Společenský přínos kriminalizace drog je mizivý, prohlásila komise OSN

Dekriminalizace návykových látek se zdá být kompromisem přijatelným jak pro politickou reprezentaci a orgány zodpovědné za bezpečnost veřejnosti, tak i pro zástupce zdravotnických organizací.

Společenský přínos kriminalizace drog je mizivý, prohlásila komise OSN

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) schválil 14. února vydání klíčového usnesení, které varuje před politikou kriminalizace drog.

Vědecká pracovní skupina pro otázky drogové politiky, zdraví a lidských práv funguje při UNODC a mezi její členy patří mimo jiné i Nora Volkowová, která je zároveň ředitelkou amerického Národního institutu pro návykové látky (NIDA). Na setkání vysokých představitelů OSN při příležitosti 57. zasedání Komise OSN pro návykové látky přednesla tato vědecká skupina svá doporučení. V nich se uvádí, že současná politika sankcí není v oblasti užívání a zneužívání návykových látek nikterak přínosná.

Očividné dopady

Jen ve Spojených státech je v souvislosti s drogami ročně uvězněno jeden a půl milionu lidí. Převážná většina z nich se přitom provinila pouhým držením či užíváním zakázaných látek. Desítky zemí a také desítky amerických měst a států se proto rozhodly jít cestou částečné nebo úplné legalizace.



„Z vědeckého, zdravotního ani etického hlediska není důvod nechat kohokoli semlít mašinérií justičního systému jen za to, že u sebe má drogy,“ prohlásil Ethan Nadelmann, výkonný ředitel jedné z hlavních proreformních organizací ve Spojených státech Drug Policy Alliance. „Věříme, že doporučení OSN podpoří současný trend uvolňování protidrogové politiky a povede v konečném důsledku k plošné dekriminalizaci držení a užívání drog.“

Ani po více než deseti letech od dekriminalizace nezaznamenaly portugalské úřady zvýšený počet uživatelů, naopak se zvýšil zájem o léčbu a snížil počet problematických, nezletilých narkomanů a osob nově nakažených virem HIV.

Ve Spojených státech i jiných zemích je v současnosti politická vůle potřebná k zásadní změně v oblasti drogových zákonů. Významní představitelé mezinárodních organizací a politici, jako například Kofi Annan, Paul Volcker nebo Richard Branson, se přidávají k bývalým prezidentům Brazílie, Chile, Kolumbie, Řecka, Mexika, Polska, Švýcarska a dalších členských zemí Globální komise pro drogovou politiku a společně lobují za ukončení kriminalizace osob užívajících drogy.

Co přinese uvolnění prohibičních zákonů

V souladu s názorem Světové komise jsou i doporučení OSN a k volání po legalizaci se poměrně překvapivě připojila i řada dalších organizací – Americká asociace pro veřejné zdraví, Organizace amerických států, Mezinárodní červený kříž, Liga za lidská práva, Americká unie pro občanská práva nebo Latinskoamerický národní kongres.

Dekriminalizace držení drog může přinést řadu zlepšení v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti:

  • snížení počtu zadržených a vězněných osob
  • zvýšený počet zájemců o léčbu
  • snížení nákladů na represi a přesunutí ušetřených finančních prostředků do zdravotnictví a programů na prevenci závažných násilných trestných činů
  • minimalizace rasového podtextu mnoha zadržení
  • podpora uživatelů, kteří se dobrovolně rozhodnou ze závislosti léčit
  • podpora programů na diagnostikování a léčbu osob nakažených virem HIV
  • ochrana občanů před negativními dopady výkonu trestu odnětí svobody

„Pokud je někdo obviněn a odsouzen za držení drog, může to pro něj mít dalekosáhlé následky,“ vysvětluje Ethan Nadelmann. „Záznam v rejstříku trestů je přístupný školám, zaměstnavatelům, bankám i úřadům a může člověku zničit život. Je opravdu absurdní, že něco podobného zažije každoročně víc než milion Američanů.“

V zemích, kde byl k drogám zaujat umírněnější postoj a jejich držení přestalo být trestáno, se neprojevil nárůst počtu uživatelů drog ani zvýšená míra kriminality spojené s drogami.

Již v roce 2001 proběhla v Portugalsku dekriminalizace držení malého množství všech do té doby zakázaných látek a jejich užívání. Oba přečiny jsou od té doby hodnoceny pouze jako přestupky. Ani po více než deseti letech nezaznamenaly úřady zvýšený počet uživatelů, naopak se zvýšil zájem o léčbu a snížil počet problematických, nezletilých narkomanů a osob nově nakažených virem HIV. V neposlední řadě také ubylo úmrtí v důsledku předávkování.

 Z vědeckého, zdravotního ani etického hlediska není důvod nechat kohokoli semlít mašinérií justičního systému jen za to, že u sebe má drogy.

 Sedmnáct amerických států omezilo nebo úplně zrušilo tresty za držení konopí pro osobní potřebu a některé z nich, například Kalifornie, uvažují i o snížení trestů za držení jiných drog. S tímto rozhodnutím souhlasí více než tři čtvrtiny obyvatel státu. Ve třinácti dalších státech, nejnověji dokonce i v hlavním americkém městě Washingtonu, jež tvoří samostatný okrsek (více informací přinášíme v tomto aktuálním článku), se lidé držením drog pro osobní potřebu nedopouštějí trestného činu, ale pouze přestupku.

Počet uživatelů drog je přitom ve všech státech srovnatelný a nižší tresty vedly v oblastech, kde byly zavedeny, k mírnému poklesu spotřeby zakázaných látek a nárůstu počtu zájemců o léčbu závislosti.

Zdroj: http://thejointblog.com

Překlad: Lukáš Hurýsek

 

 


Dále by vás mohlo zajímat…
Společenský přínos kriminalizace drog je mizivý, prohlásila komise OSN

10.1.2011
Americká konopná schizofrenie

Společenský přínos kriminalizace drog je mizivý, prohlásila komise OSN

23.3.2014
Přímo v centru dění – americké hlavní město dekriminalizovalo konopí

Společenský přínos kriminalizace drog je mizivý, prohlásila komise OSN

10.11.2010
Kalifornii čeká referendum. Marihuana voní i z televizní obrazovky


Magazín Legalizace je určen pouze osobám starším 18 let.

Je Vám více než 18 let?

ANO NE

Souhlasem potvrzujete pravdivost své odpovědi a dáváte výslovný souhlas vlastníkovi stránek k ukládání informací na Vašem počítači ve formě "cookie" nebo podobném souboru.
© 2013 Legal Publishing, s.r.o.

© Copyright Legal Publishing, s.r.o. 2017 | | Autorská práva

Vytvořil Goodshape.cz | O webu