve na krev, když nenafoukáte, jedete dál. A s konopím by to mělo být stejné.

V tom případě zdá, že má policie v rukou špatný nástroj na vymáhání práva. Ten test možná ochraňuje zákon, ale zároveň postihuje nevinné lidi, které označí za omámené, i když omámeni nejsou.
Ne, policie vás neurčí, policie vás podezírá, a pokud je to ve správním řízení, tak potom je tu nějaká instance, která vás na základě důkazů označí za omámeného. A pokud důkazy nemají, tak nikdy nemůžete být stíhaný. A to, co jste tím utrpěl, se vám nahradí a stát vám řidičák vrátí zpátky.

Policie cíleně obchází parky nebo jiná veřejná místa, kde mladí lidé kouří marihuanu, a dává jim pokuty a drogu zabavuje. Nepřijde vám přestupkové právo, které toto umožňuje, jako nevhodný způsob, jak vybírat peníze od rekreačních uživatelů konopí?
Nepřijde. Naopak mi přijde postoj konzumentů marihuany jako zneužívání zákona. Protože neexistuje žádný legální způsob, jak byste se mohl k té marihuaně propracovat. Nemůžete legálně konzumovat, aniž byste nelegálně držel. Na tom se shodneme, že? Takže základní premisa je, pokud se nechci dostat do konfliktu se zákonem, nemám legální možnost nabýt do držby tuto nelegální látku. Pak existuje fáze, kdy provádím konzumaci drogy, a to protiprávní není. A proč to tak máme? Máme to proto, abychom nekriminalizovali lidi, kteří jsou závislí. Máme tu dnes asi 37 tisíc problémových uživatelů, především heroinu a metamfetaminu, a u těchto lidí té premise rozumím. U ostatních jí moc nerozumím. Zejména nevím, čím to přispívá k tomu, aby se nám stabilizoval nebo snižoval počet experimentujících s drogami, zejména nedospělých. Takže jestli se mě ptáte, zda policie nezneužívá, tak já se domnívám, že naopak uživatelé marihuany zneužívají této právní schizofrenie. Já jsem tady opravdu eskaloval, aby se v České republice začalo důsledně prosazovat přestupkové právo. Protože mě ta nedůslednost v oblasti drog prostě vadí a domnívám se, že to má svůj význam v otázce obecně vnímané dostupnosti drog. Domnívám se, že vymáhání přestupkového práva je naprosto legitimní.

Trochu více prohibice…

Nemáte pocit, že obecná dostupnost drog je tu díky černému trhu?
Ne. U marihuany ne. U marihuany se domnívám, že je to zlenivělostí. Když si srovnáte tu scénu třeba před patnácti lety, takových těch lidí, co si měnili domácí, většinou outdoorové modely, tak to bylo někde jinde. Dneska spousta lidí, dílem, že má peníze, a dílem, že ta potence je někde úplně jinde, celou scénu zkomercionalizovala. A já za tou dnešní drogovou scénou s marihuanou vidím normální kriminální business, za kterým stojí lidé, kteří páchají i jinou trestnou činnost a vůbec je nezajímají ty naše povídačky, které tu spolu vedeme.

Není právě prohibice vina tím, že mnohonásobně zvedá cenu drog, a tak dává prostor pro vytvoření celé struktury businessu od producentů, přes pašeráky, dealery, až po koncového uživatele? Myslíte si, že model zákazu je efektivní?
Já rozumím tomu, co tím myslíte. Ale každý, kdo vymáhá právo, tak ví, jak je trestná činnost spojená do jednoho mixu. Byť připouštím jistou logiku toho, že prohibice plodí struktury, které na ní parazitují. Nicméně závěr té úvahy, že by se prohibice měla zrušit, aby se to zlepšilo, tak ten je pro mě z říše idejí. To je něco jako, aby byl na celém světě mír. To já bych si taky hodně přál, ale myslíte si, že když sešrotujeme všechny zbraně, že se lidi nebudou zabíjet? Tak to je z říše iluzí. Já osobně považuji myšlenku zrušení prohibice za jeden z mezních názorů.

Nemyslíte si, že by legalizace trávy masivně snížila její cenu a tím narušila funkčnost černého trhu?
Já vím, ale fakt jako, žijme na zemi. Já si nedokážu představit, že by na území České republiky došlo k legalizaci, protože tím bychom za a) porušili mezinárodní normy, kterými jsme vázáni, a za b) bychom tím rozpoutali jakési dodavatelsko-odběratelské vášně a stali bychom se velice žádanou turistickou zemí v souvislosti s drogovou turistikou. To je pro mě sociální experiment, který je nevratný…
A navíc je pro mě marihuana droga, která má potenciál zdravotních, sociálních a kriminogenních rizik, a z těchto důvodů ji považuji za nebezpečnou. Považuji ji za jinak nebezpečnou, než jsou jiné druhy drog, ale to nijak neulehčuje mému tvrzení, že ji považuji za nebezpečnou.

A který z modelů regulace drog je podle vás nejlepší?
Ten současný model u nás, kdy je trestné kvalifikované nakládání s drogami, tedy že my vás odstíháme, když vyrobíte, dovezete a tak dále. Tak takový model je dle mého názoru v tomto socio-kulturním prostředí akceptovatelný. Akorát se v tomto modelu schová dost lidí, na které se nepřijde.

Jak to myslíte, že se na některé lidi nepřijde?
Myslím na té nejnižší úrovni, když někdo někomu prodává drogy. Tam panuje filosofie, že jsme oba spokojení – já mám peníze a vy máte drogu, tak tam není důvod s tím jít ven, na tyhle lidi se nepřijde. Tady totiž není žádný reálný poškozený, jako je tomu u jiných trestných činů. Ale jinak náš model regulace drog hodnotím jako racionální.

Máte jistě na zákony i osobní názor. Má podle vás současná legislativa, jak je teď nastavena, nějaké nedostatky?
Ten, kdo se rozhodne jít pracovat pro stát v oblasti vymáhání práva, ten se musí smířit s tím, že bude vymáhat věci, které nemusí být vždycky 100% souladné s jeho hodnotovým systémem. Na druhou stranu musím přiznat, že současná legislativa opravdu jisté nedostatky má. Zákon nám ve své nejednoznačnosti nesmírně ztěžuje práci. Nedovoluje nám totiž moc odlišovat lidi, kteří s konopím nakládají s bohulibými úmysly, od těch, kteří na tom vydělávají. Protože mezi člověkem, který má půl kila marihuany na léčení, a člověkem, který má půl kila na kšeft, není před zákonem rozdílu. Ale před soudem pak ano.

Jste tedy ochoten o změnách legislativy diskutovat nebo navrhnout takové úpravy, které by legislativně zohlednily právě tyto nerozlišitelné případy?
Existují tady dvě roviny. Jedna rovina je léčebné využití konopí, tam jsem deklaroval jasně, že jsem ochoten a zapojuji se aktivně do debaty o změně zákona, protože si myslím, že to vymáhání práva jenom pomůže. Věc druhá je, že já určitě nepodpořím žádnou změnu zákona, která by mohla potenciálně vést ke zvýšení dostupnosti drog v České republice. Ale ve chvíli, kdy dojde k nějaké demokratické shodě na změně zákona, která bude to právo posouvat jinam, tak mám dvě možnosti. Buď budu nadále změněné právo vymáhat, nebo tu práci dělat nebudu.

Myšlenka napomoci lidem, aby se dostali k léku a nedostali ke droze, když stále hovoříme o konopí, se může vylučovat. Jak toto hodláte rozlišit?
Zákon samozřejmě nechce lidem upírat právo na něco tak elementárního, jako je lék, na druhou stranu chce, aby se to nezneužívalo. Já bych se velice rád zúčastnil nějaké debaty s lékaři na toto téma, protože jsem slyšel už tolik naprosto protichůdných lékařských vyjádření k této praxi a navíc znám zprostředkovaně léčení konopím z jiných zemí, že by mě česká realita moc zajímala. Taková ta česká realita, že se někde něco napíše, a pak se to dělá úplně jinak.

Neměl by se k tomuto tématu postavit zodpovědněji i stát?
Já si myslím, že stát do toho nastavením nějakých pravidel jednoznačně vstoupí. Ale tady je přeci potřeba, aby se vyjádřili lékaři. Lékaři, jakoby žijící pro zdraví svých pacientů, by měli přijít a říci: „Konopí na trhu chybí a my máme jednoznačnou nebo většinovou shodu, že konopí u těchto diagnóz pomáhá.” To je otázka toho, aby lékaři řekli konopí své jasné ano.

Je jisté, že bychom se na téma drogy a drogová politika mohli bavit celé hodiny a navzájem se obohacovat o své názory a argumenty. Ale protože činy nikoli slovy živ je člověk, zeptám se vás na poslední otázku. Vidíte v problematice drog nějaký světlý zítřek?
Já se to celé téma nesnažím vůbec hrotit. Domnívám se, že čím méně se budou akcentovat věci, jako jsou drogy nebo alkohol, zkrátka ty berličky pro dosažení spokojenosti a plnohodnotnosti, a k těm drogy z mého pohledu patří, že čím méně to bude ve společnosti akcentované jako neopomenutelná součást moderního života, tak v tom spatřuji ten světlý zítřek.

Děkuji vám za rozhovor a přeji pěkný den.

PŘIPOJENÁ GALERIE

  • [•MEDIA]

Dále by vás mohlo zajímat…
Jakub Frydrych - chytré je nezačít…

2.11.2012
Listopadový magazín Legalizace č. 14 právě v prodeji!

Jakub Frydrych - chytré je nezačít…

7.3.2013
Nové číslo magazínu Legalizace

Jakub Frydrych - chytré je nezačít…

25.2.2014
Eshop s největším výběrem semen konopí – Zasadto.cz

Jakub Frydrych - chytré je nezačít…

10.1.2013
Vychází nové číslo magazínu Legalizace se semínkem od CBD Seeds!


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu